Články autora: Richard Erml
Vražda jako divadlo
Obávám se, že jsme to viděli. Těm, kteří se internetu důsledně vyhýbají, závidím. Není ale co. Měli by to vidět také. Jak příslušník jednoho ideologického kmene v černém popravčím hábitu podřezává hrdlo jinému zástupci lidské rasy v oranžovém. V záběru finále...
Tereza Dočkalová: Touha je palivo ctižádosti
14/2014 Do libeňské Pizzerie u divadla dorazila se zpožděním, ale čekání mi vynahradila zápalem, s jakým si poradila s každou otázkou. Menší komplikace nastala až při autorizaci. Absolventka ostravské konzervatoře a opora tamější Komorní scény Aréna, oceněná jako mladý talent...
Ironikova jeskyně
14/2014 Předposlední červnovou sobotu mohli diváci Slováckého divadla v Uherském Hradišti prožít opakované deja vu. Režisér Břetislav Rychlík připustil k sobě dva neslučitelné autorské typy a přivedl na jeviště regionální hru Cena facky aneb Gottwaldovy boty, v níž se místní...
Poslední komentáře
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14) Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114) Milý Bilbo, moc pěknej článek!
- on Fotoreportáž z předávání Cen DN 2024 Děkujeme všem, kteří při předávání Cen DN odcházej…
- on Zemřela Blažena Hončarivová Milá Baďo, díky za vše, co jste pro zdejší operu a…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) A já si pořád říkal, proč vás nepotkávám na Janáčk…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Drahý Mistře, milý příteli a bývalý kolego Jarosla…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Jsem s pochroumaným panem Tučkem v e-mailovém kont…
Mikulka aneb Pohádky z Tichomoří
Někdejší kolega z redakce Divadelních novin Vladimír Mikulka napsal na blog Nadivadlo pár vět, které už naštěstí nemůže vzít zpátky...
Marie Spurná: Nevím o ničem, co by mi divadlo vzalo
13/2014 S Marií jsem si mockrát povídal i mimo divadlo, protože jsme v pražské Libni bývali takřka sousedé. Vždy jsem si říkal, že kdyby divadlo mělo více Marií Spurných, bylo by méně afektovaným či histriónským místem, než je. I tak mám díky ní o herecké profesi vysoké...
Festival rozmanitostí a šamanek aneb Zlínské reference
12/2014 Festival Setkání – Stretnutie došlapal jako stabilní tříkolka do devatenáctého ročníku. Připomeňme si ta tři spolehlivá kola: česko-slovenský kulturní prostor, dramaturgie dávající přednost spíše netradičním a subtilnějším inscenacím a pak hojná účast vyšších...
Šašky živíte, aby vám říkali pravdu
11/2014 Na téma s Doubravkou Svobodovou děkankou DAMU a dlouholetou ředitelkou Divadla Na zábradlí
Účastný Petr Zelenka
11/2014 Příběhů vzestupu a pádu ambiciózních jedinců zná dramatická literatura nepočítaně – o filmovém světě nemluvě. Člověk deroucí se vzhůru naplňuje model viníka i oběti v jedné osobě, jinak řečeno, za svůj vzestup i pád si může sám. A všichni ti dravci samozřejmě...
Panáčkové bez důvěry
11/2014 V Praze 8 vyhlásili nedávno referendum, zdali si jeho obyvatelé přejí zákaz hracích automatů. Poutače na referendum vylepili i na lavičky, kde podřimují bezdomovci. Svého práva jsem nevyužil: Proč chce osmička, potažmo Praha a stát, znát můj názor na tak jasnou věc?
Martin Zahálka: Hysteričtí lidé mi jsou směšní
8/2014 Došlo k tomu ve vlaku na cestě z vojny, onu euforickou náladu si snad dokáže představit i nevoják. Protivný průvodčí nás odmítal pustit do prázdného vagónu, ulička našlapaná a rozhulákaná, najednou vidím, jak průvodčí narůstá do výšky, ajzenboňáckou čepici sraženou....
Nataša Gáčová: Bili jsme na poplach tvorbou
7/2014 Jedna z nejdéle sloužících (to slovo je na místě) hereček Činoherního studia v Ústí nad Labem. Říká o sobě, že není žádný dravec, přesto má v sobě cosi z nevyčerpatelné energie malého dravce, který naběhá spousty kilometrů. Setkali jsme se v poměrně hlučící...
Hráč ve Varu
6/2014 Usednete mezi premiérově šumící publikum a při pohledu na jeviště zaslechnete vzdálené echo neblahého tušení. Cosi mezi varováním chřestýše a zrychleným klapotem padajících kostiček domina.
Vítejte ve zlých časech
6/2014 Vztahy mezi ústeckou radnicí a Činoherním studiem jsou napjaté, co pamatuji, čili více než dvacet let. Ústecký Činoherák je nechtěné dítko, které se nyní právem hlásí symbolickým zvoněním na kovadlinu k prapůvodnímu Kladivadlu, komunisty zrušenému. Jeho dny jsou, zdá se,...
Jan Hájek: Je mi líto lidí, co nemají děti ani rybičky
3/2014 S hercem Honzou Hájkem máme jednu společnou slabost – pro amerického spisovatele Josepha Hellera. Na schůzku do kubistické kavárny jsem mu proto přinesl rané i pozdní Hellerovy texty sebrané pod názvem Hlava nehlava. Byl jsem upřímně zvědav, co řekne na povídky, v nichž se...
Šach, pat a mat
3/2014 Ankety divadelních kritiků vypisované redakcí časopisu Svět a divadlo jsem si účastnil jednou jedinkrát, smím si snad proto osobovat právo jistého odstupu. Na podzim loňského roku prolétla tiskem, tedy tiskem, řekněme Lidovými novinami, které divadelní dění jako poslední z...
Ivan Rajmont: V Národním divadle se lidé nepotkávají
2/2014 Ivan Rajmont po více než dvaceti letech odešel z Národního divadla a v anketě našich novin se jeho ostravská inscenace Ruská zavařenina v Divadle Aréna stala inscenací roku. Dovedete si představit pádnější důvod k rozhovoru? Ivan mluvil rozvážně a autorizoval radikálně...
Učitelé i vychovatelé
22/2013 Jsou ještě poetické světy, v nichž je člověku útulno a bezpečno jako v dětském pokojíčku. Mám teď na mysli dva zdánlivě nesrovnatelné světy, jakými jsou hry Petra Kolečka v A studiu Rubín a rodinné inscenace Jany Borny v Divadle v Dlouhé.