Divadelní noviny > Burza Zahraničí

Benátská letní sezona RSC

Britskou The Royal Shakespeare Company (RSC) jsme naživo měli možnost vidět v Praze naposledy v roce 1997. Díky přímým přenosům do světových kin jsou dnes nejnovější produkce ze Stratfordu nad Avonou k vidění brzy po premiéře široké divácké obci i u nás. Jako v případě dvou inscenací letní benátské sezóny – Kupce benátského (přímý přenos 22. července) a Othella (26. srpna).

Navíc přenosy z RSC (viz zde) dávají zajímavou možnost srovnání s inscenacemi londýnského Národního divadla přenášenými v rámci cyklu NTLive. Zatímco Národní tíhne k výrazně současnému výkladu a v obsazení má herecké špičky současného britského divadla , v RSC je zřetelnější jistá lidovost. Projevuje se mimo jiné tím, že v obsazení figuruje nějaká z filmu známá osobnost a v představení většinou zazní několik chytlavých písní, které – řekněme – nejsou nezbytné. Tím, jako by se stratfordští přibližovali Shakespearově době, kdy byla prvořadá nikoli umělecká kvalita, ale úspěch u lidového publika.

Nicméně snaha po novém výkladu Shakespeara je i zde zřetelná, přičemž produkce vždy úzkostlivě dbá na to, aby Shakespearův text zazněl celý bez škrtů. Ve složení souboru je vedle toho patrné přísné dodržování genderových i rasových kritérií. Zmiňme například jednorukou Nadiu Albinu, která hraje v Kupci benátském Nerissu a v Othellovi benátského dóžete. Nebo někdy pro nás překvapivé obsazení, v němž se objevují herci všech barev pleti, ženy i muži, což speciálně ve vojenském prostředí působí trochu bizarně.

V Kupci benátském, který se odehrává v efektní zrcadlové scéně scénografa Johannesse Schütze, posunula režisérka Polly Findlay do centra pozornosti příběh homosexuálního kupce Antonia. Ten si za své bohatství kupuje přízeň mladíků benátské zlaté mládeže. Jeho favoritem je floutek Bassanio, který ho bez skrupulí „dojí“. Žid Shylock, kterého hraje populární divadelní a filmová hvězda, Arab izraelského původu Makram J. Khoury, je u benátské elity v hlubokém opovržení, což mu její členové dávají najevo velmi hrubým chováním. Mají pocit, že půjčovat jim peníze by pro něj měla být čest. I ženy figurují v této společnosti jen jako pokladničky potřeb svých manželů. Žid Shylock se tak stává obětí hněvu zhrzené Porcie, jež se na něm – zástupně – mstí. Místo na manželovi, který dal bezostyšně najevo, že je mu přítel Antonio dražší než jeho žena. Závěr inscenace tak působí mrazivě a neschematicky. I když k žádné smrti nedojde, všichni jsou rozčarovaní a v depresi: Happy-end se nekoná.

Othello režiséra indického původu Iqbala Khana přišel s obsazením, které se patrně dosud nikdy neobjevilo. Nejen Othello, ale i Jago je černý. Představitel Othella, šedesátiletý známý filmový herec Hugh Quarshie, tuto roli dlouho odmítal, protože se prý obával, že bude pouze upevňovat stereotypní představu o černochovi, který se z kladného hrdiny změní ve zvíře. Obsazení Jaga Lucianem Msamatim však maže rasovou předpojatost a dává výkladu jiný podtext. Ve chvílích, kdy Jago mluví pohrdlivě o „černém hřebci“, to dodává příběhu zvláštní pikantnost.

Quarshie tvrdí, že po zkušenostech ze seriálů z prostředí nemocnice si důkladně nastudoval nejen příznaky epilepsie, ale i její důsledky na chování člověka. Příběh tak vyznívá logicky a přesvědčivě. I když snaha dodržet přesně Shakespearovy texty včetně toho, že uškrcená Desdemona se ještě probere, aby zachrčela, že umírá nevinná, působí poněkud bizarně. A dosti exoticky znějí i písně zpívané Jagem, jež mají evokovat jeho (jejich) africké předky. Navzdory všem těmto zvláštnostem působí inscenace poměrně tradičně a méně kontroverzně než mnohé shakespearovské interpretace Shakespeara v londýnském Národním divadle.

///

Více na i-DN:

The Royal Shakespeare Company v Česku!

• Autor: Jana Soprová
• Publikováno: 30. srpna 2015

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Benátská letní sezona RSC

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ