Články autora: David Zábranský

Budapešť pulzuje nouzí a marastem

18/2013 Tenhle sloupek se od mých předchozích na tomhle místě publikovaných sloupků bude v mnohém lišit. Tak třeba hned v úvodu se vám v něm svěřím se svým současným krédem. O co jde?

Kdo nerozumí Čechovovi už vůbec

16/2013 Sebral jsem všechnu odvahu (kterémužto hnutí, jak už to tak u lidí bývá, předcházel sběr hroznů, ale u toho jsem nebyl; hrozny mé odvahy sbírali roku 2012 maďarští zemědělci, načež z nich pan fabrikant vyrobil Villányi Cuvée – a hle, teprve první závorka a už takový...

Další národní divadlo

14/2013 Podívejte se na Česko na mapě. Leží ve středu Evropy a tvarem dává za pravdu těm, kdo odjakživa viděli v Česku stojatý rybník, plný málomluvných studených čumáků, či odtok či výpusť; no ano, výpusť to naše Česko připomíná, čili místo, v němž pomalu ale jistě...

Úplné zatmění

12/2013 Je to ošemetné téma, ty oblasti. Divadelníkům jistě není třeba smysl toho slova vysvětlovat, přesto činím to zde, ke své vlastní potěše: v Rusku vzdálenost od centra měří se verstami, jak víme; co bylo daleko, od pradávna zvalo se „z věrsty“, později „zvěrstvy“,...

Kde hledat národní divadlo

10/2013 Tentokrát začnu filmem, když dovolíte. V uplynulém měsíci dostalo se mi možnosti zajít si do kina na jeden z festivalových snímků Dnů evropského filmu; a nestačil jsem si zoufat!

Staří zahráli

8/2013 Říkala to kupříkladu Virginia Woolfová: co bych to byla za autorku, kdybych poslouchala názory někoho jiného, jak psát! … Inu, je to dost ramenatý výrok, musím říct.

Kafkárna

6/2013 Dílo Franze Kafky v sobě má jeden háček. Je otázkou, zda je jím zaseknuto ve světě, v metafyzice, či v prostředí pro Kafku dle všeho jedině platném, v literatuře, ale na tom možná ani tolik nezáleží.

Dopis do Hollywoodu nebo do Celetné?

4/2013 Dovolte mi povědět vám příběh: On je pekař z jedné malé bavorské obce, jeho žena je majitelkou psího salónu; světové literatury znalí zbystří: Bavorsko… Lidé, měnící se v zvěř. Tito dva dobří lidé – a jak dobří jsou to lidé, zjistíte po chvíli, neb tito dva mluví...

Nezabiješ

2/2013 V divadelních sálech občas připadáš si jako na jatkách. Dobrá rada pro amatéra: jdeš-li do divadelního sálu na adaptaci, tak neber si dlouhé kalhoty; hrozí ti, že si je tam dole u lemu zamatláš! Potáhneš za sebou domů nasáklé nohavice, za zády zůstane ti krvavá stopa…

My nejsme na Východě

21/2012 You know, na chalupě mám instinktivní kunu s „memory card“, zasunutou za ušima, kterážto výbava dodává kuně ladnosti a šetří jí čas. Okolo kuny chalupující mohou pak díky kuní výbavě po večerech naslouchat jistému kunímu rázování, jež podobné je jistému rázování...

Říšská slepice

19/2012 Dva z největších divadelních zážitků mi letos připravila režisérka Anna Petrželková. Nejdřív to byl její Tichý Tarzan, filosoficko-revuální zkoumání zarostlého, sprostého a vrostlého fotografa, a nyní její zinscenování Mein Kampfu na jevišti Švandova divadla.

Tlustokožec

17/2012 Jsem člověk na úrovni. Jak bych vám to jenom ilustroval… Představte si mne jako člověka povznášeného uměním.

Zánik domu s kunou

15/2012 Demagogové vracejí se do práce a lid pomalu začíná zas věřit. Léto sklenulo své větve k zemi a řeklo vystupovat.

Cosi protikapitalistického

13/2012 Na Zábradlí chystají Pounda, moje milá, pojďme se podívat!

Tři bez vnitřností

11/2012 Člověk postupem času dojde ke klasické vypravěčské figuře. Ta je z výkonu práce slovaznalce obtloustlá a čím dál častěji svojí automatickou rukou počíná psát takovéto věty: Seděl jsem onehdy tam a tam a přemýšlel jsem, co napsat...

Sibiř je prašť i uhoď

9/2012 Dneska, kdy se celá naše planetka po hlavě řítí ke katastrofě a po obratnících se cupitá tak rychle, dneska už si směrů a rozdílů nikdo ani nevšimne. Ze západu je hnedle východ, ale kdysi, a já si ty doby pamatuju, kdysi slovo západ ještě mělo smysl....

Trapně o Vinohradech

Po hodně dlouhé době jsem byl v pražském Divadle na Vinohradech a přísahám, že jsem si o tom divadle předem nic nemyslel. Nejsem od divadla, ani od loutkového ani od žádného jiného, a pokud se komusi od toho alternativního, často zbytečného a do sebe...