Články autora: Vladimír Just
Zázrak jízdního kola aneb Dramatické monology Jitky Molavcové
Když se řekne Jitka Molavcová, naskočí devíti z deseti lidí herecká i pěvecká partnerka Jiřího Suchého, po Jiřím Šlitrovi určitě nejvýznamnější. A sólově, mimo Semafor? Jistě, také oblíbená herečka a moderátorka televizních pořadů pro děti, pohádek,...
29. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 13)
Už dlouho se mi nestalo, aby se dvě poloviny jediného představení z diváckého pohledu tak diametrálně lišily, jako u letošního plzeňského festivalového Vyrozumění...
Do Kuksu oklikou přes Ostravu
Ohlédnutí za festivalem Theatrum Kuks aneb Zklamání z Matiji Solceho a jeho estrádního Dona Quijota... Publikujeme současně s tištěnými Dn 15/2021, kde najdete další reportáž z letošního festivalu Theatrum Kuks.
Poslední komentáře
- on Zemřel Pavel Krejčí Odešel veliký profesionál, milovník cěštiny, nádhe…
- on Zemřel Jan Kadlec Zemřel Honza, můj nejlepší kamarád na ZDŠ Grafická…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Poslední rozloučení se uskuteční při mši svaté ve…
- on Zemřela Marie Poesová Poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 26. lis…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Stašku, poznal jsem Tě až po listopadu 1989. Byl j…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický S velkou lítostí jsem zaznamenala zprávu o odchodu…
- on Zemřel Petr Komínek Datum narození pana Komínka opraveno. Ve veřejných…
Bez topůrka ani věrtel nezakopeš!
Jako by se cosi z věčně hovadné absurdity Havlovy poetiky přelilo i 5. června do hlediště pardubického divadla, kde se za provozně dosud stresujících okolností konala aktualizovaná premiéra Zahradní slavnosti v režii Břetislava Rychlíka.
Majitelé klíčů
Zůstanu-li u Kunderovy metafory, pak se brněnskému Národnímu divadlu podařilo pomocí klíčů režie, dramaturgie, herectví, scénografie i hudby Majitele klíčů v něčem pozoruhodně odemknout, v něčem ale hru spíše uzamklo.
Infiltrace, nebo indolence?
Debaty s Janem Follem jsem vedl bezmála půl století. Na FAMU, na festivalech, v porotách Trilobitu, ve Scéně, v Divadelkách, v Lidovkách (v devadesátých letech, kdy tam vedl kulturu, ještě nezávislých; dnes abych se ten agrofertí plátek štítil vzít do ruky – i o tom všem jsme...
Michail Bachtin: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance
Tak jako Bibli v úhrnu tvoří více než padesátka knih, měl-li bych jenom vyjmenovat „divadelní“ knihy, které mě v životě nejvíc ovlivnily, nebyl bych daleko od tohoto čísla.
Za Janem Vodňanským
Vzpomínám si na ten den – datum po mně nechtějte –, kdy Jiří Šlitr přišel do divadla, a pamatuju si, že to bylo v naší společné šatně, kde jsme se chystali na představení, už si nepamatuju na jaké. Ale co mně utkvělo, že jen co prošel dveřmi, tak hlaholil: Byl jsem...
(S)potřeba velikánů aneb Nejen o Boženě
Karel IV., Jan Hus, Jeroným Pražský, Jan Masaryk, T. G. Masaryk, Alois Rašín, Milada Horáková, Jan Palach, Václav Havel a nejnověji Jan Amos Komenský i hrdinka snad nejdiskutovanějšího televizního opusu posledních let, čtyřdílné série Božena (Němcová): to nejsou jediné...
Předběžná glosa k Boženě
Ať už si o čtyřdílné sérii České televize Božena myslíme cokoli, jedno jí upřít nemůžeme. Znovu probudila nebývalou vlnu zájmu o spisovatelku.
Vyhnáni do odsunu?
20/2020 Na trojdílnou televizní sérii Herec jsem se docela těšil. Ani ne tak kvůli autorům Petru Bokovi a Pavlu Gotthardovi (prvý je podepsán mimo jiné pod Četníky z Luhačovic, druhý pod velkokýčem První republika) nebo kvůli režiséru Peteru Bebjakovi (jeho opusy Kriminálka Anděl a...
Nazývat vyhazov vyhazovem
19/2020 Za Jindřichem Černým (20. 6. 1930 – 20. 10. 2020)
Slavnosti nepochopení – úplná verze
V Divadelních novinách 14/2020 jsme vydali analyticky pojatou recenzi knihy Jana Nováka Kundera: Český život a doba od našeho stálého spolupracovníka Vladimíra Justa. Čtenářům i-DN ji - jak jsme v závěru textu slíbili - předkládáme v plné verzi.
Baroko není jízda na mrtvém koni
15/2020 (Glosy k baroknímu divadlu světa na festivalu Theatrum Kuks)
Inspektor Clouseau v akci aneb Slavnosti nepochopení
14/2020 Toto léto byla v médiích více než kdy jindy skloňována dvě jména: Václav Havel a Milan Kundera.
Hrušky, jabka, ignorance aneb Jak nepsat recenzi (Obrana Jana Dvořáka)
12/2020 Abych dohnal handicap nepamětníka, pročetl jsem na čtyři desítky náhodně vybraných čísel Scény z daného období a troufnu si tvrdit, že by se z ní s ohledem na dnešního čtenáře dal sestavit výběr (snad i podstatně) lepší.
Zcizené divadlo? (Esej o viru, naději, lásce a divadle)
10/2020 Jak známo, divadla před dvěma měsíci přestala z úradku politiků veřejně existovat, restrikce je postihly jako první a byly uvolněny, navíc za mnohdy likvidačních podmínek, až jako jedny z posledních.