Články autora: Jiří Suchý

Svítí vrchní osvětlovač

Jezdíme s divadlem na zájezdy, a je-li jich víc po sobě, říká se tomu turné. A tak se ocitáme v nejrůznějších sálech, hodnotíme je, a pak v nich i hrajeme.

Setkávání s Ivanem Vyskočilem (1929-2023)

Jak mi do života vstoupil Ivan Vyskočil a co pro mě znamenal Jiří Suchý Na Spořilově je kostel svaté Anežky České, který patřil řádu františkánů, a v suterénu kostela se nachází sál, v němž se občas konaly přednášky. Ale hrálo se tam i divadlo. A tady začnu své...

Naďa Urbánková

Psal se rok 1963, když překročila práh Semaforu. S Jiřím Šlitrem jsme tenkrát zpozorněli: neušlo nám, že na rozdíl od ostatních dívek, které se u nás ucházely o angažmá (a že jich tenkrát bylo!), nepředváděla nám pěvecké umění a herecký výkon.

Hanička Zagorová

Roku 1972, neboli před půl stoletím, jsme se setkali poprvé. Tou dobou jsme s Ferdinandem Havlíkem dokončovali naši Kytici, znali jsme už částečně i její obsazení, ale pořád nám scházela bytost, která by si poradila s rolí Bludičky. Nebyl to totiž snadný úkol.

Jiří Suchý: Jak se Ferry díval na slunce

Já tomu sice moc nerozumím, ale toho večera byl západ slunce opravdu nádherný. To nebyly přeslazené červánky z laciných pohlednic. Byla to majestátní oranžová koule, pozvolna mizící v olověné mlze. Stál jsem nehnutě a vyčkával, až celá záležitost skončí. Najednou –...

Za Janem Vodňanským

Vzpomínám si na ten den – datum po mně nechtějte –, kdy Jiří Šlitr přišel do divadla, a pamatuju si, že to bylo v naší společné šatně, kde jsme se chystali na představení, už si nepamatuju na jaké. Ale co mně utkvělo, že jen co prošel dveřmi, tak hlaholil: Byl jsem...

Divadla v karanténě (XIV)

Je to rok, co se poprvé zastavila země a s ní divadla, která až na krátkou epizodu zůstávají zavřená dodnes. Ke smutnému výročí jsme se 5. března zeptali konkrétních tvůrců, jak žijí, co dělají, na co myslí a jestli vidí nějaký konec trudného stavu. Pokračujeme...

Převtělování (v) Semaforu

19/2019 Slovo jubilanta

Hrst vzpomínek na Miloše Formana

22/2018 Copak o to, napsat hrst vzpomínek na geniálního muže už nebude problém. Ty vzpomínky existujou a samy se mi hrnou do hlavy. Ale problém je pro mne, jak začít.

Hudba a humor mu byly sourozenci

20/2013 Ferdinand Havlík: 17. 6. 1928 – 3. 10. 2013

Ohňostroj

22/2012 Každoročně, den po svátku svatého Silvestra, nastává nový rok. Ještě se nikdy nestalo, aby se tak nestalo. Snad je to potřeba rozloučit se s tím starým, která nutí normálního občana, aby se veselil, aby případně vyšel do ulic a hulákal a odpaloval různou pyrotechniku. Jen...