Články autora: Vladimír Hulec
Jiří Bartovanec: Tančil jsem a budu!
5/2015 Svou první skupinovou choreografii Globe uvedl vloni v září v divadle Ponec. V Divadelních novinách jsme ho tehdy vyhlásili Osobností měsíce. Jiří Bartovanec (1983) má předky nejen v mnoha evropských zemích, ale i v Africe. Česká televize o něm a jeho pátrání po rodinných...
Intimity nového cirkusu (No. 3)
Poslední host festivalu - Etienne Manceau – nepřivezl do Prahy představení nového cirkusu. On to totiž vlastně vůbec nebyl cirkus... O představení VU francouzské Compagnie Sacékripa.
Okusuj betonový žlab!
4/2015 Potzlow je úplně normální vesnice. Máme tady spolek chovatelů holubů a dobrovolné hasiče. Před několika lety jsme byli zvoleni za nejhezčí vesnici Německa. Před sjednocením tady bylo 500 obyvatel, mezitím stoupl počet na 600. To už je přece něco.
Poslední komentáře
- on Fagi a divadlo: Praskač Pane richarde, to není myšleno vážně, to je vtip.…
- on Fagi a divadlo: Praskač Pane richarde, v inkriminovanou dobu, kdy jste svů…
- on Fagi a divadlo: Praskač Mohu se zeptat, z jakého důvodu cenzurujete koment…
- on Fagi a divadlo: Praskač To myslíte vážně?
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
Daniel Špinar začíná úřadovat
V českých médiích se objevila řada protichůdných informací o změnách v činoherním souboru Národního divadla, jež chystá Daniel Špinar, jmenovaný od září tohoto roku novým uměleckým šéfem činohry. Pokusili jsme se zjistit, jak to ve skutečnosti je.
Maryša brněnského HaDivadla Inscenací roku
Loňský rok jako by v českém divadle navazoval na ten předloňský. Žádná z inscenací se nijak nevyčlenila a vítězná má méně než deset bodů. Výsledky (1-10. místo) výroční ankety DN Inscenace roku a nekrácený komentář k nim.
Inscenací roku je Maryša brněnského HaDivadla
1/2015 Loňský rok v českém divadle potvrdil tendence toho předloňského. Žádná z inscenací se výrazně neprosadila a ta vítězná má méně než deset bodů.
Baťa Tomáš, mrtvý
1/2015 Téma Baťa je pro město Zlín a jeho okolí bezpochyby zásadní a divadelní inscenace na toto téma vždy vhodným projektem a možným prubířským kamenem nacházení vztahu k němu. Přímo Tomáši Baťovi se již MD Zlín věnovalo (nepočítáme-li Botostroj z roku 1947) v roce 1991...
Odpouštění – Mikrodramata Vráti Brabence
22/2014 Toto není rozhovor v tradičním slova smyslu. Jde spíš o různě dlouhé záznamy našich setkávání ve vršovickém baru Café Sladkovský, kam básník a hudebník, člen skupiny Plastic People Vratislav/Vráťa Brabenec téměř denně chodí. Čte noviny, pije čaj, kafe, pivo, fernet či...
Akcent na dokument (No. 2)
Festivaly jsou - pro přemýšlení o daném žánru či oboru - mnohdy zajímavé a přínosné i svými problematickými tituly. V nich se o hranicích či nejasnostech daného uměleckého směru a snažení dovíte mnoho. Aneb o projektu Pizza pro národ jihokorejského tvůrce Kima Hwanga.
1. světová v Budapešti nezačala
20/2014 V budapešťském divadle Vígszínház hostovala Činohra Národního divadla s inscenací Roberta Wilsona 1914, a mne – coby redaktora Divadelních novin – a redaktorku Českého rozhlasu Kláru Flayberkovou na cestu přizvala.
Raději umřít
20/2014 Sejde se skupina sedmi vztahově různě propojených lidí na oslavu narozenin jednoho (jedné) z nich. Jsou v uzavřeném bytě, respektive pokoji. Za okny se ozve střelba. Vchází voják a říká, že jako odvetu za zabití svého druha (vojáka cizí, okupační armády) zabije dva ze...
Naháči, skákači a mluvič
19/2014 Festival 4+4 dny je hodně speciální festival. Nejen tím, že se zaměřuje na speciální divadlo, nejen tím, že se odehrává v netradičních prostorech a jeho součástí jsou i reálné a virtuální procházky, a dokonce ani nejen tím, že 4+4 není 8.
Chaos v chaosu
19/2014 Projekt Divadla VOSTO5, VerTeDance a KALD DAMU Druhé město je razantním vstupem do veřejného prostoru pokračujícím v obdobných performancích minulých let. Odehrával se na Václavském náměstí před okny a v průchodu paláce U Stýblů.
Divadlo, které bolí správně
18/2014 ME považuji za brilantní ukázku možností bytového divadla coby reálné kulisy příběhu, kde divák není nepřípadným voyeurem, ale opravdovým divákem představení, ve kterém sedí... PRO
Voňavý svět snů
17/2014 Ivo Dimchev, současný oblíbenec prestižních tanečních festivalů v Evropě i Americe přijede předvést do Paláce Akropolis své sólo I-ON. Toto bude jedna z událostí podzimu… psalo se na internetových portálech.
Na Václavským Václaváku (No. 2)
Opět radikální divadlo: The Dog Days Are Over (Psí dny jsou pryč), skákající minimalistické a politické dílo pro osm performerů vlámského choreografa Jana Martense.
Na Václavským Václaváku (No. 1)
More Than Naked - parádní vstup do festivalu 4+4 dny v pohybu. Zahajujeme denní reportáže.