Články autora: Pavel Kohout

Kšaft, neboli Staré volání v novém znění

Synáčkové milí a všickni, kterýchž snad dojde hlas tento můj, poslechněte mne!

Sbohem, Achime!

Bylo to právě rok po Chartě, v lednu 1978. Po exekučním vyhazovu z minibytu na Hradčanském náměstí číslo jedna praskl v naší letní vilce na Sázavě kotel... Kdysi zakázaný český dramatik píše o svém vídeňském intendantu.

Hovoří autor

Projev Pavla Kohouta v Divadle na Vinohradech před pátečním představením jeho hry Sex v provedení Ochotnického spolku ŽUMPA ze středočeských Nučic v rámci letošního PDFNJ.

Mrtvý vrabec

Dodnes se traduje epizoda z února 1945, kdy se v Jaltě sešla Velká trojka, aby řešila Evropu po válce i novou konstrukci světa: v rovnováze jej měla navždy udržet Rada bezpečnosti nové Organizace spojených národů.

Divadlo se znovu vrací divákům

Korunovaný vír způsobil, že jsem až 1. února večer v ČT art spatřil Hadry, kosti, kůže z podzemí téhož domu na Smíchově, odkud mě před šedesáti lety do světa vystřelila hra Taková láska, která se hraje dodnes, i když v Čechách u ochotníků. Co jsem uviděl, mi vrátilo...

Valná hromada

13/2020 ONLAJN VYSTOUPENÍ Pavla Kohouta před prázdným hledištěm Divadla na Vinohradech ve čtvrtek 16. dubna 2020 v 17.00

Polemika

11/2020 Pane Pavle Kohoute, Váš text v Divadelních novinách z 12. května (č. 10) t. r. je špatný...

Aprégarda

10/2020 Když jsem ještě ve vorarlberských Alpách brázdíval srázy lyžmo (vzor koňmo), naučil jsem se víc než lavin bát akcí zvaných „aprés ski“, česky „po lyžích“.

Tváří v tvář

8/2020 Ples teoreticky mrtvých, tak jsem nazval v memoáru To byl můj život?? mejdan, který na silvestra 1989 uspořádal prezident Havel.

Veselé Vánoce!

22/2019 Ty mladistvé byly velmi neveselé: čtyřikrát hnisavý zánět mandlí, který ošetřil bolestivý řez. Po třetím jsem našel pod stromkem za statečnost loutkové divadlo se základními figurami – Honza, král, princezna, dráb a čert – i s kulisami – světnice, síň, les, sluj a...

Historie věčně mladá

20/2019 Na úsvitu mé dráhy dramatika chtělo Divadlo československé armády (předtím i potom Divadlo na Vinohradech), abych přeložil a upravil vaudeville (lidová hra s popěvky) sovětského autora Gladkova – Davnym davno.

Zrádné premiéry v divadle světa

5/2018 Po prvních poválečných volbách v květnu 1946 byla naše společnost rozpolcena jako dnes. Těsná většina zvolila levici tvořenou čtyřmi pětinami komunistů, kteří měli navíc v pětině sociálních demokratů tajné příznivce.

Ohlasy: AD SLOVO (DOPIS) MILANA UHDEHO, DN 22/2016, s. 2

1/2017 Znejmilejší Milane, za svoje, jak jsi to vystihl, tragické zabloudění do služeb komunistické diktatury, se krom snahy o její odstranění stále omlouvám. Signatáři Anticharty svůj podpis zcela ve smyslu Tvé obhajoby považují za normální, znám jen dva, kteří se veřejně...

Chci se mýlit dál

21/2016 Slovo Marie Reslové z DN 19, jež nezvykle předcházelo normální divadelní kritiku v čísle následujícím, odsoudilo drama Vítězný únor „an sich"...

De Paulus Landyus nil nisi vero…

19/2014 Pavel Landovský (dál jen PL) přijíždí do Vídně 11. ledna 1979. Ve vinárně Paulus(!)stube, kam ho od hranic dopravil pověřenec kancléře Kreiského Přemysl Janýr, ho čekají přítel dramatik (dál jen PK) se ženou, kteří vyjeli před ním ve stejném režimu: československá...

Český rozhlas otevřel kliniku tvůrčího nepsaní

12/2014 Děkovná zpráva bývalého dramatika (www.pavel-kohout.com)

Chucpe aneb reakce na citáty z kritik

3/2013 Protože redakce DN po mém návrhu v rubrice 3MIS3 otevřela nepravidelnou rubriku, v níž může kdokoli upozornit na kritické rány pod pás, reaguji hned na dva