Články autora: Richard Erml
William Shakespeare: Hamlet
(režie Eimuntas Nekrošius, divadelní skupina Meno Forta, premiéra 11. května 1997 v Litevském akademickém dramatickém divadle v rámci festivalu LIFE, Vilnius, Litva, zhlédnuto 23. října 1997 na festivalu Divadlo Plzeň ve Velkém divadle Plzeň)
Potužil – zběsilý život
Nedávno zesnulý režisér Zdeněk Potužil byl ve svém nejlepším období uhrančivou osobností českého divadla... Osobní vzpomínka na zakladatele a dlouholetého vedoucího Divadla na okraji. Tuto i další najdete v dnes vycházejících Dn 14/2023.
Sergej Machonin: Šance divadla (Divadelní ústav 2005)
Název rubriky je nešťastný. Sugeruje představu posvátné knihy, jejíž hřbet se rozpadá častým používáním. Má bible drží pohromadě, byť se jedná o paperback. Machonin zemřel v roce 1995, ale práce na kritickém výběru jeho díla v péči Terezie Pokorné a Barbory Topolové...
Poslední komentáře
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14) Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114) Milý Bilbo, moc pěknej článek!
- on Fotoreportáž z předávání Cen DN 2024 Děkujeme všem, kteří při předávání Cen DN odcházej…
- on Zemřela Blažena Hončarivová Milá Baďo, díky za vše, co jste pro zdejší operu a…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) A já si pořád říkal, proč vás nepotkávám na Janáčk…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Drahý Mistře, milý příteli a bývalý kolego Jarosla…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Jsem s pochroumaným panem Tučkem v e-mailovém kont…
Horňácká jízda po jednom osudu
12/2020 Kdyby se každý švec držel svého kopyta jako režisér Břetislav Rychlík svých tvůrčích předností, celý umělecký svět by mohl tančit až do rána. Někomu se zkrátka jeho fundament nerozpadne stejně jako ručně šité boty. Rychlík – původně herec (Slovácké divadlo, poté...
Tereza Dočkalová: krytému násilí se lidi i zasmějí
20/2018 Poprvé jsme se s členkou souboru libeňského Divadla pod Palmovkou Terezou Dočkalovou sešli k rozhovoru, když před pěti lety dostala Cenu Thálie pro mladý talent. Po letošní Thálii za titulní roli v Ibsenově Noře jsem dost dobře nemohl nenavázat. Prvně jsme probírali její...
Radek Holub: Prát se umím, vyhrávat nepotřebuju
21/2017 Radek Holub patří datem svého narození do generace, která se narodila na počátku sovětské okupace a do studentského věku dorostla právě včas, aby pomohla povalit okupační režim.
Miroslav Hanuš: Ptali se mě, z jaké doby jsem přišel
13/2017 Poznal jsem jej jako pružného krasavce Figara v Lazebníku sevillském před pětadvaceti lety v Labyrintu. Loni oslavil dvacet let života s Divadlem v Dlouhé, kde vynikal v dalších režiích Hany Burešové i jiných režisérů v takřka čtyřiceti inscenacích. Jeho režijní zdatnosti,...
Jan Teplý: Bez nadhledu se stáváte směšným
7/2017 Na Jana Teplého si vzpomínám, když začínal coby mladíček v Divadle pod Palmovkou. Jeho odchod z angažmá jsem ani nezaznamenal, protože jsem přestal libeňskou scénu navštěvovat. Až v posledních letech se s novým vedením začalo opět blýskat na lepší časy a Jan Teplý zde...
Martin Finger: Najít balanc, to je má cesta
4/2016 Před devíti lety jsme spolu vedli rozhovor na schodech Divadla Komedie. Možná jsme na nich i seděli a upíjeli pivo, kdo si to má pamatovat. Zato Martinovy role z Komedie a dnes z Činoherního klubu si vybavuji živě. Do jeho tvůrčího životopisu mezitím přibyla zdánlivě nečekaná...
Ladislav Hampl: Neumím hned skórovat jako Rosický
9/2015 Pište si o mně, co chcete, hlavně nezkomolte mé jméno, říkal novinářům jistý americký herec. Mně se podařilo něco mnohem horšího. V půlnočních hodinách po představení Richarda III. na Hradě se na mě ve společnosti obrátil povědomý herec a trochu si posteskl, že o něm...
Nový Kolumbus
Milý Vláďo, dospěli jsme tak daleko, že si po dvaceti letech v jedné redakci budeme cosi ozřejmovat po internetu. Tvá reakce na reakci Vládi Procházky, našeho bývalého kolegy v redakci, byla zbytečná, asi jako ta moje nyní... Otevřený dopis redaktora Divadelních novin kolegovi z...
Případ(ná) Machalická
Otevřený dopis reagující na recenzi Jany Machalické pamětí režiséra Zdeňka Potužila Život je krátký jak prásknutí bičem uveřejněnou 16. prosince v Lidových novinách.
Marek Němec: Vyhoření talentovaných lidí je velké memento
21/2014 Není nad to, když si člověk doplní své divácké mezery. Marka Němce jsem znal jen z Divadla v Dlouhé a dosti neskromně si říkal, že by to pro rozhovor mohlo stačit. Pletl jsem se a díky pozvání navštívil nový holešovický divadelní prostor Jatka78, kde hostoval ústecký...
Egomaniaci
21/2014 Egomanie se šíří republikou jako ledovka, co zastaví veškerou komunikaci. Čemu se ale divit, když v čele štvanice metelí naši lišáčtí prezidenti. Pálit vajíčky po hlavě státu není dvakrát vkusné, ale oč slušnější jsou výroky exlišáka, jimiž si otírá podrážky o...
Jana Plodková: Filmové divy to dostaly sežrat
20/2014 Jako vždy jsem při přípravě interview poprosil v dokumentaci Divadelního ústavu o obálku herečky a trochu se vyděsil: tolik rozhovorů na jedno téma! Co měla, chudák, mladá herečka říkat? Zvládala to sice profesionálně, ale pořád šlo o písničku na tři akordy. Řekl...
Hřebec s nejistým jezdcem
19/2014 Inscenace Othella v režii Michala Langa je přehledná jako plastická mapa a doslovná jako filmový týdeník. Pokud považujeme žárlivost za zlo a víme-li, že zlo plodí jen další zlo, pak jsme zde svědky názorné ilustrace. Jago žárlí na svého velitele Othella na základě pomluv,...
Tomáš Petřík: Věřil jsem, že mě divadlo dokáže podržet nad vodou
16/2014 omáše Petříka si z jeviště pamatuji přes dvacet let, přesto jsem jeho zásadní inscenace neviděl. Namátkou: Úplné zatmění, Těsný město, Sekretářky, Přízraky. Hercům, alespoň některým, bývá ale vlastní velkorysost, zkrátka mi Tomáš mou neznalost prominul. K rozhovoru...