Články autora:
Jak (ne)zachránit civilizaci
V českých zemích patří komedie Friedricha Dürrenmatta Romulus Veliký k nepříliš uváděným titulům – je to už skoro deset let, co ho v Městských divadlech pražských naposledy nazkoušel režisér Ondřej Zajíc.
Dvojí kvalita k-popu aneb Pro Čechy dobrý
Se světem k-popu, tedy korejské populární hudby, jsem se do styku dostal teprve nedávno, stihl mne ale celkem pohltit
Bertolt Brecht: Hovory na útěku
(režie Jan Borna a Miroslav Hanuš, premiéra 3. prosince 2016, derniéra 19. března 2019, Divadlo v Dlouhé, Praha)
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
- on Divadlo jako škola lidskosti Úsilí krok za krokem otevírat možnosti mezilidské…
- on Zemřel Milan Sládek Dovolte mi, prosím, projevit upřímnou soustrast. L…
My jsme všichni Bedřich
Foyer Divadla D21, obvykle zabydlené nejrůznějšími kusy nábytku, je tentokrát podezřele poloprázdné. Důvod takového nezvyklého stavu se ukáže až v půl osmé, kdy je publikum pouštěno do sálu.
RECENZE: Každý den odvahu
Stejnojmenná kniha esejů, již napsala polská autorka Jolanta Brach-Czaina, se zabývá filozofií každodennosti. Hledá a nachází hlubší významy v každodenních činnostech, jako jsou loupání brambor nebo dobíhání vozidla MHD...
Dlouhá 2.0 a její nová Cesta
Divadlo v Dlouhé, renomovanou pražskou scénu, čekají snad nejpodstatnější změny za bezmála třicet let jeho existence. Režisérka Hana Burešová, která stojí v čele divadla od jeho založení v roce 1996, skončí se závěrem příští sezony. Od té následující, tedy 2025/2026,...
REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 5)
Považuji za celkem příznačné, že jsem se o existenci mladého Divadla Petra Mankoveckého dozvěděl ze sociálních sítí...
REPORTÁŽ: Vize divaadla 2024 (No. 3)
Další ze série reportáží z Bazaar festivalu.
REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 12)
Profláklá fráze o věku jako pouhém čísle získala kuriózní zpřítomnění v rámci představení Fabula Sylvestris během Malé inventury.
REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 5)
Hukot času v MeetFactory. Další ze série reportáží z festivalu Malá inventura.
REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 4)
Reportáž z festivalu Malá inventura, tentokrát o inscenaci Šmejdi útočí.
Jeden den Daniila Ivanoviče
Postavit inscenaci z díla Daniila Charmse se mi zdá jako nelehký úkol. Texty ruského avantgardního spisovatele většinou dosahují délky jen několika řádek, pracuje se v nich s nonsensem a vykloubenou brutalitou. Umělecký šéf Studia Hrdinů Jan Horák se ve Stařeně, první letošní...
Kryl je mrtev, ať žije Gott
MEIN GOTT!, první letošní premiéra Divadla D21, měla pozoruhodnou předchůdkyni. Na sklonku minulé sezony byla na téže scéně uvedena derniéra inscenace KRYL – Zmrdtvýchvstání zažít. Udržela se na repertoáru dlouhých devět let a samotnou vinohradskou scénou byla inzerována...
Je to o zaujetí postoje (No. 4)
Posledním představením letošního ročníku Palm Off Festu jsem si docela spravil chuť z jeho rozpačitého zahájení.
Je to o zaujetí postoje (No. 1)
Těmito slovy otevřela ředitelka Slovenského institutu Ľubica Krénová sedmý ročník festivalu Palm Off Fest, když v pražském Divadle pod Palmovkou přivítala Slovenské národní divadlo s inscenací trochu záhadně nazvanou 24.
Zábradlí sobě
Divadlo Na zábradlí tentokrát zůstává potemnělé. Svítí se jen v pokladním okénku, u šatny a hlavně v divadelní kavárně. Tři řady židlí podél obou stěn jsou namířeny do uličky, kterou se dá projít k barovému pultu a něco si objednat.
Kam jsme se poděli
O nové inscenaci hry Rolanda Schimmelpfenniga Černá voda, kterou pro Studio Ypsilon připravila režisérka Tereza Říhová.