Články autora: Vladimír Just
Pašije jako karneval
11/2013 Viděl jsem druhou premiéru Slečny Jairové, v níž opravdu řádili divadelní Trollové jako pominutí. V originální scénografické stěně Martina Černého (jejímž pootočením se nápaditě mění vstupní dvorek v interiér) se potměšilé dveře otevíraly, kdy neměly, větrný...
Opravdu: Oh! Jaká podívaná!
10/2013 Uvařil jsem si tuhle kaši, zvanou „proti“, sám – tím, že jsem před paní redaktorkou neprozřetelně vyřkl své výhrady. Čapky mám rád (zvláště toho jednoho), Morávka mám rád (a s výjimkou Cirkusu Havel jsem ochotný lámat kopí za všechno ostatní).
Hra desetiletí
1/2013 Noví nájemci Komedie začali mnohem lépe, než se obecně předpokládalo (nutno dodat, že některé ze Strašnic do Jungmannky ne právě šťastně přenesené inscenace jisté předběžné rozpaky vzbuzovaly právem). Słobodziankova Naše třída je pro mne jednoznačně hra roku (ale...
Hořký konec – nadějný začátek?
22/2012 Je sotva jiná země, v níž by se divadlo hrálo a hraje tolik jako v Čechách. Obyvatelstvo ovládá pozoruhodná rozkoš z přihlížení, která snad vzlíná z půdy, snad z vrcholků hor a roklí Krkonoš, Krušných hor a Šumavy, jež jsou hustě zalidněny mytologickými postavami. Tato...
Může být dnes divadlo intelektuálním dobrodružstvím?
19/2012 Poznámky k pravdokráse
Divadlo Plzeň 2012: Up & Down Vladimíra Justa
Suverénně nejhorší zážitek, jako obvykle, byly zahajovačské proslovy před Ivanovem - jak vystřiženy ze Zahradní slavnosti.
Fuga pro čtyři těla, empatii, ironii a lásku
15/2012 V rohu stojící prázdné vozíčkářské křeslo – na němž se později odehraje úžasný, takřka krasobruslařsky ladný duet – připomíná, že nejsme na standardním baletním představení, nýbrž že sledujeme úvodní sekvenci inscenace Simulante Bande baletní skupiny VerTeDance,...
V zajetých kolejích?
14/2012 Úvahy posttelevizní o zajetých kolejích České televize.
Komedie jako horor?
14/2012 Elegie za Divadlem Komedie – Pražským komorním divadlem 2002–2012
