Články autora: Vladimír Karfík

Dědova mísa

12/2014 Čtu spory o perfekcionismus pohybů, gest, světel proslulého režiséra Roberta Wilsona v divadelním představení téměř nepředstavitelném. Tentokrát jde o dva texty dvou klasiků, z nichž každý je velký docela jinak. U Karla Krause Poslední dnové lidstva (stále nemohu vypudit...

Dědova mísa

10/2014 Po sedmé hodině večerní vždycky čekám na okamžik, kdy z levé strany obrazovky na pravou projde Jakub Železný vážným krokem, mírně nachýlen dopředu, s hlavou mírně pootočenou k divákům a posluchačům, dokonale oblečen a perfektní dikcí, aby pohybem oživil zpravodajství....

Kultura a společnost očima A. J. Liehma

9/2014 K životnímu výročí A. J. Liehma vydalo nakladatelství Dokořán rozsáhlý soubor autorových statí, jež vycházely v době jeho exilu, zejména v sedmdesátých letech v časopise Listy, Názory tak řečeného Dalimila. (Pod značkou Dalimil otiskovaly v osmašedesátém roce Literární...

Dědova mísa

8/2014 Bylo nečekané a překvapivé, že „listopadový uragan“ smete i Hrabalovo dílo, že dotud oblíbený a čtený básník se tak rychle zařadí mezi klasiky, kteří jsou vydávaní zřídka a v malých nákladech. V zahraničí ho nepřestali vydávat, obliby došel třeba v Itálii, Francii,...

Dědova mísa

6/2014 Nářky nad zklipovatěním téměř všech prostředků komunikace zdají se už zbytečné, z klipu se stal základní stavebný prvek. Souvisí to se sílící nedůvěrou k posluchačům: vydrží několik minut sledovat sdělení nebo myšlenku?

Vladimír Karfík

Nevím, zda bývalo tak časté, že dramaturgie divadel se soustřeďovala k dramatizaci románových látek jako dnes. Někdy se dokonce zdá, jako kdyby dramatizacím dávala přednost před dramaty. Krize dramatické literatury, anebo autorská ctižádost režisérská a dramaturgická? Jde...

Dědova mísa

2/2014 Špatné divadlo, jež se odehrává po celou dobu od loňských voleb, zdálo se spět ke konci, a ten ne a ne nastat. Známe dramata, jež natahují cestu k rozuzlení, jenomže pozornější obecenstvo brzy prohlédne. Má pak možnost vstát ze sedadel a opustit sál ještě před koncem, když...

Dědova mísa

22/2013 Předvánoční čas bývá hektický. Na poslední chvíle roku si uvědomíme, co jsme zanedbali, na koho jsme zapomněli, a rozhodneme vykoupit se konáním dobra. Letošní podzim a konec roku je zvlášť vypečený. Voliči vypoklonkovali zástupce, které si před časem zvolili, a dali...

Dědova mísa

20/2013 Předtím, než veřejný prostor ovládla masová média, roli pěstitele kultivovaného jazyka hrálo především divadlo. Tuto roli mu moderní doba odebrala a dnes už se ani v divadle na jazyk příliš nehledí. Je otázka, kdo komu se má přizpůsobovat, kdo má být nositelem kultury...

Dědova mísa

18/2013 Můžeme již zapomenout na volební hesla, životnost mají pramalou, ale ta tři, která po vzniku republiky kondenzovala z myšlenek T. G. Masaryka, platí stále: 1) odrakouštit, 2) nebát se a nekrást, 3) demokracie je diskuse. Kdo by se však hlouběji zamýšlel nad jejich obsahem: vždyť...

Vladimír Karfík

15/2013 Říká se, že demokratický systém správy společnosti a kapitalistický systém v hospodářství prozatím nepodařilo se nahradit něčím dokonalejším, co by fungovalo lépe. Není to zdání, že demokracie i kapitalismus se v posledních desetiletích proměnily. O hospodářství bych...

Dědova mísa

13/2013 Od chvíle, kdy očekávané deště nasytily půdu natolik, že vodu už odmítala přijímat a začala se jí zbavovat bez ohledu na sídla, životy, nastaly mediální žně. V takové situaci se mi vždycky připomene sugestivní scéna z dávné knihy povídek Tichá hrůza: okolo nikým...

Dědova mísa

11/2013 Zaujalo mě, jak Burkhard Kosminski uvedl v Deutsche Oper am Rhein na scénu Wagnerova Tannhäusera, a to ze dvou důvodů: Wagner se svým textem Das Judenthums in der Musik nabídl, že bumerang antisemitismu hozený v době, kdy Židé se povětšině považovali za loajální součást německé...

Dědova mísa

9/2013 I v rozkolísané době některá stará lidová úsloví zřejmě platí. Jedno mě napadlo, když do konkurzu na vedení Divadla Na zábradlí se překvapivě přihlásil Petr Štědroň. Vždyť to neměl zapotřebí, brněnská Reduta pod jeho vedením, spolu s tvůrčím kolektivem jde od...

Dědova mísa

7/2013 Podivný čas. Něco napovídá, jako bychom si chtěli zopakovat normalizaci, bylo tam jisto a pohodlně, neboť mrtvo. Teď sice samý klamný pohyb, theatrum našeho mundi baví, jak může, vědomě profesionální řachandou, podvědomě neprofesionálním ochotničením. A jestli se to...

Dědova mísa

5/2013 Vpravdě mě nezajímá, jak se v politických stranách vedou spory, jak se začínají ustavovat názorové frakce. Včera jsem však slyšel neuvěřitelnou větu, iniciátor vznikající frakce se dušoval, že není namířena proti vedení politické strany, neboť situaci frakcionáři budou...

Dědova mísa

3/2013 Kdybych myslel jenom na sebe, neměl na mysli osud mladších přátel, kdyby tu nežily děti, jež čekají na svoji budoucnost, nevím, snad by Schwarzenbergův povolební vzkaz Na shledanou v lepších časech nemohl mne uspokojit; ještě dnes mi ta slova znějí v uších ze zapovězeného...