BLOG: GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 47)
Moravské zemské muzeum v Brně připravilo počátkem listopadu výstavu chorvatského výtvarného umění 20. a 21. století. Na sedm desítek exponátů přibylo do Brna z Městského muzea ve Varaždíně, městě ležícím u hranic s Maďarskem a Slovinskem. Kdysi byl Varaždín hlavním městem Chorvatska. Z těch časů se pyšní řadou paláců a výstavných měšťanských domů. V pevnosti Stari grad a v klasicistním Herzerově paláci a v Paláci Sermage jsou umístěny muzejní sbírky, z nichž ty výtvarné, v paláci Sermage, obsahují na osm tisíc exponátů od století XV. do dnešních časů.
Do Brna jsme přivezli díla charakterizující zlomové body chorvatského výtvarného umění posledních dvou století. Dokumentují, že chorvatští umělci byli i v dobách politicky a hospodářsky složitých součástí evropského uměleckého hledání i myšlenkových proudů naplněných humanismem, konstatuje autorka a kurátorka výstavy Elizabeta Igrec.
I umělci z této okrajové oblasti mocnářství se účastnili studijních pobytů v kulturních centrech Evropy, ve Vídni, Mnichově, Paříži, Benátkách… i v Praze, a udržovali přátelské vazby s evropskými výtvarníky. Připomeňme celoživotní přátelství Vojtěcha Hynaise a Vlaho Bukoviče, jednoho z nejvýraznější chorvatských malířů. V roce 1903 se Bukovič na Hynaisovo doporučení stal profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde působil až do své smrti v roce 1922. Jedním z nejtalentovanějších Bukovičových studentů byl Ivo Režek, rodák z Varaždína. Jeho obrazy jsou významnou součástí této výstavy, říká kurátor Moravského zemského muzea Marek Junek.
Proč jste se rozhodli představit v Brně právě chorvatské umělce? – ptám se.
Chorvatsko patří k nejvyhledávanějším zemím našimi turisty a tak bychom rádi připomněli, že krom přírodních krás má tato země co nabídnout i v oblasti duchovní či umělecké, to za prvé a pak také proto, že existují dlouholeté vazby mezi Chorvatskem a Moravou. V 16. století byla Morava zpustošená a vylidněná husitskými nájezdy a česko-uherskýmí válkami, půda ležela ladem a tak Lichtenštejni, jimž tehdy jižní oblasti země patřily, pozvali několik stovek chorvatských rodin, aby ji oživily… přišly rády, protože tehdy jejich domovy pustošili Osmané… přinesly s sebou zemědělské znalosti i pěstování vína…, uvádí Marek Junek. Chorvaté se nakonec usadili v několika desítkách vesnic, nejvýznamnější byly Jevišovka, Nový Přerov, Dobré Pole na Mikulovsku, Poštorná a Hlohovec na Břeclavsku… Přinesli i rázovité a pestré kroje, jejichž ozvěnu nacházíme v malebných krojích dnešního Slovácka… Poklidný vývoj narušil mnichovský diktát, v osmatřicátém připadly jejich vesnice Sudetům, muži dostali povolávací rozkazy do německé armády… I to byl jeden z důvodů, krom špatně skrývané touhy po majetku, proč byly v průběhu let 1948 – 1951 jejich domovy i pole zabaveny a oni sami přesídlení do pustých vesnic v chladné severní Moravě, kde zemědělství, jak je znali, nefungovalo… V roce 1956 uznal sice stát protiprávnost tohoto kroku, ale návrat Chorvatů do původních sídel zamítl. Ani po roce 1989 se československý a český stát nezmohl k nápravě starých křivd… Někteří Chorvaté, respektive potomci tehdejších se do rodného kraje vrátili, žijí dnes ve třech dědinách, oživují staré tradice a folklor… Jejich osudy jsou naštěstí poměrně dobře zpracovány moravskými muzejními i universitními pracovišti, v roce 2018 připravila ostravská televize znamenitý filmový dokument nazvaný Moravští Chorvaté – zrazený národ. Rozhovory s pamětníky prolíná bohatý výtvarný doprovod. Život i rázovitá kultura tehdejších Chorvatů totiž zaujala rakouského malíře Othmara Růžičku (1877 – 1967) a ostravským filmařům se podařilo objevit a nafilmovat desítky jeho kreseb a obrazů roztroušených v soukromí, mapujících každodenní život vesničanů.
Omlouvám se za tuto exkurzi do historie, ale kdopak o ní dnes, krom zainteresované vědecké obce, co ví…
A tak výstava chorvatského výtvarného umění v Moravském zemském muzeu může být malinkou splátkou… Návštěvník projde obdobími secese a ozvěn symbolismu, kterému vládl již jmenovaný Vlaho Bukovič, následují díla s nádechem kritického realismu, jimž vévodí najmě Ivo Režek, v druhé polovině dvacátého století tak jako jinde v Evropě převažuje abstraktní tvorba a poté období nejnovější, kdy každé dílo vypovídá o kontinuitě, duchu doby a zralosti našich umělců, kteří kvalitou a stylem soupeří se svými uznávanými evropskými kolegy, jak říká Miran Bojanič Morandini, ředitel Městského muzea ve Varaždíně.
Pro nás může být výstava v Moravském zemském muzeu malou splátkou za doby bezpráví a násilností, jimž prošli moravští Chorvaté v padesátých letech.
Komentáře k článku: BLOG: GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 47)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)