Články autora: Martin Glaser

Divadlo jako veřejná služba

Představme si, že by na konečné zastávce autobusu, tramvaje či metra pustil řidič následující hlášení: Dopravní podnik děkuje svému městu za poskytnutí dotace na tuto cestu. Vážíme si toho, že díky této podpoře vás můžeme vozit.

Nejvyšší čas se hlasitě ozvat!

Začíná nová sezona. Za humny zuří válka. Vzduchem si poletuje virus. Ceny energií tryskem rostou. Inflace stoupá. Blíží se komunální volby. Divadelníci přemýšlejí, o čem má v takové době smysl hrát divadlo. A o čem se ještě vlastně dá divadlo hrát? Na co diváci...

Rukojmí přes palubu

Před rokem patřily kultura a školství k prvním zavřeným oblastem našeho života. Návrat dětí do škol je, alespoň verbálně, prioritou i naší vlády očividně a jednostranně stranící průmyslu. Rozhýbání kulturního života zůstává na okraji zájmu.

Kultura je investice!

12/2020 Z ekonomického a snad i společenského marasmu, do kterého se naše země po hlavě řítí, bychom se k nové šťastné budoucnosti měli proinvestovat, poměrně nenápaditě opakují politikové bez ohledu na stranický dres.

Těžká váha

16/2019 Překvapení z toho, kdo po mnohaměsíční přetahované dostal za úkol starat se z ministerského postu o resort kultury, vystřídal v kulturní obci pozitivně laděný pocit očekávání věcí příštích. Do ministerského křesla usedla po dlouhých letech personální beznaděje...

Zdravá společnost potřebuje kulturu stejně jako funkční veřejnou dopravu

11/2018 Napadlo by nějakého politika radit dopravnímu podniku, kudy a kdy má jezdit tramvaj číslo osm? Napadlo by někoho vykřiknout na řidiče tramvaje, ať si zkusí „jezdit za svý“, bez dotace jízdného, že by se pak vidělo, kolik lidí by tu jeho tramvaj využívalo? Dovedete si...

Zodpovědnost za stav kultury

18/2015 Znám návrh zákona, který připravila Asociace profesionálních divadel. Je poučený z prověřených zkušeností ze zahraničí, uzpůsobený domácím potřebám, dlouho a pečlivě promyšlený nejzkušenějšími řediteli českých a moravských divadel a následně zpracovaný...

Martin Glaser

7/2013 Jaro snad už brzy zvítězí nad zimou, ale z toho, co jsem v divadle v této sezoně viděl, zatím nic nepřekonalo podzimní zážitek z představení v berlínské Schaubühne. Ostermeierova inscenace Ibsenova Nepřítele lidu s vášnivě diskutujícím publikem, které se ve třetím...

Snad nejsem naivní?

Doufám, že se mi to jen nezdá – poslední dobou znovu sílí diskuse o tom, jaké by mělo být a jaké bychom rádi viděli české divadlo.