Články autora: Kateřina Tučková

Svět podle Samodivy

13/2014 Koho by napadlo, že se při hledání zaměstnání může setkat s požadavky na zaměstnance typu: matka nejméně jednoho dítěte, bez partnera, po mateřské dovolené, bez práce a jiných příjmů, než jsou sociální dávky. Žádné další požadavky na dovršené studium nebo praxi....

Absolutní úžas i utřinos

11/2014 Táta měl několik oblíbených hlášek, kterými mě a mé tři sestry v dětství častoval. Jednou z nich byl třeba výrok „nejhorší smrt je šokem“, to, když jsme se něčemu divily tak, až jsme se dostaly do jakési smyčky spirálovitě se vinoucí k vrcholu ABSOLUTNÍHO ÚŽASU....

Mokrá schovanka, suchá selka

9/2014 Život se odvíjí, život se žije a každému z nás po něm zůstávají jiné stopy v paměti. Moje je děravá a jak se o paměti říká, značně selektivní. To neradi slyší pamětníci, očití svědci událostí, kterých se už zase vyptávám na události dávno minulé, na které by...

Očistná lázeň pro narušená manželství

7/2014 Nebudu vás obtěžovat tím, jak vypadá život v posledním týdnu před odevzdáním disertační práce. Nebudu vás obtěžovat tím, jaké to je žít půl roku s pětadvaceti osudy malířů, sochařů a fotografů ze 60. let v hlavě, jaké to je číst jejich deníky, zkoumat jejich díla,...

Jenůfka a podružnosti

5/2014 Co dělat, když se Moravanovi v Praze občas zasteskne po domově? Zrovna nedávno jsem se touto otázkou trýznila. Bloudila jsem ulicemi naší stověžaté jako tělo bez duše a v duchu listovala stránkami diáře, kdy že přijde ten den, kdy budu moct konečně zase zamířit vstříc...

Krytový krvák

3/2014 Tak si představte, že se na tomto místě setkáváme už rok! Chtělo by to k takovému jubileu něco speciálního, čím bych čtenáře oblažila, říkala jsem si, a nevědouc, co originálního bych mohla zhlédnout, aby vás to skrze tyto řádky bavilo, požádala jsem o doporučení...

Postvánoční ohlédnutí

Je to teprve několik dnů, co jsme absolvovali svátky a vpluli do nového roku. Někteří Vánoce a silvestrovskou noc možná prožili poklidně v závětří tichého domova, jiní, jako třeba já, hekticky, v kolotoči rodinných návštěv, jejichž veselím se dosud cítí značně znaveni....

Klání stavitelů chrámů

21/2013 Vzhledem k mé profesi historičky umění a kurátorky mě vždycky potěší, když má divadelní kus přesah do výtvarného umění. Ne že by to bylo základní kriterium, podle kterého si vybírám své návštěvy v divadlech, ale znáte to, když máte něco rádi, když do něčeho...

Voyeurovo zklamání

19/2013 Kdo by nebyl tak trochu voyeur? Já se přiznám bez mučení, že jsem. Kdybyste věděli, co se děje ve vnitrobloku našeho domu, taky byste byli. Jako žena v domácnosti pracující z homeoffice, jsem svědkem řady zajímavých událostí.

Poznámky z New Orleans

15/2013 Jsou to asi dva roky, co jsem v pražském Činoherním klubu viděla (dosud uváděnou) hru Tramvaj do stanice Touha. Od té doby nemůžu zapomenout na tu šílenou tenzi napříč trojicí, kterou tvoří Blanche (Lucie Žáčková), Stanley (Jan Hájek) a Stella (Marika Procházková) – tak...

Náš Janáček

13/2013 Brno má svého Janáčka. To, že tam prožil převážnou část svého života a že je s jeho osudy pevně spjat, je obecně známá věc. Pro řadu diváků už není překvapením ani to, že Brno má svého Janáčka i v podobě divadelní hry.

Světla reflektorů na sestry Válovy a potlesk, prosím!

11/2013 Her o současném výtvarném umění, potažmo o osudech výtvarníků, není mnoho. Tudíž mou pozornost rychle upoutala hra Lovci, kterou v pražském divadle NoD/Roxy uvedla autorská trojice Jindřiška Křivánková, Jana Kozubková a Lucie Ferenzová.

Ibsen na půli cesty

9/2013 Co se týče umění, cílím svůj výběr převážně na současnou produkci. Jako kurátorka výtvarných výstav spolupracuji s nastupující generací umělců, čtu knihy z per současných spisovatelů, a z divadelních her si také raději vybírám ty, v nichž rezonuje dnešní zeitgeist....

Z výpravy za drsňáky

7/2013 Před necelým měsícem jsem si z brněnského HaDivadla odnesla genderově výrazně jednostranný zážitek. Po zhlédnutí hry Mamma Guerilla neboli po dešifrování Tajné zprávy z planety matek, kam mě doprovázely kamarádky, jsem jim s pohledem na jejich lehce vyděšené tváře...

O ženství sedmibolestném

5/2013 Šíře ženských osudů je nepřeberná. Ne že by spektrum mužských osudů bylo nějak výrazně okleštěné, to bych, milí pánové, tvrdit nechtěla, ale přece jen, těch dramatických momentů může být v ženském životě, zdá se mi, nějak víc.

O hrdinech thajských bájí

3/2013 Letošní leden jsem strávila cestováním po Thajsku. Utekla jsem z české městské zimy do země úplně jiných barev, vůní a zvuků – pročistit si po náročném podzimu hlavu a během cest do hor zkonfrontovat svůj život s životaběhem lidí na opačné straně zeměkoule.

Alkohol a Myšička v hlavě

1/2013 Irena Obermannová, Alexandra Berková, Irena Dousková, Petra Hůlová. Nejvýraznější spisovatelky se střídaly v našich novinách zhruba po dvou letech. Nyní vítáme další autorku, Kateřinu Tučkovou.