Články autora: Lída Engelová
Odešla česká Gelsomina
Postavička klauna Animuka, který ani nemukal, měla na nose červenou bambulku, hlavu zdobila zrzavá kštice, na ní černý klobouček, kostýmem byly záplatované kalhoty a bílý fráček opatřený velkým dřevěným knoflíkem. Zdenka Kratochvílová jej po zakončení sedmnáctiletého...
Hazard, nebo veřejná služba? (No. 20)
Vždycky jsem si myslela, že divadlo je jedním z mála míst, kde se živí lidé potkávají se živými lidmi. A že tahle potkávání neovlivní ani umělá ani jiná inteligence.
Jak je důležité míti Shakespeara
Sedět v hledišti londýnského divadla a nebýt Angličankou může přinést řadu složitostí. Nemám na mysli jen dokonalou znalost jazyka, ale především nedostatek v krvi kolujícího vztahu rodilých ostrovanů k vlastní historii.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Sbohem, můj králi
Hommage à Josef Somr (15. dubna 1934 Vracov – 16. října 2022 Nová Ves pod Pleší)
Pokus o portrét přítele
Peter Brook (21. března 1925 Londýn – 2. července 2022 Paříž)
Zpráva o covidu v Londýně
Londýn října 2021 vypadal jako páv, byť s pocuchanými péry. Obvyklé potoky lidí všech barev pleti se pohybovaly v rytmu dynamického velkoměsta, rouškování je ale semlelo do bezbarvé hmoty.
Dvakrát o Blance Bohdanové (4. 3. 1930 Plzeň – 3. 10. 2021 Praha)
Vzpomínám si na náš poslední rozhovor po telefonu na podzim 2020. Přivezli nám zrovna na Jezerku z tiskárny knihu, kterou jsme vydali ke sto letům tátova narození.
Život jako smršť
Jsou výtvarníci, se kterými si režiséři po letech společné práce rozumějí bez mrknutí oka. S kostýmní výtvarnicí Ivanou Brádkovou mne před dvaceti pěti lety seznámil scénograf Ivo Žídek.
Ostře řezaná tvář
11/2020 Vždycky jsem si myslela, že výraz „ostře řezaná tvář“ patří spíš do literatury, ale pak nás překladatel Zbyněk Černík ujistil, že ostře řezaná tvář patří i živému Peru Olovu Enquistovi. S jeho hrou Ze života žížal jsme se v plzeňském Divadle J. K. Tyla setkali v...
Peter Brook: Prázdný prostor
5/2020 Nejzásadnější knihou o divadle je pro mne Brookův Prázdný prostor. Česky vydalo poprvé nakladatelství Panorama v roce 1988, překlad Alois Bejblík, náklad 2400 výtisků, cena vázaného výtisku 20 Kčs.
27. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 12)
Letos jsem měla možnost navštívit plzeňský festival jen na jeden den, ale i ten měl krásnou tečku. Jmenovala se Před západem Slunce.
24. MF DIVADLO: Up & Down Lídy Engelové
Nejlepší byli pro mne loutkáři z NDL. Velkým zklamáním bylo SND s Mojmírem II. a polský Hamlet z Krakova.
Lehce opožděná reakce na dva příspěvky v DN č. 11
Když toto číslo vyšlo, byla jsem v Londýně. Pražský kulturní přehled vychází měsíčně, londýnský TIME OUT týdně. Divadlu je v něm věnováno od deseti do patnácti stran formátu A5 a kromě krátkých recenzí nebo upozornění na příští premiéry je spolehlivým průvodcem...
Lída Engelová
Rubrika Jak já to vidím je dokonalým příkladem různosti zájmů, vkusu, lásek i nelásek, hlavně však postojů jejích autorů.