Články autora: Martin C. Putna
Tohle nesmí být konec Faidry
15/2018 Toto NENÍ recenze na představení Konec Faidry, které letos tvoří třetí ročník Antické Štvanice.
Čtverá chvála Élektry
8/2018 Před časem jsem zde psal o inscenaci Aischylovy Oresteie v rámci Antické Štvanice. Psal jsem o tom, jak tvrdým ořechem je pro soudobé divadlo zobrazování onoho „divinum“, božských vstupů do lidského světa, a hlavně do lidských duší – proroctví a extází, vizí a...
Wilde bez jazyka
5/2018 S Wildem je to jako s Dostojevským nebo s Goethem. V každém trochu vzdělanějším člověku vyvolává samo jméno určité, i když vlastně trochu neurčité představy. Dostojevskij – aha, tak to bude třeskutě spirituální a depresivní až hysterické.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Hubu mu zacpeme přesvatým Wojtyłou
19/2017 V českých katolických kruzích koluje ironická říkačka Proroctví o pontifikátu Benedikta XVI.: Ratzi paci pacičky, klérus przní dětičky. Klidně žijte ve hříchu, jen když je to potichu.
Světec a čurák
17/2017 Bloudíme labyrintem hrozeb a možností, banalit a blbých slibů. My už obstarožní i ti, co je jim dvacet. Je to ten samý labyrint.
Kazatelna jevištěm
15/2017 Jest jeden divadelní prostor, u kterého se už zapomnělo, že je to divadelní prostor. Přesněji: který je kromě jiného i divadelním prostorem. Ještě přesněji: který býval kromě jiného i divadelním prostorem. Totiž kazatelna. Když jsem před nějakými třiceti lety začal chodit...
České nebe v Dlouhé
7/2017 Divadlo v Dlouhé, v jeho jádru pak dvojspřeží Burešová–Otčenášek, vysloužilo si nadšení mnohých za odvahu, s níž se vrhá na „nehratelné“ hry. Hry, podepsané slavnými jmény evropské kultury, ale beznadějně vzdálené od nás poetikou, rétorikou i celkovým viděním...
Štvanci bohů na Štvanici
16/2016 O prvním ročníku Antické Štvanice nejdřív to jednoznačné. A nejdřív to jednoznačně dobré. Je dobré, že někdo přišel s nápadem vytvořit k poněkud již zkomerčnělým Shakespearovským slavnostem paralelu či konkurenci, jak chceme. Je výborné, že někdo chce zpřítomňovat...