Články autora: Literární Noviny

Dopis z Curychu

8/2012 Přečetli jsme v Literárních novinách

Dopis ze Švédska

Co na Švédsku rozhodně obdivuji, je demokratický systém se vším všudy. Platí v každé oblasti a v každé rovině. Všichni jsou si skutečně rovni. Zní to téměř jako utopie nebo snad i pohádka, ale je tomu tak. Existují samozřejmě výjimky potvrzující...

Unavené pozdravy

Přečetli jsme v Literárních novinách

Výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Studia Ypsilon

Přihlášku s požadovanými doklady je nutné podat tak, aby ji vyhlašovatel obdržel nejpozději dne 6. 11. 2024 do 14:00 hod. na adresu: Hl. m. Praha – Magistrát hl. m. Prahy, odbor kultury a cestovního ruchu, Jungmannova 36/31, 110 00 Praha 1, palác Adria.

Patří archiv do centra či na periferii?

Asi by bylo podivné, kdyby Národní divadlo stálo třeba v takových Stodůlkách. Nebo kdyby Národní galerie měla hlavní výstavní prostory kdesi za Prahou. To, co je v centru města, je zkrátka i v centru pozornosti (veřejnosti, politiků i médií). A naopak. Je...

Vize

Přečetli jsme v Literárních novinách

Dopis z Curychu

Vánoční svátky jsou za námi a s nimi doznělo i volání po více duchovnosti a méně konzumu. Novoroční předsevzetí vzala za své ve shonu prvních týdnů nového roku. S čím novým tedy přijít v dalším roce, který by podle stále všude omílaného...

Kouzlo intuice

„Jedu se podívat na bouřku od horních skal,“ říká v beletristické miniatuře Jana Híska (1965) postava Noční jezdec, podle níž se jmenuje autorova výstava v pražské Galerii Rudolfinum. „Mám to místo rád.“

Dopis ze Paříže

Zachumlané postavy rychle chvátají, aby se schovaly před pařížskou zimou, která je díky vysokému stupni vlhkosti pořádně vlezlá. I já nedočkavě pospíchám, mým cílem ale není vytopený byt či kavárna, ale výstava věnovaná spisovateli a jazzmanovi Borisi Vianovi ve...

Čas to spraví, doufám

Pár slov o Jaroslavu Ježkovi? Vždycky – už jako pozdní student – jsem si myslel, že je stejně dobrý skladatel jako Gershwin a že jen shoda okolností zabránila tomu, aby to zvěděl i svět.

Dopis ze Stockholmu

Probudila jsem se a vykoukla z okna. Bylo 7.30 a Stockholm opět přikrývala šedivá peruť divokých hus, která od podzimu do jara často táhne přes Švédsko. Není poznat, zdali je ráno anebo večer. Člověk je zmatený a cítí se unavený celý den. Stačí ale jen...

Dopis z Lisabonu

Před lety jsem četl francouzské vydání prózy brazilského spisovatele, kterého si velmi vážím, ctím a miluju. Jmenuje se João Guimarães Rosa. Překlad se mi zdál výborný, ale originál, který jsem konečně sehnal, je ještě lepší a silnější. Ostatně psát do Literárních...

Dopis z Frankfurtu

Poslední říjnový víkend ve Frankfurtu pro mě začal jako všechny předešlé – procházkou u Mohanu se psem. Můj labrador vyháněl kachny z trávníku do vody. Popoběhl, zastavil se těsně před kachnou, ta vzlétla a přistála za hlasitého kejhání o pár...

Podzimní blues hradeckého festivalu

Ledva babí léto spláchly deště, rozezněl se Hradcem Králové jazz všech stupňů žhavosti, letos po sedmnácté. Tentokrát byl hlavním lákadlem sobotní koncert baskytaristy Jacka Bruce a jeho Big Blues Bandu. Sál zaplnili nejen zvědavci na tuto hvězdu šťastných rockových...

Dopis z Makedonie

Kdyby se soutěžilo v počtu soch Cyrila a Metoděje na kilometr čtvereční, Makedonie by zcela jistě získala zlatou. A nejsou to žádné podměrečné sošky. Vyvedené v poctivém bronzu, pět metrů žádná míra. Makedonci slavili 8. září dvacetiletí...

Dopis z Itálie

Kdybych si mohl vybrat, kým bych chtěl být, chtěl bych být Italem. Jsem starý, šedivý, mám břicho, takže bych byl starý šedivý Ital s břichem. Jmenoval bych se třeba Pietro Zotti. To zní dost dobře. Říkali by mi signore Zotti. Bydlel bych v jednom z přímořských...

Dopis z Prahy

Potřeboval jsem se dostat na poštu, než zavřou. Neponechal jsem nic náhodě a zjistil si dokonce, kdy mi jede tramvaj. Mohl jsem také pěšky, je to pár stanic, musel bych ale vyrazit zbytečně dřív a hlavně jít podél hlučících, smrdících a vůbec nepříjemných aut. Od čeho mám...

Dobře vrnící projekt

Česká jazzová obec nemá pro své muzikanty žádné prestižní ceny, jichž by si všímala širší kulturní obec. Nejznámější je hodnocení za nejlepší nahrávku v rámci žánrových cen kontroverzně vnímané Akademie populární hudby. Pokud tato Akademie, či interně také...