Články autora: Jan Kerbr
Kapela jsme liberecká
12/2015 Neseď jako ta pecka, no tak děcka, no tak děcka, kapela jsme liberecká, tak končil první přídavek pro nadšené premiérové, převážně dětské publikum inscenace Naivního divadla Kapela jede!. Pak došlo ještě na jeden bonus, a kdyby protagonisté sami nezvolili ústup do ztracena,...
V taxíku, v blázinci
11/2015 Přiznám se, že ke španělskému dramatiku Carlosovi Be nechovám (po zhlédnutí jeho kusu Origami v Divadle Ungelt v autorské režii) přílišnou důvěru. Ale na drastickém zážitku z uvedení jeho kusu Woman in a taxi crossing New York v MeetFactory (ano, titul je uveden „filmově“...
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936)Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena MašínováPro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16)Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf StärzDěkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Na onkologickém oddělení
9/2015 Prezentovat jako hlavní téma divadelního večera boj s rakovinou jistě nelze označit za komerční kalkul a nasazení hry izraelské autorky Anat Gov Happy End dramaturgii Městských divadel pražských ctí.
Zápisník Jana Kerbra (No. 10)
O lehce intelektuální prče Šoky dvoučlenného spolku bývalých absolventů VOŠH v pražské Michli Formela z. s. aneb Šokován jsem nebyl.
Z jiného úhlu pohledu
8/2015 V plzeňské Alfě si občas rádi dělají legraci z rodinného stříbra spjatého se západočeskou metropolí. Tak například v Peřinově Otesánkovi zbaštilo nenasytné monstrum stadion Viktorky i s úspěšnými fotbalisty a nakonec taky divadlo s publikem. V novince Spadla klec aneb První...
Stanislav Zindulka: Lepší je utahat se než zrezivět
6/2015 Se Stanislavem Zindulkou, doyenem Činoherního klubu, se čas od času scházíme v jedné kavárničce na kus řeči, přání vidět se a popovídat si vzniklo spontánně, na počátek našich setkání si vlastně přesně nevzpomínám. Mám dojem, jako bychom se znali déle, než tomu ve...
Zápisník Jana Kerbra (No. 9)
Po více než čtyřech měsících od premiéry jsem v Chebu zhlédl tamní jevištní verzi Škvoreckého Příběhu inženýra lidských duší nastudovanou Šimonem Dominikem. Vychází z dramatizace, kterou pro brněnskou Husu na provázku pořídili Ivo Krobot s Petrem Oslzlým. Aneb Danny Boy...
Zabouchnuté dveře
4/2015 Herečka Jana Paulová, před lety přesvědčivě ztvárňující role v náročných opusech Eugena O’Neilla (Smutek sluší Elektře) či Harolda Pintera (Zrada), už léta s úspěchem vystupuje v lehkých konverzačkách, v těch určených jenom pro dva především s Pavlem Zedníčkem jako...
Divadlo Palace
3/2015 Divadla české Broadwaye – Na stránkách Divadelních novin budeme v tomto roce představovat tzv. bulvární divadla, u nás je ovšem toto označení – na rozdíl od jiných divadelních kultur – chápáno hanlivě. Žádné umělecké snažení nelze vtěsnat do jedné škatulky, divadla...
V balkánském dusnu
3/2015 Soubor, který v současnosti hraje v Divadle Komedie, označil své působiště za „centrum východní dramatiky“ a v těchto intencích uvedl další ze svých premiér, hru makedonského autora Gorana Stefanovského Divoké maso. Drama dokončil autor jako sedmadvacetiletý už v roce 1979 a...
Dvakrát do téže řeky?
2/2015 Jiří Hubač napsal před lety pro Jiřinu Bohdalovou hru Generálka, ta měla premiéru v Divadle na Vinohradech v roce 1986 a hrála se tu s úspěchem tři a půl roku. Protagonistka v ní ztvárnila energickou Korsičanku Josefinu, která se díky své neohroženosti a důvtipu dostane k...
