Články autora: Radmila Hrdinová
Tři podoby Lidského hlasu aneb potíže s Cocteauem
5/2020 Tři pohledy na monodrama Jeana Cocteaua Lidský hlas (1930), respektive na jeho stejnojmennou operní verzi z pera skladatele Francise Poulenca (1958), představila divadla v Brně a Praze.
Stezkou neznámou v krajinu romantickou
20/2019 Magickou inscenací povídky Pouť krkonošská vstoupilo liberecké Naivní divadlo do podzimní části jubilejního roku, v němž slaví sedmdesát let existence, a zároveň s předstihem připomnělo 210. výročí narození jednoho z největších českých básníků Karla Hynka Máchy.
Když se loučí milej s milou
19/2019 Když se loučí milej s milou, řezají si srdce pilou. Když se milej s milou loučí, svítěj sobě smolnou loučí, zpívá se v koláži lidové poezie Láska, vzdor a smrt E. F. Buriana.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Divadlo je věc veřejná (V)
18/2019 S Karlem Křížem a Vlastou Gallerovou jsme se ohlíželi za životem stráveným s divadlem. Po likvidaci Divadla Labyrint ztratili scénu, na níž mohli svou představu o divadle jakožto věci veřejné rozvíjet. Dnes své zkušenosti předávají mladé generaci.
Divadlo je věc veřejná (IV)
17/2019 Devadesátá léta tvoří v historii českého divadla zvláštní období. Na jedné straně vládla euforie ze svobody a spoluúčasti na jejím znovunabytí, na druhé zklamání z odlivu zájmu společnosti o divadlo. Hledala se nová témata a způsoby komunikace s divákem, což vedlo k...
Divadlo je věc veřejná (III)
16/2019 Tendence nazývat sedmdesátá a osmdesátá léta českého divadla šedou zónou, v níž se nic podstatného neudálo, popírají inscenace jako Macháčkovi Naši furianti v Národním divadle, Schormovy inscenace Hamleta, Bratří Karamazových a Confortésova Maratónu v Divadle Na zábradlí...
27. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 10)
Nebudu nijak originální, když se zařadím do linie těch, kteří za vrchol letošního festivalu označili inscenaci činohry Slovenského národního divadla Před západem Slunce.
Divadlo je věc veřejná (II)
15/2019 Otevřme divadlo! Tak nazvala Vlasta Gallerová svou studii otištěnou v roce 1980 ve sborníku České divadlo /divadla studiového typu/ shrnující koncepci divadla, kterou vytvářel tvůrčí tým, jenž se sešel od konce šedesátých let 20. století v libereckém Divadle F. X. Šaldy....
Divadlo je věc veřejná (I) Vlasta Gallerová, Karel Kříž
14/2019 Divadlo je politika, chápaná od slova polis, tedy obec. Péče o obec, vztahy v obci. Publikum je obec v přeneseném smyslu, ale i doslova. Během představení demokraticky volí smíchem či naplněným tichem. Je svobodné. Svobodné v přízni i odsudku toho, co mu divadlo nabízí. Herci...
Stanislav Doubrava: Vždycky jsem se snažil, abych divadlu moc nepřekážel
13/2019 Ředitele libereckého Naivního divadla Stanislava Doubravu nepotkáte jinak než oblečeného do černého trička s logem Naivního divadla. Není to výraz módní ležérnosti, ale vědomí hrdé sounáležitosti s divadlem, s nímž spojil svůj život na dlouhá léta. Pod jeho vedením se z...
Bez polis není Antigony
11/2019 Dva a půl tisíce let, které nás dělí od vzniku Antigony, se nijak nepodepsaly na aktuálnosti její výpovědi.
Dramaturgové a kritici se nepoprali
11/2019 Další setkání z cyklu Nová krev – SPEED DATING uspořádala 13. května Činohra Národního divadla v prostoru kavárny Nona na Nové scéně. Navázala tak na první večer konaný v lednu a nazvaný prostě Režiséři.
Jak se (ne)vyrovnat se smrtí
10/2019 Divadlo v Dlouhé se pravidelně věnuje dětským divákům formou rodinných představení. A není to jen formální odškrtnutí kolonky mládež. Některá z nich, jako je Aškenazyho Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka, patří léta k divácky nejúspěšnějším titulům.
Těch divadelních cen je nějak moc…
9/2019 Věta, že divadelních cen je nějak moc, zaznívá s železnou pravidelností na všech tiskovkách věnovaných této tematice. Naposledy na setkání k novým podobám Cen Thálie v pražské Viole. A přitom je to jen tvrdošíjně šířená iluze. Celostátní každoroční oborová ocenění...
Psí railroad movie pro nejmenší diváky
7/2019 Pět let po inscenaci O beránkovi, který spadl z nebe, ověnčené mnoha cenami, se ve Studiu libereckého Naivního divadla zrodil další počin pro nejmenší diváky od dvou let. A opět je dílem týmu režisérky Michaely Homolové.
Dostojevského Běsi? To jsou jen takové hry…
5/2019 V historii divadelních adaptací Dostojevského Běsů má Divadlo F. X. Šaldy významné prvenství.
Rok na vsi jako moravský western?
4/2019 Plakát i program Roku na vsi v pražském Divadle pod Palmovkou avizoval cosi jako moravský western: Vrbčena a Cyril Rybář se objímají na rozházené kupce slámy pod dramaticky zamračenou oblohou, on stylizovaný do romantického kovboje.