Články autora: Michal Zahálka
Otevřeno Dokořán – den pátý 18. června
Jonáš a tingl-tangl z Divadla Kašpar, Než přijdou Stouni SND Bratislava
Otevřeno Dokořán 2023, den čtvrtý
Festivalové zpravodajství z pondělí 12. června o Kouzelné flétně z Divadla v Dlouhé a Elisabeth z Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Otevřeno Dokořán, den pátý 14. června
Pátý poslední den festivalu se hrála Cesta královéhradeckého DRAKu a Zem pamätá Slovenského komorného divadla z Martina. Druhý den dopoledne se debatovalo u Kulatého stolu.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Novodobí disidenti
Snad je to tím, že mám praxi z divadelní agentury, ale nepřijde mi nic divného na tom, že autoři mají někdy i velice konkrétní požadavky, co by se s jejich texty mělo a nemělo dít, a že je někdy vtělují i do smluv, protože dobře vědí, že zejména v evropském divadle je...
Sbohem, pane profesore! (No. 5)
Měl jsem to velké štěstí, že jsem mohl profesora Císaře řadu let pozorovat při jeho parádní disciplíně: porotování amatérských přehlídek... Na prof. Císaře vzpomíná Michal Zahálka. (Současně vycházejí DN 9/2021 s přílohou věnovanou prof. Císařovi.)
Knihovny všech teatrologů, spojte se
8/2020 Bádá-li člověk z domova, což aktuálně musíme prakticky všichni, často se mu stane, že potřebuje tam či onde nahlédnout, ověřit citaci, případně přečíst třeba článek, který není nikde volně dosažitelný.
„České“ a „slovenské“ divadlo?
20/2016 Začátkem listopadu proběhlo ve Štúdiu 12 bratislavského Divadelného ústavu kolokvium nazvané Česká a slovenská divadelní vzájemnost po roce 1993. Šestnáct teatrologů z obou zemí na něm předneslo patnáct příspěvků, které se tak či onak týkaly cest české a slovenské...
Od Adamce po Žížalu
3/2016 Napsat divadelněhistorickou práci v rozsahu třinácti set tiskových stran by byla jistě věc nesnadná. Dost možná ale přece jen jednodušší než sestavit ve stejném rozsahu slovník hesel od bezmála padesátky autorů, věnovaný osobnostem České činohry 19. a začátku 20. století,...
Nehledat za maskou člověka
15/2015 Dílo Henrika Ibsena je pro české divadlo významným zdrojem a inspirací, to by asi popřel málokdo. Znalosti o životě autora mimo úzce odborné kruhy nebudou ovšem kdovíjaké – dost možná vyvstane obraz jakéhosi zestárlého, odtažitého suchara, kterému norská společnost...
K antice staré i nové
5/2015 Nejnovějším přírůstkem nakladatelství Torst je knížka Vetera et nova, jež obsahuje vybrané texty Evy Stehlíkové od sedmdesátých let po nedávné roky. Vyšla v torstovské Malé řadě kritického myšlení – a z celé edice patří k nejútlejším, což je příznačné.
Vypni mě a miluj
21/2014 Doprovodné materiály hledají ve Veteránovi, nové hře Marka Epsteina, střídavě paralely ke Zločinu a trestu, Romeovi a Julii a Novému zákonu. Epsteina potom program řadí mezi skutečné umělce, kteří pociťují odpovědnost za stav světa a mají odvahu formulovat pravdy, které...
Zrádné vody týchž řek
15/2014 Dramaturgie chebského divadla se v kontextu českých regionálních divadel dlouhodobě řadí k těm nejodvážnějším – a vede k nesporným výsledkům, jelikož mezi divácky nejoblíbenějšími inscenacemi posledních let tu najdeme i uvedení Steigerwaldovy hry Horáková, Gottwald v...
Vrtěti krocanem
13/2014 Docela často se objevují povzdechy, že s uváděním současné dramatiky je to na českých jevištích učiněná bída. Zjištění, jež každý rok přináší Cena Marka Ravenhilla, která inscenace nových her nominuje a oceňuje, by snad mohla tyto nářky trochu utišit – zas tak zlé...
Havel mínus politika
12/2014 Ve dnech 15.–17. května probíhala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy mezinárodní konference Havel na scéně, pořádaná katedrou divadelní vědy a Ústavem translatologie. Pozoruhodná byla mj. tím, že hlavní důraz nebyl kladen na čistě literární interpretace Havlovy...
Jisté množství povyku
9/2014 Mezi českými „divadelníky a jejich diváky“ (řečeno s podtitulem tohoto listu) platí jisté nepsané úmluvy, které mi přijdou tak trochu podezřelé. Jednou z nich je oboustranné předstírání, že shakespearovské komedie obsahují skutečně (samo)nosnou slovní komiku.
Žádná z těch příšerných her
4/2014 Před časem jsem se dostal k jisté chodské lidové písni. Na české premiéře novinky Martina Crimpa V Republice Štěstí jsem na tuhle písničku myslel tím intenzivněji, čím víc se ta zprvu přehledná a zábavná konverzačka rozpadala pod rukama. Recenze PRO.
Play Ibsen (Cvičení z postdramatiky)
22/2013 Málokdy se stane, že by z inscenace tak okatě lezla odfláknutá dramaturgie aneb Ibsenova Nora v brněnské Redutě v režii a razantní úpravě slovenského režiséra Rastislava Balleka, v hlavních (a jediných) rolích s Petrem Halberstadtem a Evou Novotnou.