BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 87)
Vila rodiny Wittalových nenáleží v Brně k těm nejznámějším a nejslavnějším, ani v nejmenším to však neubírá na jejím architektonickém, kulturním i historickém významu. Nachází se v Pisárkách, z Hlinek od tramvaje, pro pěšího ulicí Hroznovou výstup do kopečka, až k číslu 39. Náš cíl působí trochu jakoby skrytě, nenápadně, do šeda, s oprýskanou omítkou. Je ráno, šestého listopadu 2024. Vstupní branku, jak často vedou do zahrádek či předzahrádek, téměř celou překrývá plakát. Přitahuje pohled k půvabné bělostné stavbě. Ta skutečná, po rekonstrukci, zablýská takto do očí příchozího, za pouhé čtyři roky…
Ve svahu docela příkrém, byla v roce 1932 postavena, dle návrhu architekta Heinricha Bluma, rodáka ze Soběšic. Jeho podpis nalezneme u více brněnských staveb. Na blízké Preslově ulici jsou jeho starší, tradičněji pojaté vily. Wittal je již funkcionalistickou budovou, s prvky organické architektury. Stopy brněnského architekta nalezneme i v dalších částech města. Nejvýznamnější, přímo v centru, je nádherná, reprezentativní budova První moravské spořitelny na Jánské ulici, postavená v letech 1937–1939. Spolu s Josefem Poláškem a Otakarem Oplatkem je H. Blum autorem projektu.
Vila Wittal, od roku 1985 chráněná kulturní památka, má dvě horní patra, určená dvojici samostatných bytů, propojených elegantním točitým schodištěm. Suterén je technickým a obslužným servisem. Obslužná část domu je orientovaná do ulice, obývací do zahrady. Z výše horního bytu je krásný výhled, přes terasovitě řešenou zahradu dolů na výstaviště, i na honosné staré vily na nábřeží, provázející tok Svratky ulicí Veslařskou.
Stavbu samozřejmě poznamenal čas a vše, co s sebou přinášel. Dochovala se však téměř v původním stavu, s mnoha součástmi i detaily interiéru, důležitými pro rekonstrukci. Vše završí slavnostní otevření v podobě jako v roce 1932, kdy se blyštila novostí. Mělo by se stát roku 2028, shodou okolností sto let od vzniku výstaviště a Výstavy soudobé kultury, prezentující a slavící tehdejší desetiletí republiky. Letošní podzim přinesl slavnostní předání architektonické památky do správy Muzea města Brna. Spojeno bylo s prohlídkou vnitřních prostor i zahrady, při zajímavém a fundovaném výkladu, přibližujícím i osud původních obyvatel.
Wittalovi měli rodinnou firmu, kde se šily zástěry, prádlo, dětská konfekce. Vily užili si krátce. Byli Židé. V roce 1939 vystěhováni, dům zabavilo gestapo. V lednu 1942 Johann, Friederike a jejich dcera Ida – nejprve Terezín, pak vyhlazovací tábor. Stejné určení pro Johannova bratra i společníka. Celá rodina vyvražděna…
Foto: archiv autora
Za války užíval vilu komisař brněnského gestapa Otto Koslowski. S ním souvisí sled brněnských událostí, dlouho málo známých. Sedmého února 1944, na dnešní Nerudově ulici, za bílého dne byl zastřelen SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Po Heydrichovi druhý nejvyšší představitel nacistické SS, na něhož byl v Protektorátu Čechy a Morava proveden atentát. Zdá se, že pravým cílem akce Aloise Bauera a Vladimíra Blažka, měl být Koslowski, zvlášť aktivní za heydrichiády, současně největší hrozba pro brněnský odboj.
Po masivním zatýkání a brutálních výsleších, našlo gestapo toho, kdo pro záchranu vlastního života vyzradil úkryt odbojářů. Oba, po nelidském mučení, rozkazem K. H. Franka, byli odsouzeni k trestu smrti. Popravu střelou do týlu vykonal Koslowski osobně. V dubnu 1945, několik dní před osvobozením Brna.
Později byl zadržen v Bavorsku příslušníky americké vojenské správy. Po předání Československu se dvakrát neúspěšně pokusil o sebevraždu. Rozsudkem mimořádného lidového soudu 3. 5. 1947 byl odsouzen k smrti a týž den na nádvoří věznice na Cejlu v Brně popraven. Chmurná historie kol války a lidských osudů, se tak pojí s historii vily. Také s tím, kdo se jí dočasně zmocnil, a nesl svůj díl odpovědnosti za smrt jejích obyvatel. Ale i za zmaření mnoha dalších životů tehdejších brněnských občanů.
Foto: archiv autora
Po válce dům nějaký čas sloužil komunistickým funkcionářům, pak byl rozdělen na čtyři nájemné bytové jednotky.
Po rekonstrukci bude nejen jedním z řady krásných staveb brněnského funkcionalismu, jimiž se město právem pyšní. Současně pietním místem, připomínkou osudu původních obyvatel i dlouhé řady dalších. Je moc dobře, že byl takto zachráněn, a to tím nejlepším řešením. Začleněním do správy Muzea města Brna, stane se novým sídlem projektu Štetl – centrum židovské kultury.
Jako jiné součásti MmB, otevře se široké veřejnosti nabídkou prohlídek se zasvěceným výkladem, včetně přiblížení významných staveb v nejbližším okolí. Konat se tu budou profilované kulturní a společenské akce. Vila, s malou kavárničkou i venkovním posezením, se má stát i živým komunitním centrem. Wittal nachází takto své určení i smysl.
///
Do autorských blogů není redakčně zasahováno.
Komentáře k článku: BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 87)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
