Bez žertu, satiry, ironie a hlubšího významu
Jsou dnes kolem nás Oblomovové? Co je oblomovština dnes? Jaké má Gončarovův román vazby a vztahy k současnosti? V inscenaci Hany Burešové v Divadle v Dlouhé se divákovi na žádnou tuto otázku odpovědi nedostane. Je realistická, literární, popisná, nevztahuje se k době ani k člověku.
Má dnes Oblomov co říct? Na snímku Michal Isteník (Oblomov) a Veronika Lazorčáková (Olga) FOTO MARTIN ŠPELDA
Ocitáme se ve velkém dobovém pokoji, hraje se v (podstatě) realistických dobových kostýmech (vyjma pár vizí), dramatizace do maximální divadelní míry ctí předlohu, herci ztvárňují své postavy s přehnanou drobnokresbou, až bolestně realistickou. Bez nadsázky, bez odstupu, bez výrazného osobnostního vkladu. Jako bychom sledovali loutky plnící úkol, jako bychom sledovali dávno obehrané šarže.
Tomáš Turek jako sluha Zachar je únavný lenoch ploužící se jevištěm a vrhající po ostatních svým velkým temným obočím. Jan Meduna jako Oblomovův přítel Štolc je usměvavě rozevlátý maloměstský floutek, jako by z oka vypadl Claudiovi v Mnoho povyku pro nic na stejné scéně. A Jan Vondráček v mnoha postavách je stále stejným ironickým klaunem Janem Vondráčkem z řady inscenací DvD. Snad jedině obě dámy – Veronika Lazorčáková jako Olga a Eva Hacurová jako Agafja – vnášejí trochu dívčí svěžesti a ženské osobitosti.
Titulní postavu do detailů vykresluje z Městského divadla Brno hostující Michal Isteník. Hraje tak, aby ho bylo plno. A je ho málo. Přesněji, je to prázdné herectví, bezobsažná sebeexhibice. Bez překvapivosti, bez tajemství. Herec zdůrazňuje každou situaci mnoha pohyby a gesty, s rekvizitou i bez, na gauči i ve volném prostoru. Dění zastavuje či dynamizuje, každý monolog či dialog do detailu prokresluje. Ale stále je jen a jen povrchně popisný. Chybí mu napětí, nápaditost, chybí mu partner – ať už v druhých, nebo sám v sobě. Ani jej nehledá… Chybí mu – pro sólovou kreaci nezbytné – vícevrstevnaté pojetí postavy. Chybí mu téma.
A to je i zásadní problém Burešové inscenace – od výběru předlohy a dramatizace po režijní zpracování a herecké a výtvarné pojetí (snad jen hudba má jistou přitažlivost, zajímavost) –, chybí důvod, proč Oblomova dnes a takto hrát.
Hodnocení: 2
Viz také recenze Radmily Hrdinové Bezpečný malý svět (hodnocení 4)
Divadlo v Dlouhé, Praha – Ivan Alexandrovič Gončarov: Oblomov. Dramatizace Hana Burešová, Štěpán Otčenášek (s použitím překladu Libora Dvořáka), režie Hana Burešová, dramaturgie Štěpán Otčenášek, scéna Martin Černý, kostýmy Kateřina Štefková, hudba Jan Vondráček, light design Filip Wiesner. Premiéra 16. března 2016.
Komentáře k článku: Bez žertu, satiry, ironie a hlubšího významu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
