Články autora: Milan Uhde

Zrazený Ljubimov?

Vystoupení moskevského Divadla na Tagance s legendární inscenací Brechtova Dobrého člověka ze Sečuanu slibovalo stát se jedním z vrcholů letošního XVII. ročníku hradeckého festivalu. Těšil jsem se na ten zážitek týdny předem. Tříhodinové...

Neproklamovaná samozřejmost analýzy

Na rozdíl od Jindřicha Černého, jehož popis a hodnocení cesty českého divadla po druhé světové válce (Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945–1955) byly strhujícím výkladem hněvného svědka a pronikavého kritika, vytkl si...

Dědova mísa

Michal Bauer v Hospodářských novinách 9. května 2011 recenzoval soubor dokumentů, který vydalo nakladatelství Akropolis pod názvem II. sjezd Svazu československých spisovatelů 22.–29. 4. 1956. Vzpomínám na...

Výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Studia Ypsilon

Přihlášku s požadovanými doklady je nutné podat tak, aby ji vyhlašovatel obdržel nejpozději dne 6. 11. 2024 do 14:00 hod. na adresu: Hl. m. Praha – Magistrát hl. m. Prahy, odbor kultury a cestovního ruchu, Jungmannova 36/31, 110 00 Praha 1, palác Adria.

Dědova mísa

V Magazínu Hospodářských novin z 22. dubna 2011 vyzpovídal Leoš Kyša Dominika Duku, arcibiskupa pražského, metropolitu a primase českého. Soudobá katolická církev má podle arcibiskupa obdobnou povinnost jako raní misionáři, kteří...

Dědova mísa

Václava Bělohradského čtu rád od doby, kdy vydal před lety v zahraničí svou Eschatologii neosobnosti. Jeho dnešní společenská kritika vypadá ovšem jinak, ale přitahuje mě stále. V programu HaDivadla ke Gieselmannově komedii Holubi jsem našel...

Holubi zdomácněli v HaDivadle

HaDivadlo uvedlo v režii svého uměleckého šéfa Mariána Amslera frašku Davida Gieselmanna Holubi. Režisér zároveň pro inscenaci navrhl velmi působivou scénu situovanou jako součást hlediště: devět bílých dveří – po třech napravo, nalevo...

Dědova mísa

6/2011 Brněnský soubor Buranteatr uvedl 18. prosince 2010 premiéru Molièrova Misantropa. Nechci ji recenzovat, protože patřím k přátelům a spolupracovníkům tohoto divadla, hodlám jen zaznamenat okolnost, kterou pokládám za objektivní. Na rozdíl od polovičatých upravovatelů...

Arnošt Lustig poskytl Magazínu Mladé fronty…

4/2011 Arnošt Lustig poskytl Magazínu Mladé fronty z 26. ledna 2011 rozhovor za těžké situace. Už léta bojuje se zákeřnou nemocí – a teď zeslábl natolik, že neopouští lůžko. Tomáši Poláčkovi, který využil jeho bezprostřednosti a zajímal se, jak spisovatel pomýšlí na smrt,...

Redaktor Filip Tomáš z nakladatelství Akropolis…

Biolog a filosof Stanislav Komárek si 4. ledna v Hospodářských novinách položil otázku, zda nenadešel čas pro nový disent. Podmínky pro jeho vznik nastanou, je-li veřejný prostor natolik nezajímavý, že neláká k zapojení, na druhé straně musejí být represe jen mírné. Za...

Václav Havel blahopřál čínskému vězni Liou Siao-povi…

Václav Havel blahopřál čínskému vězni Liou Siao-povi k udělení letošní Nobelovy ceny míru a vyslovil ve svém dopise přesvědčení, že vytrvá-li celosvětový zájem o Vás osud, Vaše vláda ustoupí a propustí Vás. Vyjádřil také naději na změnu čínského režimu, protože...

Co na sebe vím XX

Začátkem roku 1970 mě vyzval ke schůzce režisér Divadla bratří Mrštíků Pavel Rímský. Viděl jsem jeho inscenaci jedné hry Ödona von Horwatha, ale nijak zvlášť mě nezaujala. Pan Rímský mi nabídl spolupráci. Chce režírovat současné autory, zná Oldřicha Daňka, uvedl jeho...

Co na sebe vím XIX

Svou neúčast na schůzích Svazu spisovatelů zdůvodňoval Jan Zábrana usilovnou prací na překladu Pasternakova románu Doktor Živago. Chtěl ji stihnout, aby mohlo dílo vyjít, než „spadne klec“. S jejím pádem tedy i v tomto směru počítal. To všechno byla pravda, ale myslím, že...

Nekrology po zásluze uctily…

Nekrology po zásluze uctily literární dílo a životní osud básnířky Violy Fischerové. Já navíc své někdejší gymnazijní spolužákyni navždy dlužím vyznání, čím pro mě byla od roku 1951, kdy jsme se poznali: ztělesněním vlastní cesty uprostřed cest vnucených, přijatých...

Co na sebe vím XVIII

Do role Bérengera v Ioneskově Nosorožci obsadil Zdeněk Kaloč Ladislava Lakomého a jeho výkon byl podle mého názoru vrcholem jeho dosavadní tvorby. Závěr vyzněl jako výhled do nadcházející doby: Bérenger zbyl na jevišti sám, zvenku znělo troubení nosorožců-někdejších lidí,...

Dobové patologie vyvlečené na světlo

Deutsches Theater Berlin – Denis Kelly: Láska a peníze

Co na sebe vím XVII

Přesto se mnou jako s autorem jednal Miloš Hynšt vždycky noblesně. Výměnu názorů bral coby nelítostné utkání, ve kterém neznal polovičatých postojů a vycházel z toho, že ani já je neznám, ale dovedl si představit, že v jeho divadle by se pro mě práce našla. Kdyby nebyl...

První polovina dvacátého století…

Mají se omlouvat vážná občanská selhání a provinění, dopustil-li se jich vynikající umělec? Mary de Rachewiltz ve svých vzpomínkách nazvaných Diskrétnosti. Ezra Pound, otec a učitel, které právě v překladu Petra Mikeše vyšly v nakladatelství H&H, do značné míry obhajuje...