Články autora: Eliška Raiterová
Rozpačité progresivní tendence v NdB
Národní divadlo Brno přispěchalo začátkem sezony s inscenací podle textu jedné z aktuálně nejuváděnějších autorek v Německu Sivan Ben Yishai. A samo se toho trochu zaleklo. Jak si v NdB stojí Paměti Medúzy, tematizující velmi explicitně sexualizované násilí a vztahy...
Zapouzdřen v lastuře
Ve znamení očekávání se nesl příchod premiéry Jedlík perel Vojtěcha Maška, pozoruhodného tvůrce dlouhodobě oscilujícího mezi filmem, literaturou a divadlem a autora mnoha výjimečných děl čerpajících své náměty jak z oblasti české historie, tak z čiré fikce.
Kvůli genderistům tu všichni vymřeme!
Režisérka Barbara Herz, která již dříve v A studiu Rubín uvedla inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je a O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso, představila na této scéně ve druhé polovině ledna inscenaci s přímočarým názvem Istanbulská úmluva.
Zlehčovat násilí zas a znovu
Činoherní klub uvedl v režii Šimona Dominika inscenaci hry britské dramatičky Niny Raine s názvem Konsent. Dominik hru, původně vzniklou pro nejmenší scénu londýnského Národního divadla, sám přeložil.
Jemný půvab spásy v mužské vizi
Dvěma určujícími pohyby jsou stah a rotace. První je předpokladem pro ten druhý, stažení napětí je potenciálem pro expandování, rozšíření vědomí skrze prvotní chaos.
Neadekvátní inscenace pro adekvátní dobu
Inscenace Lukáše Brutovského Iokasté, uváděná v Komedii, na základě režisérova stejnojmenného dramatického textu představuje antický mýtus coby základ evropské civilizace a zdůrazňuje, že byl vždy – byť třeba o ženách – vyprávěný muži mužům.
Pouťové panoptikum v neklidu tmy
Pražské Národní divadlo uvedlo na začátku listopadu premiéru inscenace kdysi skandální hry Rej dramatika vídeňské moderny Arthura Schnitzlera.
Černobílé karikování jako nešťastná cesta k vážnému problému
S rámcovou ideou inscenace katalyzátor_stability plně souhlasím. Lidé, kteří menstruují, a mohou tudíž otěhotnět – a zde dodávám, že nejde pouze o ženy, ale také například o nebinární nebo trans osoby –, by měli mít právo na svobodné rozhodnutí o podstoupení...
Cosi klidného, přemýšlivého a velkorysého: Atributy, které nesmíme ztratit
Květen odšpuntoval maraton nejvýznamnějších českých divadelních festivalů a jako první přinesl po tříleté covidové proluce v tradiční podobě jeden z nejpůvabnějších: výroční dvacátou pátou mezinárodní Divadelní Floru.
Třpytivá chiméra na horizontu paměti
Tvůrčí tandem Petr Erbes a Boris Jedinák představil na konci dubna v domovském Divadle Na zábradlí svou druhou premiéru, inscenaci s názvem Discoland.
Na dosah Togolandu
Nejnovější inscenaci Vzpomínky na Togoland skupiny Handa Gote otevírá fiktivní konference, jejímiž hosty jsou čtyři performeři rozesazení u dvou stolů: Veronika Švábová a Tomáš Procházka na levé straně, Angela Nwagbo a Papis Nyass na pravé.
BARBORA ŠUPOVÁ: Hledání průsečíků mě láká a dráždí
V divadelním světě je známá spíše svým hereckým působením v souboru Depresivní děti touží po penězích a spoluprací s režisérem Jakubem Čermákem, s nímž se podílela na vybudování kulturního centra Venuše ve Švehlovce na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova. Barbora...
Při ministru nepřísahej, Romeo
Třináct balkonů v širším centru Prahy rozkvetlo na 1. máje balkonovými scénami z Romea a Julie, které (každou jinak) zpracovalo třináct týmů tvořených především mladšími studenty divadelních škol (AMU, JAMU, VOŠH). V historickém centru, na Malé Straně, Novém Městě,...
Černému lesu spolu vstříc
16/2020 Do své 53. sezony vstoupilo A studio Rubín premiérou inscenace Perníková chaloupka (čekání na lopatu) Jiřího Ondry a Lucie Ferenzové.
