Články autora:
O průjmu, muslimském dělnickém hnutí a kouzlu neorenesance
V posledních dnech mě přepadla jakási střevní viróza. Je to choroba, jak zasvěcení vědí, která je člověka schopna dohnat do nejrůznějších ponižujících situací, podle toho, je-li ochoten protrpět si ji doma, nebo musí-li mezi lidi za prací.
O pravdě, lásce, Bedřichovi a opoziční smlouvě
Minule jsem psal do DN poněkud obecně o prokletí paměti – a vidíte, dneska je to tady zas!
Jiří Dědeček / Aneta Žabková: Slonbidlo a ti druzí…
Moje slova budou břitká: / čím že třese třasořitka? / Já vám to prozradím: / řití čili pozadím / (Kdybych nebyl nesmělý / řeknu: prdelí!)
O paměti jednou větou
Já to říkám pořád, čím víc si člověk pamatuje, tím hůř se mu žije, může to zajít až tak daleko, že dokonalá paměť bez demence vám vlastně dokáže načisto pokazit klidný stáří, kdepak, Bůh na sklonku tvého dne / dá ti víno výborné, jak zpívával přítel...
O váhavé paní a pozdních Dušičkách
Počátkem letošního listopadu jsem byl zaměstnán zahraniční rekreací u moře, takže jsem se o Dušičkách k maminčinu hrobu nedostal.
Roztoky, Neruda a třicet šest let v totalitě
Ve středu 17. listopadu jsem hrál v Roztokách. Plánovali jsme si ten koncert s tamními pořadateli dva roky, ale pokaždé nám ho čínský virus pokazil. Letos jsme to, zdá se, stihli jen tak tak, bavorský model už číhal za dveřmi.
O hraní pro takzvané děti, bodrosti a skobičáku
Počátkem listopadu jsem si zahrál pro děti. Bylo to v Liberci, na Festivalu dětského čtenářství, který probíhal v Krajské vědecké knihovně.
Moji exiloví dobrodinci
(k říjnovým narozeninám Zdeny Salivarové a Sixty-Eight Publishers)
O turné pod rouškou, popíračích a zpěvu
Koncem září jsem se zúčastnil skvělého podniku na Slovensku. Šlo o Festival Amplión, nový kabaret a pouličné umenie.
O pánovi z plakátu a hanbě k propadnutí
V létě si občas zajedu do hospůdky u Velkého pařezitého rybníka v Řásné, v kopcích vysoko nad Telčí. Rybník založil Zachariáš z Hradce roku 1565 a říká se mu tak proto, že v době jeho vybudování se zachovaly na dně pařezy stromů původního lesa.
O volebních heslech a jiných voláních do prázdna
Píše Jiří Dědeček
Duchovní život domácích spotřebičů k 21. srpnu
Občas slýchám kamarády žertovat, že jejich inteligence nestačí na leckterý domácí přístroj – myčka nebo pračka jsou chytřejší, o mobilech nemluvě.
O strejdovi, Sputniku a opozičnících
Často myslím na svého strýce, nositele Řádu práce. Musel to být kdysi dávno, tedy přibližně hned po válce, docela fajn chlapík.
O Facebooku a smrti
Když nám před šesti lety umřela kočka Růženka, byli jsme celá rodina velmi smutní. Plakali jsme a chovali jsme se, jako by nám odešel blízký rodinný příslušník. Ale vždyť taky jo! Růženka byla pátým členem smečky a její názory na život a svět jsme všichni...
O procházkách, zvířátkách a bajce
Rád se procházím vesničkou na Vysočině, která se narodila stejně jako já v padesátých letech, jen o šest set roků dříve. Tedy roku 1353.
O čekárně, korzárech a zvířátkách
Aby bylo jasno, já už druhým rokem nikam nechodím a nic nevím. Ale k doktorovi se musí. Seděl jsem onehdy v čekárně a mlčel jsem. Snažil jsem se soustředit na vlastní myšlenky. Pacienti však diskutovali příliš důrazně a doslova mně nad hlavou, nešlo se nezaposlouchat. I když...
O psychických ranách, moři a frajeřinkách
Tak si po prodělaném COVIDu-19 lížu rány na ostrově v Chorvatsku. Zatracená práce, už tomu taky říkám covid, přestože jsem ještě před měsícem tvrdil, že to jinak než čínská chřipka nenazvu…
