Články autora: Jan Kolář

O Semaforu a jeho návratu k učitelům

11/2017 Před dvanácti lety jsem zpovídal Jiřího Suchého pro jeden z velkých rozhovorů Divadelních novin. Řekl, že divadlo hodlá opustit, až mu bude osmdesát, protože to by bylo k nekoukání, jak bych se po tom jevišti ploužil.

Milan Kňažko: Některé mýty mají tuhý život

8/2017 Jen výčet divadelních, filmových a televizních rolí Milana Kňažka, o jeho politických aktivitách ani nemluvě, by zaplnil nejmíň třetinu prostoru vyhrazeného pro tento rozhovor. A tak pouze pro orientaci vypisuji důležitá fakta z jeho barvitého životopisu.

Já o voze, Josef Chuchma o koze

7/2017 ohlasy: Ad DN 6/2017, str. 3

Schematická noc

7/2017 Ona je dcerou vysokého komunistického funkcionáře a reportérkou normalizační televize. On je kardiolog a primář a samozřejmě člen vládnoucí strany. Právě slaví narozeniny, ale hosté nepřicházejí, bojí se zadat si ve chvílích, v nichž možná padne režim: je sametový...

O Bohémě v Lidových novinách a o Bohémě an sich

5/2017 Sedláčkův seriál zvedá uměleckou kvalitu – nazvala Jana Machalická v Lidových novinách z 22. února svůj článek o televizním seriálu Bohéma. A píše: …seriál přináší uměleckou kvalitu, na kterou v České televizi nejsme zvyklí. Já bych spíš řekl, že na takovou...

Smíchu a potlesku bylo dost, výjimečných inscenací méně

4/2017 Jako porotce i recenzent sleduji pardubický GRAND Festival smíchu od jeho skromných počátků a mohu říct, že v průběhu posledních deseti let dosáhl statusu jedinečné divadelní přehlídky.

Braňo Holiček: Sebevědomí není pýcha

3/2017 Braňo Holiček. Herec, režisér, autor. Absolvent pražské konzervatoře a alternativní větve DAMU. Drobný mladý muž, raný třicátník, který se ve světě divadla pohybuje od svých dětských let. V roce 2013 získal Cenu Alfréda Radoka jako Talent roku. Na půl úvazku je v angažmá...

Alžbětinec Pavel Kohout

20/2016 Únorový puč 1948 je dodnes českým národním traumatem – a „zraněním“ je i pro Pavla Kohouta: tragické únorové dny sice prožil v Bulharsku jako delegát Svazu mládeže, leč vzápětí se stal pěvcem „světlých zítřků“: Zítra se bude tančit všude, až naše vítězné...

Jak narušovat budovy nasáklé tradicí

19/2016 Jako kmenový režisér vstoupil Daniel Špinar do Národního divadla na počátku sezony 2014/2015, v té následující už působil jako umělecký šéf Činohry s programem, který připomenul v nedávném interview pro Esprit Lidových novin: Je nezbytné divadelní produkci oddělit od...

Boje a souboje aneb Semafor

17/2016 V mnoha rozhovorech na otázku, co má nejméně rád, Jiří Suchý odpověděl, že jakékoliv oslavy. Pominout jubileum svých pětaosmdesátin by asi přece jen bylo nezdvořilé, a tak je 1. a 2. října slavil „pracovně“, „doma“ v Semaforu. Oba večery pod titulem Znám ještě...

Pochybnost anglicky zvaná Doubt

13/2016 Když v roce 2012 uvedlo Dejvické divadlo Ucpanej systém podle povídek Irvina Welshe, byl to náhradní program za Čechovova Racka, jehož premiéru muselo divadlo z provozních důvodů odložit. A hle: Ucpanej systém je možná nejoriginálnější a rozhodně divácky nejatraktivnější...

Spor Shylocka s korektností

11/2016 Monodrama u nás nepříliš známého Kanaďana Marka Leirena-Younga Shylock uvedlo pražské Divadlo Na Jezerce jako svou poslední premiéru této sezony. V programu k inscenaci se dočítám, že autor je též novinářem a filmovým scenáristou, třikrát byl nominován na Writers Guild of...

Černobílá pravda

8/2016 Na premiéru hry Bílí psi a černý kočky jsem šel do Studia Hrdinů s očekáváním velkého divadelního zážitku. Pod textem a režií je totiž podepsán David Jařab, ještě nedávno jedinečný režisér HaDivadla a Divadla Komedie (nezapomenutelné Utrpení knížete Sternenhocha),...

Sugestivní montáž úlomků

6/2016 Divadlo Na zábradlí pokračuje v autorských pokusech, v nich pohlíží na ikony české kultury dvacátého věku. Naposledy v inscenaci s poeticko-ironickým názvem Krásné psací stroje! podrobil výzkumu fragmenty života a tvorby Jana Zábrany, Josefa Škvoreckého, Jiřího Koláře a...

Rychlíkův rej maškar a lidských osudů

6/2016 Topolův opus magnum – Konec masopustu – byl napsán v roce 1962, ale teprve o dva roky později směl mít premiéru v Národním divadle a získat status velkého jevištního díla. Konflikt hrdého jedince s konformitou okolí, přizpůsobujícího se totalitnímu násilí, byl i v...

Smích jako náprava, zábava i poznání

4/2016 Grand Festival smíchu se ve dnech 25. ledna až 1. února konal už po šestnácté. A už po šestnácté vyprodal hlediště Východočeského divadla v Pardubicích do posledního místa, v sedmi večerech představil inscenace komedií, uvedených na českých scénách v loňském roce, a...

Chorvatská proměna Řehoře

22/2015 Jak Chorvaté hrají Kafku, jsme mohli vidět na počátku prosince v Činoherním klubu. Chorvatské národní divadlo ze Splitu tu zaplněnému hledišti představilo svéráznou divadelní adaptaci Kafkovy prózy Proměna (chorvatsky Preobrazba). Svět Franze Kafky, jak jej u nás (konvenčně?)...