Články autora: Michael Tarant
Nebe peklo ráj (VIII)
V Pardubicích kompaktní, silný soubor. Ředitelka Květa Houdlová, Jarda Vostrý, Vašek Červenka... A samozřejmě „sledovači“ vně i uvnitř divadla.
Nebe peklo ráj (VII)
Byli jsme šťastni a nevěděli o tom...
Nebe peklo ráj (VI)
Nořím se do vzpomínek… Zaostřují se obrazy, z temna podvědomí a zapomnění… Události, barvy, vůně… prchavé atmosféry a – především – lidé, příběhy, situace…
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Nebe peklo ráj (V)
Když v době roušek a znovunalezeného strachu reviduji již mnohem dříve napsaný text, stále více mi tane na mysli, že na současný mravní neklid a nepevnost jsme si zadělali mnohem, mnohem dříve.
Nebe peklo ráj (IV)
21/2020 Čeřím-li dnes studnu paměti, ozvláštňuje tuto chvíli necelý týden s mladými lidmi a Karlem Krylem. Rok dva tisíce dvacet v Sušici… Týdenní soustředění. Pak skica budoucího představení…
Nebe peklo ráj (III)
20/2020 Nikdy nevíme, kdy a jak se nás to, co právě prožíváme, dotkne. A – často – navždy ovlivní náš život.
Nebe peklo ráj (II)
19/2020 Z Plzně až na konec světa… Zpět k tomu chlapci… do Prahy počátku šedesátých let.
Nebe peklo ráj (I)
18/2020 Michael Tarant (8. 2. 1953) je režisér, který brázdí českými a evropskými divadly již více než půlstoletí. Narodil se v Praze, ale dětství strávil v Plzni. V roce 1977 absolvoval studia režie a herectví na Státní konzervatoři Praha.
Myslím na muže jménem Hemingway
10/2020 Dívám se, dívám, tak jako všichni. Pracovní plány v prachu, zato cenné kontakty a reflexe kolegů a přátel. Jiné než v dobách „před“…
Michael Tarant
Prázdniny, divadelní pauza, vzpomínky… Indiánské léto – přechod slunného září do raného října tkaného z dopoledních mlh nadýchnutých šikmým sluncem, žeň kozáků a ryzců ještě evokuje léto a nedá se smířit úplně s nástupem divadelní...
Amsterodam: město vodního světla a marihuanové vůně
Cesta k Nederlandse Opera v Amsterodamu – rozlehlé budově sídlící v místech, kde Rembrandt van Rijn navštěvoval Barucha Spinozu, vede, jak jinak, podél amsterodamských grachtů. Úžasné vodní dílo tvořené lidmi po staletí bere dech. Divadlo začíná už...