Články autora: Jaroslav Tuček
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 766)
Svět je v pohybu, máme ještě mír, ale kdoví, jak bude zítra... aneb Mudrování nad Tančírnou brněnského Divadla Polárka.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 765)
Svět se mění a zmatení je veliké.... aneb Mudrování nad premiérou Bolero v Brně.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 764)
Obdivuji muzikálnost hrajících studentů aneb Mudrování nad premiérou hororového příběhu skladatele Aleše Kohouta Frankenstein hraného studenty muzikálu v luxusu Hudebně-dramatické laboratoře JAMU – Orlí 19.
Poslední komentáře
- on Zemřela Jelena MašínováPro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16)Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf StärzDěkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
- on Divadlo jako škola lidskostiÚsilí krok za krokem otevírat možnosti mezilidské…
- on Zemřel Milan SládekDovolte mi, prosím, projevit upřímnou soustrast. L…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14)Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114)Milý Bilbo, moc pěknej článek!
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 763)
Požehnaná knížka, zdařilý pomníček! aneb Mudrování nad potěchou psaní a četby za časů zlotřilé doby.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 762)
Je to to taková nábožná škola hrou... aneb Mudrování nad veselým hororem klasické pohádky Jeníček a Mařenka.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 761)
Nikomu se nechce opustit rozpohybovanou manéž… aneb Mudrování nad Bílým lachtanem.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 760)
Měl jsem být holičem, ale proti matčině vůli se ze mne stal student Janáčkovy akademie múzických umění aneb Mudrování vzácně narozeninové.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 759)
Zdálo se mi o principálu Jiřím Honzírkovi a herečce Juliáně Valíškové. Šli do nebe… Aneb Mudrování nad hříčkami za hřmění poetických hromů.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 758)
Měl jsem ji rád... aneb Mudrování vzpomínkové na režisérku Evu Tálskou, básnířku divadelního prostoru
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 757)
Má člověk sejít z cesty jen proto, aby nebyl divný? aneb Mudrování nad moderními tanci v barokním sále brněnského Paláce místodržitelů.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 756)
Jsou představení, kdy máte dojem, že v divadle sedí samí cizinci... aneb Mudrování nad premiérou dramatu Eugene O´Neilla Smutek sluší Elektře v Mahenově divadle.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 755)
Vydržme. Ještě bude zpívat Desdemona, pak ji ten nešťastný běloch uškrtí a opera skončí... Aneb Mudrování nad brněnskou premiérou Verdiho opery Otello.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 754)
Pohádka jako pírko ptačí. Foukneš... Byla... a je pryč... aneb Mudrování nad pozoruhodnou inscenací Divadla Radost Volte zvířata!
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 753)
Je to šťastná, dobře zrežírovaná, barevná pohádka aneb Mudrování nad hbitým Pinocchiem Divadla Radost
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 752)
Velká škoda, že jde o derniéru… aneb Mudrování nad loučením Provázku s inscenací Vladimíra Morávka Amadeus (tj. Milovaný Bohem).
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 751)
Básníci básně neskládají, básník báseň nalézá… aneb Mudrování nad hudebně poetickým matiné Pocta Janu Skácelovi.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 750)
Inscenace byla reminiscencí, nikoliv vizí… aneb Mudrování nad premiérou hry Lenky Lagronové Chytání Vídně.
