Články autora: Vladimír Just
Místo činu: Komedie
11/2016 Eutanazie je v našich zeměpisných šířkách jev nezákonný, tudíž trestatelný. V oblasti kultury však umělé ukončování existence živých organismů je, bohužel, jev běžný a nelze za něj nikoho pohnat k trestní odpovědnosti. A tak jsem v posledních čtyřech letech jako divák...
Nebýt nikomu na obtíž
9/2016 Olga Havlová se v podání Pavlíny Štorkové stala ve hře Anny Saavedry o „horrorech z Hrádečku“ v krátké době už podruhé (poprvé to bylo v Divadle Na zábradlí ve Velvet Havel s nezapomenutelnou Marií Spurnou) výraznou, dominantní dramatickou jevištní postavou. Věcným...
Mefisto a Láďové
5/2016 V činohře Divadla J. K. Tyla se v poslední době hýbou ledy: kontroverzní Vojcek z dílny SKUTRU, velké dramatické plátno Úklady a láska Mariána Amslera, historická reflexe Jána Šimka o ojedinělé vzpouře proti komunismu Plzeň 1953 a nejnověji pokus Natálie Deákové o aktuální...
Semafor a rubato
3/2016 Myslím, že je omylem – jak se to děje – zařazovat současný Semafor mezi standardní muzikálové produkce. A poměřovat pak inscenaci regulérními muzikálovými měřítky, z nichž se jako hlavní ctnost automaticky chápe interpretační přesnost, preciznost, herecká, pěvecká i...
Pařízkův nový pokus o střední Evropu
21/2015 Nad dosavadními jevištními přepisy světově nejpopulárnějšího českého románu jsem netrpěl rozpaky opravdu jen výjimečně.
Ohlasy: AD ZPRÁVA Z THEATRUM KUKS L. P. 2015, DN 16/2015, s. 10
18/2015 Post scriptum k Theatrum… Když jsem si přečetl inteligentně psanou zprávu kolegyně Soprové o letošním 14. ročníku festivalu Theatrum Kuks, chvílemi jsem nevycházel z údivu. Asi jsme byli koncem srpna každý na jiném festivalu. Autorka viděla v Kuksu od „Geisslerů“...
Úspěšné ostravské bienále
18/2015 Už po jedenácté se v ostravském Divadle loutek (a přidružených prostorách) konal mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse. Bylo by nošením sov do Athén psát o tom, že vzhledem k postupnému expandování tohoto specifického uměleckého druhu prakticky do všech...
Polovičaté zrcadlo nenávisti?
18/2015 Vedralovo drama Kašpar H. (Dítě Evropy), bodující už před lety v anonymní radokovské soutěži, zpracovává, nikoli poprvé, skutečný případ z roku 1828, kdy se v počestném městě Norimberku k zděšení obyvatel objevil tak říkajíc z nebe spadlý juvenilní nalezenec s...
Zpráva o pekle z perspektivy pachatele
16/2015 V závěru Majlingovy dramatizace románového bestselleru Jonathana Littella Laskavé bohyně (2006) hlavní hrdina, esesák Maximilián Aue, promlouvá do duše nám, divákům roku 2015, působivým monologem o tom, že jediný rozdíl mezi jím a námi je v našem štěstí, že nás náhoda...
Kámen úrazu aneb Dům v hlavní roli
13/2015 Biblický kámen úrazu představuje překážku, o kterou na cestě za vírou klopýtneme. V Mayenburgově hře je kamenem úrazu nezpracovaná minulost. Ne náhodou Dočekalovu inscenaci Kámen otevírají herci, kteří pokládají na kraj scény každý svou dlažební kostku, tj. svou verzi...
ohlasy: AD DN 11/2015, str. 15
12/2015 ad Tereza Hýsková Cením si Vaší představivosti, já si to, že nějaký soubor za unisono jásotu kritiky jeden rok obdrží všechny možné i nemožné ceny, a napřesrok už podle Vás „stagnuje“, nějak v kontinuálně tvořícím repertoárovém divadle představit nedovedu. Ale asi...
Just píše Rejžkovi
12/2015 Tak nám zabili Jana Husa. Po koncilu v Kostnici a Otakaru Vávrovi teď už potřetí, prostřednictvím Jiřího Svobody. Byl jsem v Lucerně na té vlajkoslávě a fascinoval mě tam režisér, jak se k Husovi pěkně přihlásil – ač, jak hrdě řekl, je celoživotní ateista.
