Články autora: Jan Kerbr
Poctivý Čechov z Bratislavy
V pražském Švandově divadle hostovala jako každoročně bratislavská Astorka (oficiálně Astorka Korzo’90), nenechal jsem si ujít deset měsíců starou inscenaci Čechovova Platonova v režii Romana Poláka. Energická dramaturgická úprava prokrátila nejdelší mistrovu hru (vlastně...
S karimatkou přes rameno
Osobnost Radima Vašinky je již dlouhá léta spjata s divadelním sdružením Orfeus, legendárním především v období „bytového divadla“, kdy spiritus agens spolku, osobitým jevištním způsobem zpřítomňující poezii, obětoval své pozitivní umanutosti soukromí. Zval...
Jak může moc s jedním zacloumat
K filmu na jedné a divadlu na druhé straně přináleží odlišné vnímání tempa vyprávění, také rozdílnost mezi živým a konzervovaným, trojrozměrným a dvourozměrným a tak dále. Mnohokrát prověřené pravdy si znovu uvědomíme při převodu divadelní...
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Pražský divadelní mainstream neskoná
Zhruba před rokem jsem tu vydával své soukromé svědectví z návštěv divadel Rokoko a ABC, přináležejících k celku Městských divadel pražských. V souvislosti s posledními dvěma premiérami se i letos hodlám krátce zamyslet nad sezonou, pomalu se...
Jak může moc s jedním zacloumat
Odcházení (film) - scénář a režie Václav Havel. V kinech od 24. března - úryvek recenze. Úplný text najdete v DN 8/2011.
Za vysněným vztahem na Azurové pobřeží
Plzeňské divadlo Alfa připravilo v rámci projektu Platform 11+ s portugalským souborem Teatro o bando z města Palmela hodinovou hříčku Pirát 07 a Queen of Love. Platform 11+ je aktivita evropské sítě třinácti divadel z dvanácti zemí...
Ceny Alfréda Radoka 2010 – Opravené pojistky v Komedii
6/2011 Ceny Alfréda Radoka za rok 2010 byly uděleny. Ankety časopisu Svět a divadlo, která je východiskem pro prostý součet, z něhož pak vykrystalizují výsledky, se zúčastnilo 78 divadelních publicistů. Každý z nich má právo udělit po jednom bodu až třem...
Odvrácená strana zrcadla
6/2011 Pražské Divadlo Bez zábradlí, jehož základní dramaturgická linie spočívá v prezentaci komediálních titulů, se čas od času vzepne k ambicióznímu inscenování nějakého závažného textu, nejvíce odvahy zde projevili asi při uvedení O’Neillovy Cesty dlouhým dnem do noci. Ani...
Propíjené peníze pro světici
6/2011 Rakouský spisovatel Joseph Roth (1894–1939) je u nás známý především svým vrcholným románem Radeckého pochod, také jeho novelistickým pokračováním Kapucínská krypta. Mizející svět rakouského mocnářství v nich evokuje s nebývalou sugestivitou. Hrozbu...
Když Hrma ještě žil
5/2011 Hrabalovy Ostře sledované vlaky lákají po už klasicky úspěšném oscarovém filmu Jiřího Menzela dlouhou řadu let také divadelníky. Režisér Ivo Krobot se se spisovatelem dobře znal a mívá při adaptaci i režii jeho textů většinou šťastnou...
Shakespearovská zrcadlení
4/2011 Na sklonku minulého roku vydalo nakladatelství Academia obsáhlou publikaci Martina Hilského Shakespeare a jeviště svět, čítající se soupisem literatury a rejstříky na 900 stran. Zprávu o ní přinášíme teprve nyní, neboť recenzovat tak mohutné dílo bleskově po vydání by...
Materializované šílení
4/2011 Režisér Popriščinův (Martin Mejzlík) monolog zalidnil a zhmotnil jeho čím dál bláznivější vize. Herec zprvu dokonce vystoupí jako Gogol (narážka na psychicky nestandardní finále spisovatelova života?) a Popriščinem se postupně stává. „Rozjezd“ podivného příběhu,...
Souboj upachtěných lokálních politiků
3/2011 Stroupežnického Naši furianti patří vedle Maryši bratří Mrštíků k nezpochybnitelným hodnotám české klasické dramatické tvorby. Působí-li toto tvrzení jako nabubřelá fráze, můžeme ho „změkčit“ nástinem eventuality, že kdyby se divadelníci z jiných zemí zajímali...
Pod dohledem Božího oka
Příběhy Mojžíše, Davida, Šalamouna a královny Ester čtou interpreti v černých kostýmech, mezi nimi se pod stylizovaným, zlatavě opalizujícím Božím okem vlní bílá drapérie, před níž – také v bílém – vyluzuje na violoncello sametové zvuky půvabná Andrea Rattayová....
Bavič napůl ochrnutý
Dobří herci vedení dobrým režisérem dokáží z průměrného scénáře vydolovat víc, než je v něm obsaženo, Václav Postránecký je neodolatelný v momentech, kdy jen mlhavě tušíme, že jeho zdravotní stav je možná o trochu lepší, než jaký z taktických důvodů prezentuje....
Francouzsko-slovácká čtverylka
Stránský udržuje produkci v solidním temporytmu, herci mají role evidentně zažité a příkladně se odvážou, pravda, ve srovnání s rafinovaněji propracovanou strukturou inscenace Činoherního klubu působí některé situace prvoplánověji. U dam budeme těžko nacházet něco...
Politický proces jako divadlo
Dílo evokuje jeden z hrůzných procesů padesátých let, kdy – brzy po popravě generála Heliodora Píky – byla v plzeňské věznici na Borech vykonstruována a „nacvičena“ kauza zobrazující pokus o útěk dvou prominentních politických vězňů, při němž jim měl napomáhat...