Články autora: Richard Erml

Lucie Žáčková: Myslela jsem, že budu jíst kaviár a chobotnice

Její Nastasju Filipovnu ve Fedotově dramatizaci Idiota v Divadle Petra Bezruče jsem bohužel neviděl. Získala však za ni štempl mimořádného mladého talentu jak v Cenách Thálie, tak i Cenu Alfréda Radoka, a to už je něco. Dlouho se však zdálo, že v Národním divadle, kam Lucie...

Ceny avantgardní

Chtělo by se říci, že i průběh předávání Cen Divadelních novin byl chudobný, viz. šéfredaktorský komentář Jana Koláře v minulém čísle novin (Ceny už jen chudobné). Z mého pohledu se však jednalo o akci avantgardní – ve smyslu průbojnou,...

Jiří Vyorálek: Ledovce tají, za chvíli tu máme moře

Hamlet v Huse na provázku, Elementární částice, Korespondence V+W a Europeana v Redutě. Za poslední rok jsem Jiřího Vyorálka viděl v těchto inscenacích v režii Jana Mikuláška a každá z nich by stála za rozhovor. Ten ale nevznikal snadno. Prvně...

Marný povzdech starého zbrojnoše

Proč se starý kritický zbrojnoš vložil do nekonečné divadelnické debaty? Polemika s esejem Josefa Chuchmy Marnost nad marnost aneb Tři sestry v Dlouhé otištěným 17. září v příloze MfD Kavárna.

Neskromný benjamínek

Divadelní svět brno 27. května – 3. června 2011

Europeana – smích z pekla (kdyby existovalo)

V Divadle Reduta se tamní dramaturgyně Dora Viceníková a režisér Jan Mikulášek pokoušejí o nemožné. Inscenují Houllebecqa (Elementární částice), intimní dopisy klaunů (Korespondence V+W) a naposledy postmoderní prózu Patrika Ouředníka

O partnerství, které se vyplácí Rozhovor s Romanem Císařem

S dramaturgem a příležitostným překladatelem Romanem Císařem jsem se nejprve seznámil coby s autorem divadelní hry, kterou uvedlo Divadlo Labyrint. Název hry jsem úspěšně zapomněl, zato si dobře pamatuji, jak autor reagoval na mou zničující recenzi: shovívavým,...

Garanční prohlídka Činoherního klubu Zepředu zezadu

Vypůjčil jsem si Machoninův přístup a týden docházel do divadla Ve Smečkách na reprízy, abych jej prohlédl zepředu, a požádal o rozhovor dramaturga Romana Císaře, abych se dověděl i něco zezadu (narážka na slavnou Fraynovu komedii z divadelního zákulisí Zepředu zezadu,...

Co zbývá: hrát komedii

Svět Steigerwaldových her – a zvláště pak ve hře Hraj komedii – má logiku zlého snu, kdy naše podvědomí vyvrhuje ze žaludku zapáchající hmotu, která předtím na talíři v bdělém stavu mohla mít neodolatelně lákavou podobu....

Klasika po šumpersku

Ve dnech 18. až 20. dubna se uskutečnil v Divadle Šumperk – v čase jubilejní 60. divadelní sezony – tradiční, již patnáctný ročník Festivalu Miloše Movnara. Odborná porota zhlédla pět inscenací a ocenila dva herce: Bohdanu Pavlíkovou...

Divadelní svět Brno

Pozor – titulek klame, jeho identita je falešná, ani slovem se nezmíním o druhém ročníku mezinárodního brněnského festivalu. Tento sloupek je určen čtenářům Divadelek, kteří nemají v úmyslu zatěžovat se komunikačním světem internetu. Nijak se jim nedivím,...

Přání

Otevřený dopis jeskyňáři Josefu Mlejnkovi

Škoda facky,

6/2011 která padne vedle. Doplním pro jistotu pořekadlo pro nejmladší generaci, které by snad tento výchovný přístup už tolik neříkal. Nejde však o stále tolerantnější výchovu, nýbrž o ty facky. Poslední dobou se mi zdá, že se naše kulturní veřejnost mezi sebou fackuje...

Kdo je tady blázen?

Korespondence Erml-Plachý k textu Divadelních novin Brněnské schizma

Brněnské schizma II

5/2011 V průběhu svého vyptávání se na Zdenka Plachého jsem se samozřejmě zajímal o pojmenování jeho divadelního jazyka. Vladimír Just říká: Plachého originální poetiku, mísící, pravda, se střídavými úspěchy, „vysoké“...

Brněnské schizma I

4/2011 Sotva by se dnes našel jiný divadelník, který by tak rozděloval kulturní veřejnost jako umělecký šéf Mahenovy činohry brněnského Národního divadla (od října 2007) – Zdenek Plachý. Kdybych neznal kolegy z kritické obce osobně, nevěřil bych, že mluví a píší o jednom a tom...

Miroslav Hanuš: Jsem staromilec, mám rád operetu, poslouchám country

4/2011 Když před už téměř dvaceti lety nastoupil na scénu Labyrintu jakýsi mně neznámý modrooký krasavec s dynamitem energie coby Lazebník sevillský, patřil jsem mezi ty okouzlené Pražany, o nichž píše režisérka Hana Burešová. Naposledy mě Miroslav Hanuš dostal jako první radní...