Články autora:
Odejít s díky
Pedro Almodóvar letos oslavil pětasedmdesátiny a odvezl si z festivalu v Benátkách Zlatého lva za svůj první anglicky mluvený film.
O Polańském
Za jedné noci na výjezdovém semináři FAMU jsme se bavili se studenty o filmech Romana Polańského. Jeden z nich pravil, že si cení jeho tvorby, nicméně že Polański pro něj je a zůstane především mocným mužem, který znásilnil nezletilou.
V síti
Hledím na Facebook a okusuji si nehty zoufalstvím.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
- on Divadlo jako škola lidskosti Úsilí krok za krokem otevírat možnosti mezilidské…
- on Zemřel Milan Sládek Dovolte mi, prosím, projevit upřímnou soustrast. L…
Bůh se nemění
Íránský otec běduje nad morálkou svých dospívajících dcer: Proč si chce Saná lakovat nehty a barvit vlasy na modro? Vždyť to není správné!
Vyprávějte mi stejnou pohádku
Režisér Billy Wilder nepochopil, proč má jeho film Někdo to rád horké takový úspěch. Tedy, úspěch měly skoro všechny jeho filmy, třeba Byt, Sladká Irma či Nebožtíci přejí lásce.
O hrdinech
Na film Jiřího Mádla Vlny jsem se vydala s pocitem povinnosti a s obavami. Kdysi se Ludvík Vaculík v Českém snáři pohoršil nad zahraničními historiky hledajícími kořeny a souvislosti pražského jara 1968: My ještě živí oblézáme svou teprve dohořívající Tróju, a oni přes...
Cesta jinam
Když mi bylo přes čtyřicet, letěla jsem poprvé do Ameriky. Cítila jsem se jako Kolumbus, vždyť přes všechny filmy, knížky, informace a kontakty to byla daleká cesta do neznáma. Koukala jsem jako vejr, a když jsem z nebes spatřila Manhattan, málem mi vypadly oči.
Delon a my
Jednou líčil Alain Delon svůj filmový debut: v padesátých letech mu známá sehnala účast v komparzu. Jeho úkolem bylo čekat za rohem na povel „vyrazit“ a vejít do trafiky. Ozvalo se Kamera jede!, Delon vystartoval a za tím rohem poprvé uviděl filmovou kameru, štáb, světla a...
Zkoušky
V těchto dnech často slyšíme výkřik: Dostali jsme se! Případně: Měli jsme devadesát bodů, a stejně nás nevzali! To volají rodiče dětí, které skládaly zkoušky na střední.
Netflix a já
Za covidové uzávěry jsem si zřídila Netflix. Je to dobrý sluha, ale zlý pán, zejména když se nedokážete ve tři ráno utrhnout!
Proč jde filmař do divadla
Když ale jde divadelník na film, tak vidí něco úplně jiného než já. Pokud se o filmu vyjádří, stává se, že mu nerozumím.