Články autora: Kristýna Vinařová
REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 1)
R jako roztomilé... Festival Nová Komedie otevřela příhodně abecedně první inscenace, A jako Antarktida z Bábkového divadla Žilina v režii Jakuba Maksymova.
REPORTÁŽ: Vize divaadla 2024 (No. 5)
Návštěvu letošního Bazaar Festivalu mám spojenou s ukázkou hraničních případů performativního umění i platformou pro sdílení mladého uměleckého výzkumu.
REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 17)
Prach jsi a v prach se obrátíš.
Poslední komentáře
- on Zemřel Miroslav PokornýNejlepší kamarád, přítel loutkářů, banka na půjčen…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Vážený pane Orte, velmi děkuji a stejně tak gratul…
- on Inscenace roku 2024Slezské divadlo Opava dlouhodobě prokazuje, že je…
- on Přeučilovy zápisky podruhéInscenace navštívena v Broumově v rámci programu M…
- on Fagi a divadlo: PraskačPane richarde, to není myšleno vážně, to je vtip.…
- on Fagi a divadlo: PraskačPane richarde, v inkriminovanou dobu, kdy jste svů…
- on Fagi a divadlo: PraskačMohu se zeptat, z jakého důvodu cenzurujete koment…
REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 16)
Otisky vzpomínek je slovní spojení, kterým bych zastřešila svoje zážitky z inscenací Vzpomínání a Lonesome Cowboy na Malé inventuře. Otisky vzpomínek osobních i nánosy vzpomínek kulturních. Jejich spoluprožívání i kritická revize.
REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 7)
Nasazuji si na hlavu čelovku a vcházím do potemnělého prostoru sálu divadla Ponec. Zmáčknu ji dvakrát ze shora, abych přizpůsobila intenzitu světla. Otáčením hlavy se mi odhaluje scénografie imerzivní inscenace Bodies Together...
Dotkni se a pošimrej (No. 3)
Třetí festivalový den začal speed datingem ve vršovickém Vzletu...
Divadlo ve varu (No. 2)
Druhý festivalový den odstartoval inscenací Venuše v kožichu z Divadla Petra Bezruče.
30. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 8)
Mé nejlepší divadelní zážitky z letošního Festivalu Divadlo byly zejména ze zahraniční sekce, jejíž obsah byl velkými jmény světového měřítka nabitý. V porovnání se stabilně kvalitní zahraniční sekcí festivalu mi česká část připadala nevyvážená.
Jak mluviti pravdu?
Poslední premiérou sezóny v ústeckém Činoherním studiu byla adaptace románu Josefa Formánka Mluviti pravdu.
Když se vlk chce pomazlit
Ona (Andrea Berecková) vzpomíná na svůj pohovor na pozici noční hlídačky. Šéf (Lukáš Černoch) seděl u jednoho z čtvercových stolů, před ním stál hrnek čaje... ČS Ústí nad Labem – Gianna Molinari: Tady je ještě všechno možné.
Den ústeckého člověka
Premiéra inscenace Den člověka přinesla hned dva tvůrčí debuty. Jedná se o první režii nejmladšího člena zdejšího hereckého souboru Petra Uhlíka a první titul nové kmenové dramaturgyně Kateřiny Součkové.
Viděno sedmnácti (No. 4)
Ridina Ahmedová se v divadelním prostředí etablovala jako autorka hudby především tanečních a pohybových inscenací, svojí osobitou performancí ale navázala na tvorbu na jiné platformě.
Psychóza v nádražce
Čtyři postavy, pro které se zastavil čas. Bývalý rocker, který ladí svoji kytaru, zahrát na ni ale nedokáže. Bývalý nádražák sepisuje text, který chce přednést hostům, ti ale nikdy nepřijdou. Bývalý listonoš čistí loveckou pušku, ale střílet neumí.
Americká hra na třetího
Činoherní studio Ústí nad Labem uvedlo v režii svého uměleckého šéfa Davida Šiktance inscenaci Americký bizon podle stejnojmenného dramatu Davida Mameta.
