Bambasová: Ocenění jsou dopingové injekce
Za své divadelní herecké výkony obdržela Daniela Bambasová 13 cen Jihočeské Thálie a dvě nominace na cenu Thálie. Řadu let patří k hereckým oporám Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.
O dráze herečky jste původně prý vůbec neuvažovala. Někde jste přiznala, že jste chtěla být lékařkou.
Je to tak, snila jsem o medicíně. To, že skončím u divadla, mě ani ve snu nenapadlo.
Nejdříve jste dva roky studovala na gymnáziu a přešla na dramatickou konzervatoř. Pro jste si vybrala herectví?
Po dvou letech na gymnasiu mě to začalo táhnout spíš k bohémskému životu, a v té době se znovu otevíral na Státní konzervatoři obor Hudebně-dramatický. Vlastně jsem neměla s herectvím žádné zkušenosti (pokud pominu svá dětská vystoupení na klepadle pro kamarády). Ale zpívala jsem s kapelou, chodila na step. Tak jsem zkusila zkoušky a uspěla.
Po škole jste nastoupila do Slováckého divadla v Uherském Hradišti, kde jste prožila sedm let. A to jste si mohla vybrat Činoherní klub v Ústí nad Labem nebo Divadlo na Provázku v Brně.
Slovácké divadlo je moje srdcová záležitost. První angažmá se skvělými kolegy, úžasným režisérem Hynštem, krásné role, svatba, narození syna, spousta přátel mezi výtvarníky, muzikanty, učiteli. Tam se žilo krásně. Srdeční Moraváci, kraj vína a cimbálu.
Od roku 1982 jste v angažmá Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde jste vytvořila jste více jak sto postav. Jaké postavy ztvárňujete nejraději?
Ty, které mají silný příběh, které dovedou diváka rozplakat i rozesmát. Miluju velké emoce, inteligentní humor, a pokud se to v postavě potká obojí, je to svátek.
Za své divadelní výkony jste obdržela 13 Jihočeských Thálii, dvě nominace na Thálii. A role Rachel ve Slaměné židli Vám vynesla 2 Jihočeské Thálie (od kritiky i diváků), nominaci na Thálii a bronz v anketě i-divadlo.cz. Co to pro Vás ceny za herecké výkony znamenají?
Já si ocenění velmi vážím, zvlášť když se sešly ceny od diváků a odborné poroty. Je to pro mě motivace do další práce (kromě potlesku diváků). Jsou to takové dopingové injekce.
Čím je pro Vás divadlo?
S divadlem žiju už 44 let. Je to opravdu dlouhý a intenzivní vztah. Někdy vyčerpávající, bouřlivý, vzrušující a dobrodružný. Někdy láskyplný, niterný, naplňující. Mám náš společný život ráda, a někdy ho i miluju.
Na co byste pozvala diváky k Vám do divadla a v čem Vás mohou diváci vidět?
Jihočeské divadlo má kvalitní soubor a dramaturgii, takže na všechno. Já nyní hraji asi ve 14 hrách. K mým nejoblíbenějším určitě patří Je úchvatná, Kalifornská mlha, Saturnin a Společenstvo vlastníků. A Krumlov, Otáčko. Tam mám ráda celý repertoár.
Ve Vašich hereckých šlépějích kráčí i Váš syn Daniel Bambas, držitel ceny Thálie, s nímž jste se také setkala na jevišti i před kamerou. Jaké to je být spolu na jevišti nebo před kamerou?
Bylo to velké štěstí a velká radost, poznat se i při práci. Během procesu hledání jsme se o sobě dozvěděli mnohé. Zvláštní pocit, nesdělitelný. Chtěla bych to ještě někdy zažít. Dany je skvělý herec i syn.
Komentáře k článku: Bambasová: Ocenění jsou dopingové injekce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)