Budiž tma
Dramaturgyně Olga Šubrtová a režisér Martin Glaser napsali pro Jihočeské divadlo další, v pořadí již sedmou hru. Mrazivý Blackout o pomyslném konci světa je zároveň Glaserovým rozloučením s budějovickými diváky, nyní již stojí v čele Národního divadla v Brně. A nutno říct, že jeho odcházení je stylové a nesentimentální.
Blackout nezapře inspiraci collness dramatikou, nejvýrazněji pak připomíná hry Martina McDonagha. Zde ovšem postavy, až na jednu výjimku, nejsou „drsňáky“ již od počátku, stávají se jimi ve zlomovém okamžiku – zatmění. Pod tlakem vnějších okolností – chaosem, jenž vznikl (zdá se nikdy nekončícím) výpadkem elektřiny, a nesourodým společenstvím, které si nikdo nezvolil a z něhož nelze jednoduše uniknout, se zrodí smečka vlků.
Delší expozice je ovšem největší nesnází inscenace. Drahnou dobu totiž trvá, než se osmice lidí neplánovaně sejde v jedné maringotce uprostřed lesa a sekání prstů, znásilnění, vraždy se diváci dočkají až po přestávce. Na druhou stranu je tento pomalý rozjezd pochopitelný, tvůrci nechtějí ukazovat pouze sbírku hororových figurek, ale „poměrně normální občany“, kteří se v extrémní situaci nechovají právě korektně a vánoční čas je v jejich rozhodnutí – nebýt přecitlivělý a hlavně se postarat o své pohodlí – zbytečně neomezuje. Pozoruhodná je (možná až přehnaná) snaha autorů o zobrazení úplného vzorku českého národa: tři heterosexuální páry rozličných věkových kategorií, jeden homosexuální (který skvěle představuje Pavel Oubram a především pak nováček souboru – Jiří Suchý z Tábora), všemožné profese – učitel, policista, zdravotní sestra… A nechybí i jeden sprostý kriminálník (Tomáš Drápela), který je bezohlednější než všichni ostatní a stává se hlavním hybatelem jejich neřestí a zločinů.
Blackout v mnohém připomenul Glaserova Oidipa, který měl v budějovickém divadle premiéru téměř před rokem. Ať už se jedná o obsazení v současné době dvou nejvýraznějších hereckých osobností – Věry Hlaváčkové a Jana Huška do rolí matky a syna, o téma – společnost se ocitla v krizi, výtečnou scénografii – tentokrát je to bílé plátno, které vykrývá jeviště a evokuje panensky zasněženou krajinu, a především vybavená maringotka bez přední stěny. V neposlední řadě opět mile překvapil režisérův hudební vkus. Nyní zaznívají v poměrně častých předělech, které jsou vizuálně naznačeny nejčastěji „blackoutem“, úryvky z písní skupin Linkin Park, Cat Power, Hurts… A stejně jako minule – hrstka úzkostlivějších diváků po pár vypjatých scénách ostentativně prchla ze sálu.
Martinu Glaserovi se v činohře Jihočeského divadla úspěšně dařilo bojovat s nálepkou „oblastní divadlo“. Loučí se bez patosu a pěkně tvrdě – černou groteskou bez happy endu. Snad se mu v Brně podaří rozvíjet i režisérský um, jeho Blackout slibuje do budoucna mnohé.
Jihočeské divadlo, České Budějovice – Martin Glaser, Olga Šubrtová – Blackout. Režie a výběr hudby Martin Glaser, dramaturgie Olga Šubrtová, scéna Pavel Krejčí, kostýmy Tomáš Kypta. Premiéra 10. ledna 2014. (Psáno z reprízy 17. ledna 2014.)
Komentáře k článku: Budiž tma
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)