Články autora: Vladimír Hulec

Fuck you, Pope! Fuck you, plebeians!

Snad každý máme své umělecké, divadelní libosti, obdivované osobnosti, démony, bohy a bohyně, které sledujeme, co to jde. A fascinují nás, vábí, překvapují, přitahují, děsí… Pro mě je takovou španělská performerka a autorka, vizionářka Angélica Liddell.

Došlo do redakce

Jan Antonín Pitínský: Bratři Biglinové na dvojskifu Dauphin, 144 stran Útlá próza křehkého pozorovatele světa, jemuž se v hlavě splétají literární vize, dětské sny a snad i reálný svět, ovšem nahlížený z odstupu, pokoutně a laškovně. A současně s existenciální...

Pojďte, dovedu vás k Simorghovi

Divadlo bratří Formanů je zářným příkladem nezávislého divadla, které se z malých českých poměrů a skromných začátků propracovalo k velkým evropským produkcím... O inscenaci Divadla bratří Formanů Ptačí sněm.

Výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Studia Ypsilon

Přihlášku s požadovanými doklady je nutné podat tak, aby ji vyhlašovatel obdržel nejpozději dne 6. 11. 2024 do 14:00 hod. na adresu: Hl. m. Praha – Magistrát hl. m. Prahy, odbor kultury a cestovního ruchu, Jungmannova 36/31, 110 00 Praha 1, palác Adria.

Obzory nejen HaDivadla

Původem prostějovské, od roku 1985 brněnské HaDivadlo slaví letos padesát let existence. V rámci celosezonních akcí věnovaných této události uspořádalo ve dnech 10. a 11. října ve svých prostorách v brněnské Alfa pasáži Scénickou konferenci: HaDivadlo v proměnách času.

Došlo do redakce

Sára Mertová & Vladimír Merta: Zpěvy zbožných / Chants of the Pious Ones Galén, CD 53:56 min. Soubor jednadvaceti tradičních chasidských – či jiných židovských – písní v rodinném podání Sáry a Vladimíra Mertových, dcery (voc) a otce (především kytara, ale i...

Opravdu nové realismy

Rozumím Vladimíru Justovi, že se svou negativní zkušeností ze socialistického realismu a různých popisných realismů padesátých a možná i dalších let „reálného“ socialismu je skeptický k návratům, či raději bych napsal novému zkoumání a využívání starších –...

Jak jsem nezabil svého otce a jak moc toho lituji (PRO A PROTI)

Polský divadelní vizionář Jerzy Grotowski kdysi označil umění jako vozidlo (vehikulum), jež diváky převáží do cíle, který si tvůrci vytknou.

32. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 4)

Po delším čase letos festival Divadlo ukázal, jak by měl jako významná evropská mezinárodní přehlídka současné činohry vypadat. Dramaturgie české a moravské části však za tou mezinárodní výrazně kulhá.

Na břehu oceánu zvaného Avignon

Avignonský festival, to je oceán divadla. Je na vás – a vašich finančních a jiných zdrojích, zájmech a možnostech –, kdy a kde se do něj vnoříte, jak dlouho v něm spočinete. Jezdím sem dlouhodobě a můj program je každý rok stejný: denně minimálně jedno „velké“...

Překlenovací projekt řízení Divadelních novin

Předkládám k veřejné diskusi svůj projekt na řízení Dn, který byl součástí uzavřeného výběrového řízení Společnosti pro Divadelní noviny minulé pondělí.

DIVADLO, ne DIVADLO (No. 1)

Včera začal v Plzni 32. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo... O představeních Krajina se sklady vzniklé v koprodukci Tygra v tísni s Moving Station a Hekuba, ne Hekuba Tiaga Rodriguese v provedení herců pařížské Comédie-Française.

Nechte cirkus znít! (No. 10)

V šapitó č. 6 se prezentovaly i (novo)cirkusové akademie a studia... O projektech Il sogno del sogno švýcarské Accademia Dimitri a PADEnáct Studia Cirku La Putyka.

Nechte cirkus znít! (No. 9)

Performance pluje po povrchu, stačí jí blyštivé odlesky témat a dějů... O premiéře inscenace přistiŽENA akrobatky a psycholožky Ivany Kolcunové.

Jak zatančit těhotenství

Jedním z nejpozoruhodnějších letošních projektů české nezávislé taneční/divadelní tvorby je Bodies in Progress původem slovenské tanečnice a choreografky Martiny Hajdyly Lacové, dnes žijící a tvořící v Česku.

Tanec na křižovatkách (No. 9)

36. Mezinárodní festival Tanec Praha včera skončil. Zvláštní ročník... O posledním festivalovém představení Landfall belgické choreografky italského původu Eriky Zueneli.

REPORTÁŽ: Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 4)

Z diváků takových produkcí snad nemohou vyrůst zlí lidé... O čtyřech pondělních a dvou dopoledních úterních festivalových představeních.

REPORTÁŽ: Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 3)

Přijel jsem do Hradce v neděli večer na představení portugalského Oidipa a na dva dny převzal štafetu festivalových reportáží.