Divadelní noviny > Blogy

BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 68)

Setkávání s tradičním loutkářstvím.

Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea věnuje dlouhodobou pozornost historii našeho loutkářství, má i rozsáhlou sbírku tzv. rodinných loutkových divadel. Ta byla ještě v půli 20. století nejen častým „vybavením“ rodin s dětmi, ale i živou domácí scénou provozovanou v rodinném kruhu. Doba se rychle měnila a oddělení zachytilo pravý čas ke sběru a výkupu nejen loutek starých mistrů řezbářů i rodinných divadélek, ale také různých artefaktů a dokumentů. V Brně tak vznikla pozoruhodná sbírka. Dala vznik stálé expozici Loutkářské umění v Paláci šlechtičen, jedné z budov MZM, v centru města na Kobližné 1. Provází historií našeho loutkářství v průběhu přibližně dvou a půl století, od času kočovných komediantů po nástup umělecké tvorby a vzniku profesionálního loutkového divadla. Jak děti, tak dospělé přitahují staré exponáty přibližující dávnou dobu marionetářů i kouzlo loutkových divadélek z časů, kdy dospěli s dětmi trávili volný čas za zimních večerů povídáním, stolními hrami i vlastní divadelní produkcí.

Oddělení dějin divadla nabízí veřejnosti nejen zajímavou návštěvu s prohlídkou. Ve spolupráci s Dětským muzeem i řadu akcí pro školy a žáky či pro dospělé s dětmi. V rámci doprovodného programu loutkářské expozice proběhla letos zajímavá akce s názvem Setkávání s tradičním loutkářstvím.

První dvě byly doprovodnými akcemi letošního Festivalu Radosti, který probíhal ve dnech 7. až 15. 10. 2023. 11. října to byla komentovaná prohlídka zvlášť pro děti a dospělé, doplněná o loutkářskou dílnu. Dva dny poté se v multimediálním sále Biskupského dvora konala projekce filmu Na křídlech Radosti – s následným komentářem scénáristy a režiséra Zdeňka Ševčíka, provázená besedou a vzpomínkami pamětníků. Dokument zachycuje 70 let brněnského loutkového divadla Radost od vzniku do roku 1989. V diskusi vystoupila dlouholetá dramaturgyně Radosti Eva Janěková a známý výtvarník a scénograf Jaroslav Milfajt. Zajímavé byly vzpomínky paní Zory Matouškové, významné členky souboru. Vyjádřila názor, opírající se o dlouholetou zkušenost. – Loutky budou pro děti vždy důležitým prostředkem komunikace, loutkové divadlo i v době audiovizuální techniky, bude nadále děti oslovovat, přitahovat, rozvíjet jejich fantazii. Pořad a diskusi, jako i při dalších akcích uváděl a moderoval PhDr. Jaroslav Blecha, vedoucí oddělení, současně ředitel Uměnovědného muzea MZM.

Na programu Setkávání 8. 11. 2023 v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu byla projekce filmu Příběh o statečném Vladislavovi a věrné Elišce z roku 1984 (režie Josef Krofta, výprava Petr Matásek). Vznikl ve spolupráci s MZM, hereckou příležitost zde dostaly loutky rodiny Flachsů ze zdejších sbírek. Po skončení filmu na vznik a průběh natáčení snímku, který byl oceněn na zlínském festivalu zavzpomínali prof. Miloslav Klíma, tehdy dramaturg loutkového divadla DRAK v Hradci Králové, autor námětu a scénáře, s prof. Jiřím Kubíčkem, který byl v době natáčení vedoucím animované tvorby Krátkého filmu a zasloužil se o vznik snímku.

11. listopadu – v Paláci šlechtičen si malé diváky od tří let získalo loutkové představení Divadla Zdeňka Ševčíka: Pohádkové kočičiny v podání Z. Ševčíka a Michaely Danielové. Součástí programu byla následná volná prohlídka expozice (zvlášť pro děti a dospělé), doplněná loutkářskou dílnou.

Dětem nad osm let, ale i dospělým, bylo určeno zajímavé představení Divadla Líšeň s názvem Spoutaný trávou, pracující s křehkými kovovými loutkami, zvuky a stíny. Příběh je vyprávěním mnicha, císaře, generála a slona o životě, smrti i drobném hmyzu. Přáním tvůrců bylo nabídnout divadelní odpočinutí od světového chaosu. Scénář, režie, scéna, hudba: Pavla Dombrovská a Luděk Vémola, loutky: Zdenka Klanicová. Před představením (3. 12.) bylo možné navštívit expozici loutek v Paláci šlechtičen. Po prohlídce následovala Stínodílna.

Závěr náležel představení Don Šajn v provedení souboru Muzejní maringotka v sobotu 9. prosince, opět v Paláci šlechtičen.

Původem starý španělský příběh o Donu Juanovi, farizeji a svůdníku žen, byl koncem 18. století v kmenovém repertoáru snad každého loutkářského rodu. Zajímavostí je, že pověstný sukničkář se ve hře loutkářů takto nepředstavuje. Se stejnou však vehemencí je zde strachu z odplaty se vysmívajícím, nemilosrdným mordýřem.

Úvodu se ujal PhDr. Jaroslav Blecha a přiblížil například divákům rozdílné uchopení charakteru Kašpara u starých loutkářů oproti českému Kašpárkovi. Zatímco ten náš je vtipný, čiperný, dobrosrdečný chlapík, jeho předchůdce dokáže být lstivý, úlisný, škodolibý, zlomyslný.

Soubor Muzejní maringotka se zformoval počátkem sedmdesátých let z nadšenců mezi muzejníky a spolupracovníky blízkými divadlu a myšlence oživit staré loutky i dávnou atmosféru kočovných divadelních společností. Principálem je František Pavlíček, který v té době na Oddělení historie divadla MZM působil a v novém miléniu se spolupracovníky znovu uvedl do pohybu divadlo se snahou navázart na předchozí úspěchy. Hraje se s replikami velkých historických loutek v původních kulisách a přiblížením způsobu produkce dávných kočujících loutkařů. Všem rolím na zvukovém záznamu propůjčil hlas slavný brněnský rodák Karel Höger. Jeho projev s uchopením všech postav dodává historické hře ten správný punc.

Don Šajn má v produkci souboru klíčové postavení. Naposled se hrál před pěti lety. Celkový výsledek a vyznění inscenace dalo znát, že přípravě byla věnována zvlášť velká pozornost. Režie Fr. Pavlíčka, st. nabízí kus precizně uchopený a umně cizelovaný s organickým vřazením více drobných nenásilných inovací. Loutky byly velmi dobře vedené, interakce na scéně vycházely, nedošlo k nejmenším technickým zádrhelům. Dokladem preciznosti je i to, jak inscenace přesně vyšla s krátkou přestávkou k výměně kulis a dvěma technickými mini pauzami. I naprostý laik si dovede představit co námahy dá připravit úspěšně inscenaci po pětileté přestávce a jediné představení takto sehrát. – A ti samí aktéři, současně vše postavili tak, aby vše bez chybičky fungovalo, pak rychle sbalit, správně poklidit, nic nepokazit nedej bůh, zničit.

Diváci nejspíš i to vše kolem správně odhadli a ocenili. Upřímný silný a dlouhý potlesk náleží právem principálu, režisérovi i loutkovodiči Františku Pavlíčkovi, st., dalším vodičům loutek Martinu Marečkovi, Iljovi Pavlíčkovi, Františku Pavlíčkovi ml. a Gabriele Špačkové i těm v „zázemí“ (světlo, zvuk, efekty): Igor Schmidt, Oskar Brůža, Jiří Oškrda a Pavlíček st. Odbornou pomoc poskytli Jaroslav Blecha, Radek Ryba, Jiří Oškrda, Eva Koblihová.

Setkávání s tradičním loutkářstvím 2023 bylo zajímavou, pestrou přehlídkou oslovující programem jak profesionály, tak diváky malé i velké. Těm druhým se otevřelo okénko do historie loutkářství s poučeným výkladem i s nabídkami aktivního zapojení v dílnách a workshopech. Možno se těšit, že Setkávání úspěšnými letošními neskončí a naváže dalšími, stejně zajímavě koncipovanými akcemi, které osloví odbornou i širokou veřejnost.

• Autor: Jaroslav Štěpaník
• Publikováno: 16. prosince 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 68)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ