Články autora: Milan Uhde

Co na sebe vím XVI

Mrzelo mě jen to, že dvě tři minuty před druhou hodinou po poledni, kdy zkouška pravidelně končila, byli herci do jednoho nepřístupní sebekratší domluvě. Pan Řanda otevřeně informoval, že spěchá na svá rýžoviště, tj. do rozhlasu, do televize, do dabingu nebo kamkoli jinam za...

Co na sebe vím XV

Ladislav Fikar, zanícený vedoucí dramaturg jedné z filmových tvůrčích skupin, objevil v mém textu zárodek příštího filmového scénáře, dal mi smlouvu a já jsem v termínu odevzdal přepis prozaických situací do pokusů o obrazy. Skupina začala hledat režiséra – a mezi...

Při pořádání knihovny…

Vladimír Karfík 18. září ve víkendové příloze Mladé fronty DNES záslužně připomněl sté výročí narození Františka Hrubína. Po zákonu jubilejních článků vyzvedl rysy básníkovy velikosti, jeho sbírek Nesmírný krásný život a Hirošima, za něž sklidil nevlídné...

Co na sebe vím XIV

Ve „zlatých“ šedesátých letech jsem se konečně stal i filmovým scenáristou. Do svého prozaického povídkového pokusu Hrách na stěnu z roku 1964 jsem jako závěrečnou novelku zařadil příběh, ke kterému jsem přišel na vojně. V dřevěném baráku za Prahou, který postavili...

Elementární částice

Výsledkem je inscenace, kterou hodnotím jako Mikuláškův vrcholný úspěch. Za zvláštní zmínku stojí vynalézavé využití hudby, která v podobě klasické i rockové funguje jako ironický doprovod rituálů a nenápadně je usvědčuje z falše. Výtečně se v rámci stylizované...

Plzeňská TOP 03 (podle Milana Uhdeho)

Stručně (a s omluvou za zpoždění).

Co na sebe vím XIII

Pražská premiéra Krále-Vávry měla v Divadle E. F. Buriana jedinečnou atmosféru. Popremiérová oslava byla reprezentativně navštívena, mezi hosty byli herci, divadelní i filmoví režiséři, spisovatelé, výtvarníci, novináři a funkcionáři, z nichž jako první mi blahopřál...

Jana Machalická se v Lidových novinách pustila…

Jana Machalická se 9. června v Lidových novinách pustila do režiséra Jiřího Adamce, který podle ní v rozhovoru pro Mladou frontu DNES překonal císaře domácích oportunistů Otakara Vávru. Připomněla Adamcovy konformní práce z dob totality, její hněv bych však rád trochu...

Co na sebe vím XII

Krále-Vávru chtěla nasadit další divadla. Poměrně brzy se to podařilo Divadlu F. X. Šaldy v Liberci a ostravskému Divadlu Petra Bezruče. Liberec tím začal milou tradici uvádět mé nové hry, naplnil ji ovšem až po roce 1990. Na premiéru své prvotiny jsem samozřejmě do Liberce...

Štepkovo okno

Dvouapůlhodinové představení Radošinského naivného divadla Bratislava v rámci 16. ročníku festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové zprostředkovalo divákům další autorský projekt Stanislava Štepky pod názvem Mám okno. Látkově jde o příběh srovnatelný...

Hradecká TOP 03 (podle Milana Uhdeho)

Nehitparádové slovní hodnocení.

Co na sebe vím XI

Tíž funebráci přišli pro mě při děkovačce a odvedli mě na jeviště. Měl jsem sugestivní dojem, že premiéra dopadla výborně. Sotva spadla opona po dlouhém, předlouhém skandovaném potlesku, obklopili mě nejrůznější nadšení diváci z řad novinářů a příznivců divadla,...

Arnošt Goldflam se dočetl…

Arnošt Goldflam se dočetl, že se jeho inscenace Babičky v Ypsilonce nelíbila Vojtěchu Varyšovi, a tak mu prostřednictvím 9. čísla Divadelních novin poslal otevřený dopis. Postrádal totiž v jeho odsudku důkaz, rozbor, analýzu nebo alespoň impuls, z něhož by vyvodil pro sebe...

Co na sebe vím X

S odstupem je i mně jasné, že od režiséra Sokolovského šlo o banální návody a pomůcky, ale já jsem o nich tehdy neměl potuchy. Za pět týdnů ze mě Evžen Sokolovský samozřejmě neudělal znalce divadla, ale pomohl mně pochopit, co jsem vlastně napsal, a inspiroval mě k...

Co na sebe vím IX

I o svou ženu Miriam se Evžen Sokolovský posléze postaral. Podle jeho výkladu byla dáma a jeho nevěry přehlížela, protože mužovy příležitostné a dočasné partnerky nepokládala za skutečnou konkurenci. Tou mohla být jen jiná dáma – a taková se prý nenaskytla. Ale ať to bylo...

Co na sebe vím VIII

Byly i situace, kdy jsme se s Milošem shodli a agresivního režiséra vyprovokovali k prudkému nesouhlasu. Oba jsme například milovali Hajdovu inscenaci Büchnerova Vojcka, podle mě neprávem zapomínané silné a sugestivní jevištní dílo, ve kterém režisér kromě přízračné...

Už jsem si zvykl…

Už jsem si zvykl: před začátkem každého divadelního představení zazní z reproduktoru úřední hlas a upozorní, že máme vypnout mobilní telefony. Zpravidla k tomu připojí zmínku o zákazu pořizovat v průběhu večera obrazové záznamy, tj. fotografovat nebo snímat záběry...