Články autora: Vladimír Mikulka
Honibrku, ty jsi Káj?
12/2017 Představení AnderSen začne jako výjev z velkého pimprlového divadla: přes scénu trhavě procházejí účinkující v barvitých kostýmech, klaní se, ozývá se hudba, která odkazuje k charakteristickému zvuku orchestrionu. Pak zazní citát: Pojďme si hrát na lidi, to je vždycky...
Jaj, ty Nevěsty…
10/2017 Sdružení Masopust uvedlo pět let starou hru Martina Františáka Nevěsta. Volba je to poněkud ošemetná: mnohomluvný text si libuje v těžkopádné symbolice a navíc se kromě své hlavní linie – baladicky laděného příběhu vesnických padlých žen – utápí ve snaze alespoň...
Naši depresivní furianti
9/2017 Očekávat, že Depresivní děti nastudují Naše furianty alespoň přibližně pietně, by byla holá bláhovost. Pokud se jí snad někdo chtěl přesto dopustit, dostalo se mu důrazného varování skrze dvě reklamní fotografie: z jedné upřeně zírá černoch v národním kroji, druhá...
Poslední komentáře
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14) Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114) Milý Bilbo, moc pěknej článek!
- on Fotoreportáž z předávání Cen DN 2024 Děkujeme všem, kteří při předávání Cen DN odcházej…
- on Zemřela Blažena Hončarivová Milá Baďo, díky za vše, co jste pro zdejší operu a…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) A já si pořád říkal, proč vás nepotkávám na Janáčk…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Drahý Mistře, milý příteli a bývalý kolego Jarosla…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Jsem s pochroumaným panem Tučkem v e-mailovém kont…
Po Vajdičkovi… aneb Dejvice L. P. 2017
4/2017 Dejvické divadlo prožívá nejisté období. Dejvické divadlo se opakuje a tápe. Dejvické divadlo neví, co si má počít se svým úspěchem. Dejvické divadlo nemůže být bez Miroslava Krobota tím, čím bývalo v dobách jeho uměleckého šéfování.
Kvadratura Nory
2/2017 Ani ti, kdo nejsou fanoušky nejslavnějšího norského dramatika, nemohou dlouhé sérii ibsenovských titulů režiséra Jana Nebeského upřít cílevědomou snahu odkrývat v dnes už poněkud muzeálně působících dílech „otce moderního dramatu“ to aktuální a živé.
Byl u toho…
21/2016 Velké zaujetí, umanutost a „osobní ručení“ jsou v případě dokumentárního divadla trumfy, jež snad ani nelze přecenit. Beze zbytku to platí pro inscenaci Hans Schleif, kterou ve zkušebně Vinohradského divadla předvedl německý herec Matthias Neukirch ve službách curyšského...
Herec Majer a jemu podobní
17/2016 Kolem inscenace Studia Hrdinů Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny se toho docela dost namluvilo a napsalo ještě před premiérou. David Zábranský totiž pro Stanislava Majera a Kamilu Polívkovou vytvořil monodrama sestávající z variací několika razantních...
Depresivní děti dospěle
13/2016 Ve stísněném předsálí Venuše ve Švehlovce začíná akce ještě před samotným představením Martyrium aneb Umění trpět: přítomní jsou vyzváni, aby si do kelímku nalili tolik krvavě vyhlížející tekutiny, kolik sami prožili utrpení. Docela dobrý způsob, jak diváky...
Co zkoumá Handa Gote?
2/2016 Divadelní sdružení Handa Gote má za sebou obzvláště dobrý rok. Vlastně spíš dobrou dvouletku. I když mezi špičková seskupení českého „nekonvenčního divadla“ (vhodná škatulka se v tomto případě hledá dost těžko) patří Handa po celou svou desetiletou existenci docela...
Potkali se u Špinara
20/2015 Daniel Špinar se na Nové scéně pustil do trochu nebezpečného textu. Divadelní hra Protection (v českém překladu Spolu/Sami) německé autorky Anji Hillingové se skládá z trojice poetických dialogů, jejichž protagonisté tápavě hledají cestu k citovému i jinému sblížení.
Jak bylo na Letné šest víc než čtyřicet
15/2015 Letní Letná i letos zachovala model, který se v minulosti docela dobře osvědčil. Hlavním tahákem festivalu byla dvojice zahraničních produkcí – jedna v mezích možností velkolepá, ta druhá komorní. Nikoli poprvé se přitom ukázalo, že početný ansámbl a inscenační...
Ztraceno a nalezeno v metodě
12/2015 Recenzi Mikuláškova Doktora Živaga bude asi nejužitečnější začít docela konkrétním připomenutím několika scén.
Vraz do toho, co tě napadne
11/2015 Cílevědomá dramaturgie Městského divadla Kladno se pyšní linií ambiciózních „klubových“ titulů, zároveň ale nezapomíná dávat svému usedlejšímu měšťanskému publiku, co jeho jest. Do této „lidové“ kategorie se viditelně hodlá zařadit i zdejší nejnovější...
Lehkonohá apokalypsa
9/2015 Bartlettova Zemětřesení v Londýně nabízejí mohutnou apokalyptickou fresku (jejíž osou je globální oteplování a z toho plynoucí světová pohroma), která sestává ze složitě propletených osudů celé řady postav i vzájemně se zrcadlících příběhů.
Odjinud i od nás
8/2015 Divadlo v Dlouhé má renomé solidní kamenné scény s široce otevřenou dramaturgií, ve které mohou docela dobře koexistovat kabarety, divácky vstřícné komedie, inscenace současných textů, zmodernizovaná klasika a také tituly, které směřují k základním lidským otázkám....
Divadelní svět Brno – den třetí / 9. červen
13/2013 Zlá neděle Zatímco první dva dny na Divadelním světě překvapovaly příjemně, v neděli přišel třetí krizový den. V rámci hlavního programu s tím začal belgický soubor Dam de Pic s incenací Lamali Lokta. Pohybové divadlo v té nejprotivnější možné poloze: pár...
Patnáct řádků… na rozloučenou s iDN
Vladimír Mikulka končí jako redaktor iDN