Blahopřejeme, paní Chramostová
Právě na dnešek – 17. listopad – připadá životní jubileum herečky Vlasty Chramostové. Za Divadelní noviny, jejich čtenáře a věříme i celou divadelní obec jí blahopřejeme a přejeme plné zdraví, pozitivní mysl a přístup k životu.
Národní filmový archiv uspořádal v pondělí v pražském kině Ponrepo Den pro Vlastu Chramostovou. Herečka si sama zvolila, jaké snímky se budou ten večer promítat. Vybrala si snímky Námluvy a P. F. 77, které od sebe dělí dvaačtyřicet klíčových let. Jak sama řekla, rozhodla bez váhání… pro pravdu. Měla jsem tři životy – herecký, disidentský a éru návratů po listopadu 1989, kdy jsem konečně zase směla na jeviště Národního divadla, dodala. Polistopadové angažmá v Národním divadle ukončila před šesti lety rolí Babičky.
Slavnostní pásmo za účasti Vlasty Chramostové s filmy její volby bylo uvedeno jejími slovy z roku 1999, ve kterých vzpomíná na své rozhodnutí podepsat Chartu 77 a založit bytové divadlo:
Stanula jsem na křižovatce a rozhodla se poslechnout svých hlasů, jako Jana kdysi na počátku. Byly to hlasy mých rolí, mých autorů. Radily mi, abych nedala na prospěcháře ani na cyniky. Jeviště a život mně byly v čase mého pozemského pobývání jedním a týmž, vzájemně se prostupovaly – a já věděla, že to není rada ďáblova, ale že je to rada Boží!
Když jsem se ďáblovi vzepřela, měl přijít život nezcenzurovaný. Nestalo se tak. Vzali mi to nejdůležitější. Ale byla to volba. A nezcenzurovaný život přece jen přišel. Jenže jinak. V žánru syrové prózy, bez pasu, bez řidičského průkazu, bez telefonu. Bez každodenního potlesku a květin.
Tolik let nehrát, zato mít stále se opakující stejné sny návratu k divadlu! Vůně šminky, hlasy kolegů, zvonění, jeviště, záře reflektorů, replika je na mně – ale neznám text, neznám hru, vím, že nevím, všechno jsem už zapomněla. A rána propocená studeným potem. A jednou, se slzami na polštáři se probouzím a slyším, jak šeptám text Matky Kuráže: „Jsem jako starý pes, který přišel o všechny své jedovaté zuby…“
Martin Frič / Námluvy
ČSR 1961 / hrají: Jan Pivec, Vlasta Chramostová, Ladislav Pešek / 23 min.
Na námluvy ke statkáři přijde jeho soused, který by chtěl statkářovu dceru za ženu. Než ale dojde k nabídce ke sňatku, začne vášnivá hádka o majetek. Na motivy povídky A. P. Čechova.
Jaroslav Brabec / P. F. 77
ČR 2003 / hrají: Vlasta Chramostová, Ilja Racek, Daniela Kolářová, Martin Stropnický / 103 min.
Dramatický příběh z doby vzniku Charty 77. Slavná herečka připravuje se svými studenty na DAMU představení. Chystá se však také takzvaná Anticharta v Národním divadle. Nejen studenti čekají, jak se jejich učitelka zachová. Psychologické drama o morálce, svědomí a lámání charakterů natočil podle scénáře Jeleny Mašínové a Pavla Kohouta režisér Jaroslav Brabec s využitím archivních záběrů.
Komentáře k článku: Blahopřejeme, paní Chramostová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)