Články autora: Nina Vangeli
Zrození divadla z ducha tržiště
11/2017 Batacchio znamená komediantskou klapačku v komedii dell’arte. Onu věčnou rekvizitu lidových, pouličních i nepouličních, loutkových (Punch a Judy, rakvičkárny) i živých podívaných. Vedle kopance do zadku je hlučná rána uštědřená klapačkou po hlavě tím nejzákladnějším...
Hvězdný prach jsi a v hvězdný prach se obrátíš
8/2017 Choreograf Michal Záhora, estét s mystickými sklony, ve svých posledních výrazných choreografiích Orbis pictus a Diptych vyvolával filosoficky zasněné obrazy. A zasněným obrazem je i jeho nové dílo pro pět tanečníků – Pulsar, pokus o ultimátní prožitek neuchopitelnosti...
O čem (ne)vypověděla Česká taneční platforma
8/2017 Program festivalu zahrnoval tři sóla, dva duety, tři tria, jeden kvartet a dvě zalidněná představení. Sám nepoměr mezi komorními a skupinovými choreografiemi signalizuje určitou chudokrevnost zdejšího současného tance. A nakonec i podvyživenou tematiku. Nehledě na tuto vleklou...
Poslední komentáře
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14) Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114) Milý Bilbo, moc pěknej článek!
- on Fotoreportáž z předávání Cen DN 2024 Děkujeme všem, kteří při předávání Cen DN odcházej…
- on Zemřela Blažena Hončarivová Milá Baďo, díky za vše, co jste pro zdejší operu a…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) A já si pořád říkal, proč vás nepotkávám na Janáčk…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Drahý Mistře, milý příteli a bývalý kolego Jarosla…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Jsem s pochroumaným panem Tučkem v e-mailovém kont…
Smrt bez vykoupení
7/2017 Viliam Dočolomanský a Farma v jeskyni zkompletovali trilogii Noc ve městě, která se zabývá vytěsněnými společenskými tématy. První díl Informátoři (2015) vynesl na světlo vražedné praktiky nadnárodních korporací, druhý – Odtržení (2016) – otevřel špehýrku do...
Obyčejný člověk za zátarasy
3/2017 Jana Svobodová, zakladatelka festivalu politického divadla Akcent a tvůrkyně občansky zcitlivělých inscenací (například na téma uprchlictví), nalezla v čínské taneční disidentce Wen Hui občana světa, s nímž si může porozumět.
Malá mořská víla choreografa Jana Kodeta
22/2016 Jan Kodet je oblíbený choreograf režijní dvojice Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Tentokrát společně vytvořili pohádkovou taneční inscenaci Malá mořská víla podle H. Ch. Andersena pro baletní soubor Národního divadla.
Učinili zvuk tělem
22/2016 Spitfire Company je nonkonformní skupina fyzického divadla, Orchestr Berg je otevřen experimentům, i těm s tanečníky – není to poprvé, co se jeho muzikanti zapletli s tancem. Jejich společné setkání se stalo příležitostí exkluzivně využitou.
Smrt stojí ve tmě
21/2016 Jozef Fruček z řecko-slovenské choreografické dvojice RootlessRoot tento fakt pochopil a prožil, a ve spolupráci s Lindou Kapetaneou vytvořili pro taneční skupinu DOT504 inscenaci s povzbudivým názvem You Are Not the One Who Shall Live Long (Ty teda nebudeš žít moc dlouho).
Narkotické plynutí
Inscenace Flow je meditativní a lehce orientalizující a také konceptualistická. Spolupráce Jiřího Havelky a soboru VerTedance se vydařila. Druhý pohled na inscenaci.
Apollinský choreograf Petr Zuska
20/2016 Brněnské Národní divadlo uvedlo v Janáčkově divadle premiéru autorské choreografie Petra Zusky pod názvem Chvění. Shrnuje uplynulé století jako století kufrů...
Dědici Newtonových zákonů aneb Za umělecké školství pružnější!
19/2016 Švédsko nepatří mezi klasické cirkusové velmoci, jako je Francie či kanadský Québec. Přesto se zde nový cirkus brzy uchytil a švédský Circus Cirkör byl jeden z prvních mezinárodně cestujících nových cirkusů. Když Rosťa Novák a Cirk La Putyka uvedli nedávno v Praze po...
Co má tak asi na mysli náš pan ministr kultury, když říká „živá umění“?
17/2016 Mně se náš pan ministr kultury v zásadě líbí; je to člověk pevných mravních zásad, je decentní, neexhibuje. Nehodlá podporovat žádné archaické krevní msty vůči našim sousedům či spolubydlícím, a to je v této zemi pokročile kulturní.
Malý festival pro malé velkoměstečko*
14/2016 Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla Tanec Praha vykonal za uplynulého více než čtvrt století neocenitelný díl práce; zrestituoval prakticky již neexistující povědomí zdejšího kulturního publika o moderním tanci, vykultivoval toto publikum a soustavně pro...
Stručná zpráva o stavu současného tance u nás
Tato sezóna nepřinesla v zásadě žádná velká překvapení, jakkoli si udržela dobrou loňskou úroveň; současný tanec je v tuto chvíli v Čechách ve slušné kondici. Autoři, od kterých jsme to čekali, potvrdili svou pozici.
Divadlo nesené vánkem
13/2016 Program festivalu Pražské jaro ve vzácných případech odeznívá prapůvodní jednotu hudby a tance. Letos uvedl vedle koncertu tradičního tanečního a hudebního flamenca také soubor tradiční Šanghajské opery ve stylu kchun-čchü, divadelní formy zpěvné a taneční, divadla...
Co je vlastně étos tohoto kusu?
11/2016 Otvírání studánek Alfréda Radoka režiséra J. A. Pitínského vychází z divadelního textu Martina Sládečka. Je vystavěna kolem životního příběhu Alfréda Radoka, pozoruhodného stejně jako truchlivého; příběhu života umělce semletého mezi dvěma mlýnskými koly dějin –...
Probuzení tanečnic v Čechách
9/2016 O tanečních událostech, které v Taneční zóně probíráme, mluvíme zpravidla převážně sub specie choreografického autorství. V letošním roce bychom se rádi věnovali úžeji umění tanečníků, především z nezávislé sféry, která se zde vytvářela – prakticky na zelené...