BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 89)
Inscenace v provedení autoru domovským Ensemble Opera Diversa měla premiéru v loňském prosinci, po roce, 23. 11. 2024 upoutala a oslovila návštěvníky Divadla na Orlí, součásti JAMU. Do rámce festivalu se nepochybně zařadila jako zajímavá a diváky příznivě přijatá nabídka současné opery domácí provenience.
Druhé město. Foto: Marek Olbrzymek
Hudebník a skladatel Ondřej Kyas (1979) má za sebou autorství řady hudebních skladeb, ale také oper. Znám jeho dřívější zajímavé miniopery, s vtipným, až absurdním humorem. Z jeho dosavadní „celovečerní“ operní tvorby jsem z předchozích zhlédl jeho Dýňového démona ve vegetariánské restauraci, Leviatana a Everymana (u obou libreto P. Drábka) a Světlo na konci tmy (libreto K. Křivánková). Na ty plynule navazuje dosud posledním „Druhým městem“. Tentokrát je současně i libretistou, inspiroval se a opřel o román Michala Ajvaze. Myslím, že zde nejkonzistentněji, snad dosud vlastním největším operním počinem přibližuje své zaměření a směřování a daným uměleckým útvarem se mu daří, jak hudebním výrazem, tak dějem silně oslovit, zapůsobit.
Druhé město. Foto: Marek Olbrzymek
Libreto zaujme hned od počátku zajímavým autorským nápadem, počínajícím nálezem záhadného rukopisu s neznámým písmem a následným příběhem prostupujícím mezi realitou a fikcí. Operní zpracování je naplněno atmosférou tajemství a napětí z neznámého, otázkami i očekáváním rozuzlení děje, balanci mezi snem s fantazií a skutečností. Dobře funguje někdy až groteskní kontrast předmětných, vhodně volených objektů reálného světa a imaginativních, zvláštních prvků toho druhého, do něhož se ústřední hrdina, až kafkovsky usiluje dostat, připomínaje tak marné úsilí zeměměřiče K ve vsi pod nedostupným zámkem. Zde velmi dobře i nápaditě napomáhá videoprojekce Tomáše Hrůzy. Hraje se v blízkém kontaktu s hledištěm, důležitým převládajícím prvkem je pološero (Světla Anna Laborová). Dobrou volbou je dvojice postav k ztvárnění protagonisty (pěvec Aleš Janiga, vyprávěč Lukáš Rieger).
Druhé město. Foto: Marek Olbrzymek
První část působí dle mého názoru výrazněji, více vtahuje do děje silněji, přirozeně i proto, že tajemný děj teprve poutavě rozevírá. Druhá část z hlediska libreta mohla být sevřenější, hutnější, rychleji směřující k závěru. Pěvecké, současně herecké výkony, jak mužské, tak ženské jsou velmi dobré, upoutávající často výborným dramatickým přednesem často náročného partu. Sólisté zastali současně i důležitou roli malého chóru. Celkovou atmosféru velmi dobře a účinně dotváří scéna a kostýmy Sylvy Markové koncipovanými v souladu s příběhem a posilující duch hudebního dramatu. Oslovila a ocenění zasluhuje Kyasova hudba i provedení v podání orchestru Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou. Úspěšná režie vystihující ducha příběhu i operního zpracování, nese podpis Kateřiny Křivánkové.
///
Autorské blogy nejsou redakčně upravovány a nevyjadřují názor redakce.
Komentáře k článku: BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 89)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
