Články autora: Veronika Boušová
Zoufalá matka a zoufalý syn
Komorní drama To všechno ona je první divadelní hrou běloruského autora, filmového scénáristy a režiséra Andreje Ivanova. Necelý rok po prvním uvedení v Rusku ho v české premiéře představila studentská umělecká skupina OLDstars.
Když popel krvácí
Scénický večer 1969 – Doba ledová v režii Jiřího Pokorného reflektoval na Nové scéně životy „pozůstalých“.
Mozaika bezvýznamných životů
2/2015 Přicházel s návrhy. My jsme je přijímali i nepřijímali – mimo jiné napsal v jedné z básní, již označil za možný epitaf, Bertolt Brecht. Ve Východočeském divadle Pardubice jeho „svolení“ využili. Nejen původní text rozsáhlého epického dramatu Kavkazský křídový kruh...
JAMU má Martu, Marta má MCHAT
18/2014 Studio Marta se proměnilo v moskevskou líheň talentů. Na funkcionalisticky jednoduché scéně, vymalované narůžovo, vyvolali Jan Antonín Pitínský se Šimonem Petákem ducha Konstantina S. Stanislavského a společně se svěřenci Oxany Smilkové pitvají jeho proslulou metodu herecké...
Na Václavským Václaváku (No. 7)
Premiéra inscenace Collective Loss of Memory bezpochyby aspiruje na pomyslný titul Největší událost festivalu 4+4 dny v pohybu. Ke spolupráci s DOT504 se vrátila dvojice choreografů Jozef Fruček a Linda Kapetanea.
Prase v divadle (No. 3)
O sobotním „Dnu mladých“ skončilo prase v šatně DISKu a v rukách řezníků, a zatímco se zabíjačka ve foyer zalévala slivovicí, prasečí duše se podrobila psychoanalýze.
Perseidy nad Letnou (No. 5)
Poslední srpnová středa v Letenském parku patřila mimo jiné i večerní akci "tři v jednom". Tvorbu divadla Ilmatilla a Cirkusu Mlejn spojuje choreografie finské artistky Ilony Jäntti. Z avizovaných tří krátkých projektů Silver Lining, Fejka a Ride se však vyklubaly pouhé...
Dny otevřených dveří a začátků (No. 8)
Vnímání vlastní tělesnosti v nultém bodě přítomného okamžiku se nevyhnul nikdo z těch, kteří dorazili na páteční festivalové představení The Body Present do Divadla v Celetné. Předchozí díly festivalového zpravodajství naleznete v sekci Seriály a blogy.
Mnoho povyku bez ozvěny
V roce Shakespearových 450 „narozenin“ navazuje produkce LSS na sérii dříve uvedených titulů premiérou "sváteční komedie o lásce, intrikách a lžích" Mnoho povyku pro nic.
Mimozemšťané se psy
Divadelní adaptaci knižního bestselleru Marka Haddona Podivný případ se psem vytvořil dramatik Simon Stephens. Horkou novinku v překladu Jiřího Joska představilo českému publiku v září 2013 Městské divadlo Kladno, v těsném závěsu ji uvedlo Městské divadlo Brno a liberecké...
Láska je ruská ruleta
Jiří Pokorný vytvořil ve spolupráci se skupinou DOT504 inscenaci Bouchačka. Tanec a prvky pohybového divadla v propojení s působivou hudbou Ivana Achera tvoří tragikomedii o milostném trojúhelníku v podání tanečníka Lukáše Homoly a hereček Halky Třešňákové a Kateřiny...
Příští vlny jara a zimy (No. 3)
Energetické zdroje, industrializace a otázka lidské existence. Tři zásadní faktory našeho „tady a teď“ se staly tématem site-specific inscenace Ropa, závěrečné části čtyřdílného cyklu Cesty energie.
Nic přichází po uličnickém vtipu
Dnes naposled - více než příhodný titul na téma alkoholové závislosti uzavírá v Divadle Na zábradlí letošní sezónu s názvem Nepřizpůsobiví. Divadelní adaptací filmu režiséra Martina Friče z roku 1958 se tu současně loučí i s dlouholetou ředitelkou Doubravkou Svobodovou.
Neodolatelný půvab cynismu
12/2013 Kladenský Miláček, nebo-li spanilá jízda po ložnicích horních deseti tisíc, nezůstává nic dlužen Maupassantově románu z roku 1885, ani dnešní době. Vděčí za to Špinarově citlivé dramatizaci a režii, které zachovaly hlavní atributy předlohy.
Přizpůsobte jízdu stavu komunikace
Švandovo divadlo uvedlo úspěšnou grotesku německého dramatika Tankreda Dorsta Zatáčka. V dramaturgii Martina Hýči a pod režijní taktovkou Davida Šiktance ožívá v komorním prostoru Studia.
You, Me a industrializace citů
Včera byla v rámci Malé inventury uvedena inscenace Lucie Málkové a Jana Tošovského You Happy Me Happy na motivy románu Michela Houellebecqa Platforma.
Ještě jsme tady!
Jako dítě jsem byl od stáří oddělen, protože stáří podléhalo zkáze a smrti a já byl nesmrtelný. Na Nové scéně měl premiéru projekt Petry Tejnorové Edge, v němž vystupují výhradně herci a tanečníci, kterým je nad 50. Repríza byla uvedena v rámci festivalu Malá...
