BLOG: GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 47)
Moravské zemské muzeum v Brně připravilo počátkem listopadu výstavu chorvatského výtvarného umění 20. a 21. století. Na sedm desítek exponátů přibylo do Brna z Městského muzea ve Varaždíně, městě ležícím u hranic s Maďarskem a Slovinskem. Kdysi byl Varaždín hlavním městem Chorvatska. Z těch časů se pyšní řadou paláců a výstavných měšťanských domů. V pevnosti Stari grad a v klasicistním Herzerově paláci a v Paláci Sermage jsou umístěny muzejní sbírky, z nichž ty výtvarné, v paláci Sermage, obsahují na osm tisíc exponátů od století XV. do dnešních časů.
Ivo Režek: Koupajíící se ženy. Foto: Ladislav Vencálek
Do Brna jsme přivezli díla charakterizující zlomové body chorvatského výtvarného umění posledních dvou století. Dokumentují, že chorvatští umělci byli i v dobách politicky a hospodářsky složitých součástí evropského uměleckého hledání i myšlenkových proudů naplněných humanismem, konstatuje autorka a kurátorka výstavy Elizabeta Igrec.
I umělci z této okrajové oblasti mocnářství se účastnili studijních pobytů v kulturních centrech Evropy, ve Vídni, Mnichově, Paříži, Benátkách… i v Praze, a udržovali přátelské vazby s evropskými výtvarníky. Připomeňme celoživotní přátelství Vojtěcha Hynaise a Vlaho Bukoviče, jednoho z nejvýraznější chorvatských malířů. V roce 1903 se Bukovič na Hynaisovo doporučení stal profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde působil až do své smrti v roce 1922. Jedním z nejtalentovanějších Bukovičových studentů byl Ivo Režek, rodák z Varaždína. Jeho obrazy jsou významnou součástí této výstavy, říká kurátor Moravského zemského muzea Marek Junek.
Anita Kos: Kámen na cestě. Foto: Ladislav Vencálek
Proč jste se rozhodli představit v Brně právě chorvatské umělce? – ptám se.
Chorvatsko patří k nejvyhledávanějším zemím našimi turisty a tak bychom rádi připomněli, že krom přírodních krás má tato země co nabídnout i v oblasti duchovní či umělecké, to za prvé a pak také proto, že existují dlouholeté vazby mezi Chorvatskem a Moravou. V 16. století byla Morava zpustošená a vylidněná husitskými nájezdy a česko-uherskýmí válkami, půda ležela ladem a tak Lichtenštejni, jimž tehdy jižní oblasti země patřily, pozvali několik stovek chorvatských rodin, aby ji oživily… přišly rády, protože tehdy jejich domovy pustošili Osmané… přinesly s sebou zemědělské znalosti i pěstování vína…, uvádí Marek Junek. Chorvaté se nakonec usadili v několika desítkách vesnic, nejvýznamnější byly Jevišovka, Nový Přerov, Dobré Pole na Mikulovsku, Poštorná a Hlohovec na Břeclavsku… Přinesli i rázovité a pestré kroje, jejichž ozvěnu nacházíme v malebných krojích dnešního Slovácka… Poklidný vývoj narušil mnichovský diktát, v osmatřicátém připadly jejich vesnice Sudetům, muži dostali povolávací rozkazy do německé armády… I to byl jeden z důvodů, krom špatně skrývané touhy po majetku, proč byly v průběhu let 1948 – 1951 jejich domovy i pole zabaveny a oni sami přesídlení do pustých vesnic v chladné severní Moravě, kde zemědělství, jak je znali, nefungovalo… V roce 1956 uznal sice stát protiprávnost tohoto kroku, ale návrat Chorvatů do původních sídel zamítl. Ani po roce 1989 se československý a český stát nezmohl k nápravě starých křivd… Někteří Chorvaté, respektive potomci tehdejších se do rodného kraje vrátili, žijí dnes ve třech dědinách, oživují staré tradice a folklor… Jejich osudy jsou naštěstí poměrně dobře zpracovány moravskými muzejními i universitními pracovišti, v roce 2018 připravila ostravská televize znamenitý filmový dokument nazvaný Moravští Chorvaté – zrazený národ. Rozhovory s pamětníky prolíná bohatý výtvarný doprovod. Život i rázovitá kultura tehdejších Chorvatů totiž zaujala rakouského malíře Othmara Růžičku (1877 – 1967) a ostravským filmařům se podařilo objevit a nafilmovat desítky jeho kreseb a obrazů roztroušených v soukromí, mapujících každodenní život vesničanů.
Ivo Režek: Portrét malíře Veny Pilona. Foto: Ladislav Vencálek
Omlouvám se za tuto exkurzi do historie, ale kdopak o ní dnes, krom zainteresované vědecké obce, co ví…
A tak výstava chorvatského výtvarného umění v Moravském zemském muzeu může být malinkou splátkou… Návštěvník projde obdobími secese a ozvěn symbolismu, kterému vládl již jmenovaný Vlaho Bukovič, následují díla s nádechem kritického realismu, jimž vévodí najmě Ivo Režek, v druhé polovině dvacátého století tak jako jinde v Evropě převažuje abstraktní tvorba a poté období nejnovější, kdy každé dílo vypovídá o kontinuitě, duchu doby a zralosti našich umělců, kteří kvalitou a stylem soupeří se svými uznávanými evropskými kolegy, jak říká Miran Bojanič Morandini, ředitel Městského muzea ve Varaždíně.
Pro nás může být výstava v Moravském zemském muzeu malou splátkou za doby bezpráví a násilností, jimž prošli moravští Chorvaté v padesátých letech.
Komentáře k článku: BLOG: GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 47)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
