Články autora: Vladimír Just
5P z Plzně… Vladimír Just
PĚT PLZEŇSKÝCH P? Letos jsem to měl bohužel Pokažené Pitomým Pendlováním mezi Plzní a Prahou, ale i tak z těch dvou — tří dnů jeden zážitek Příjemný: ROMEO A JULIE u Bezručů O kolika souborech můžeme říct s klidným svědomím, že mají nezaměnitelně svůj...
Úvahy posttelevizní Šíp versus Kraus?
Minule jsem tu vyslovil obavy, zda jeden ze dvou posledních investigativních pořadů České televize, který po strastiplné cestě stále méně sledovatelnými týdenními časy doputoval do nedělního dopoledne, nechystá se z moci úřední zavřít krám – a dostalo se mi...
Přecyranováno?
Více než stoleté vítězné tažení Cyrana českým světem pokračuje. A to navzdory předpovědím škarohlídů včerejších i dnešních. Ke třem úspěšným pražským Cyranům (Martina Hofmanna v Celetné, Martina Stránského na Palmovce a Davida Prachaře...
Poslední komentáře
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Poslední rozloučení se uskuteční při mši svaté ve…
- on Zemřela Marie Poesová Poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 26. lis…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Stašku, poznal jsem Tě až po listopadu 1989. Byl j…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický S velkou lítostí jsem zaznamenala zprávu o odchodu…
- on Zemřel Petr Komínek Datum narození pana Komínka opraveno. Ve veřejných…
- on Zemřel Petr Komínek Šťastný let Péťovi. (Dovolím si upozornit na chybu…
- on Umění skrze manipulaci? Pane Janoušku, mrzí mě a zaskočilo Vaše rozhořčení…
Úvahy posttelevizní: Piškanderdulá aneb Etiketní podvod
Nedávno jsem tu v náčrtu vize zmagazínovatělé televize popsal osvědčený způsob, jak se zbavit nepohodlných kritických pořadů: smýkat s nimi v různých nepravidelných dopoledních, odpoledních či předpůlnočních časech tak dlouho, až se zbaví posledního...
Nenahraditelný svátek
Na hradecký divadelní festival – pořád ještě největší v republice a okolí – nedám dopustit. S výjimkou prvého ročníku jsem zatím žádný nevynechal, a tak festival a jeho nenahraditelná atmosféra patří k mým nejradostnějším...
Glosy k jazyku Posledních chvil lidstva
Když během jednoho týdne v červnu 1936 odešli Karl Kraus (12. 6.) a jeho o měsíc mladší duchovní anglosaské dvojče Gilbert Keith Chesterton (14. 6.), napsal v nekrologu Ferdinand Peroutka, že tu zemřeli dva...
Úvahy posttelevizní: Ceny, křeč a televize
Také jste si všimli, jak se kolem některých nepodarů na obrazovce, uváděných s bezpochyby bohulibými úmysly jinak sympatickými lidmi, chodí jako kolem horské kaše? Takové taktní obcházení doslova tekutého trapasu v přímém přenosu týkalo se letos i udílení...
Slavme slavně slávu slavných…
5/2011 Nemám rád jubilea. Ne proto, že bych požehnaný věk komukoli nepřál, a dožije-li se někdo (ať už člověk nebo třeba divadlo) ve zdraví stovky, není důvod mu k tomu slušně nepoblahopřát. To, co je na jubilejích nesnesitelné, nejsou blahopřání, k těm se tímto...
Zmagazínovatělá veřejnoprávní…
3/2011 Chcete se zbavit nepohodlné kritiky, zvláště pak takové, jež zlobí mocné, kteří vás ustavili do funkce, z níž vás mohou kdykoli zase převodovou pákou televizních rad odvolat? Třeba pod nicotnou záminkou, že jste kdysi řídil bolševický časopis Palcát? Jak se ale té kritiky...
Jde o každý milimetr svobody
3/2011 Novou hru jednoho z nejoceňovanějších a toho času nejhranějších českých dramatiků Davida Drábka, uměleckého ředitele renomovaného Klicperova divadla v Hradci Králové, nazvanou KOULE, jsem shodou okolností četl v předstihu již na podzim 2010, kdy jsem pro studenty Divadelní...
Jazykový kýč a x krát Frič
K novým formátům České televize se ještě vrátím, ale už teď ve mně cosi budí nedůvěru: veřejnoprávní obrazovka má být šiřitelkou slovní kultury, nikoli paslov, zvlášť obrací-li se k náročnější klientele. Těžko ji nalákáte slogany, že ČT 24 je vlajkovou lodí...
Život ve lži aneb Trezorová herečka J. Š.
Vlastně bych se neměl ničemu divit: všechno do sebe zapadá. Herečka, doživotně zazděná ve frázi, v šedesát let ustrnulých schématech interpretačních i myšlenkových, herečka, jejíž tvorba (až na výjimky) v podstatě nikdy neopustila pole uměleckého a politického kýče, se...
Jak nepomlouvat (normalizační) Národní divadlo
Petr Štěpánek se v rozhovoru s Radkou Hrdinovou dušuje: Národní divadlo já nikdy pomlouvat nebudu. Vzápětí říká, přičemž mu objektivním kritériem úpadku umění na ND jsou blíže neuvedené uvaděčky a jediným argumentem fakt, že filharmonie nemá hrát rock: To, co se s...
Göring v ringu
Kdy už dáte pokoj s tou 2. světovou válkou? To nemůžete vysílat pořady o něčem jiném?, píše anonymní webový mankurt „zuipoi“ na stránkách ČT na adresu dvoudílného německého dokumentu Göringův poslední boj (22. a 29. listopadu na ČT 2). Dokument vidí nepřehlédnutelnou...
Úvahy posttelevizní
Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentů v Jihlavě došlo ke kuriózní situaci, jíž bychom mohli zařadit do žánru „trapas v přímém přenosu“. Cenu za dokument desetiletí, o níž rozhodli diváci na webu ČT, získal Martin Mareček za snímek AutoMat. (Ano, to je ten...
Úvahy posttelevizní – Kýč náš vezdejší…
Všichni ti, kdo týdny dopředu halasili v médiích o unikátní události, o obnovené premiéře velkolepého němého filmu J. S. Kolára s nově nastudovanou původní hudbou Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, jako by se spolu s oficiálními účastníky celé té tryzny v Rudolfinu,...
Úvahy posttelevizní
Věčnou otázku co s divadlem na obrazovce vyřešili už v roce 1965 dramaturg Miloš Smetana, scenárista Evžen Turnovský a průvodce pořadem (tehdy se ještě neužívalo ohavného pojmu moderátor) Václav Voska. Ti zhruba pět let v cyklu Zveme vás do divadla (1965 – 1969) dokázali...