Blonďatá bestie II aneb Blonďatá bestie vrací úder vystoupí před diváky v malém sklepním prostoru A studia Rubín Ondřej Pavelka a čte jim – jako by to byly děti – pohádku. Malý Kolibřík a nebojácný Mazánek se v ní vydá do lesa, kde na ně číhá strašlivý Babák a také Huml se svým pytlem. Naštěstí se tam objeví strýček Kmenta a oba naivy zachrání.">
Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Stalo se něco divného…

    V úvodu představení Blonďatá bestie II aneb Blonďatá bestie vrací úder vystoupí před diváky v malém sklepním prostoru A studia Rubín Ondřej Pavelka a čte jim – jako by to byly děti – pohádku. Malý Kolibřík a nebojácný Mazánek se v ní vydá do lesa, kde na ně číhá strašlivý Babák a také Huml se svým pytlem. Naštěstí se tam objeví strýček Kmenta a oba naivy zachrání. Divadlo navazuje na loňský úvodní díl Blonďaté bestie, ve kterém herci v podstatě jen zkarikovali a textově přesně „otiskli“ kauzu s odposlechy Kristýny Kočí. Tentokrát – se stejnou aktuálností – jdou v Rubínu divadelně i obsahově dál. I zde vystupují stejní politici a jejich herečtí představitelé – Bára Poláková (Kristýna Kočí) a Lukáš Příkazký (Vít Bárta, resp. Pavel Bém). Přibyli ale další – především Jan Vlas (Jaroslav Škárka, resp. Roman Janoušek), v okrajových rolích pak Eva Salzmannová (v trojroli inženýra Pandura, doktora Gripena a Josefa Mosteckého z Uhelné) a Michal Dudek (předseda soudu). A – jako v prvním dílu – dění na scéně ovládá Ondřej Pavelka coby průvodce a glosátor a v jednu chvíli i předseda Věcí veřejných Radek John.

    Vzlykající Vít Bárta (Lukáš Příkazký), žvatlající Radek John (Ondřej Pavelka) a blonďatá bestie Kristýna Kočí (Bára Poláková) | FOTO ARCHIV DIVADLA

    Inscenace rozehrává a karikuje – oproti prvnímu dílu divadelně rafinovanějším, dramaticky propracovanějším způsobem – známé situace z právě probíhajícího soudního líčení s Vítem Bártou a (navíc) z aktuálně zveřejněných odposlechů telefonních hovorů bývalého primátora Pavla Béma s lobbistou Romanem Janouškem. Text není jen přesným přepisem oněch událostí, ale je autorsky rozpracováván, rozstříháván a znovu skládán, komentován, ironizován s řadou slovních a situačních gagů, rozehráván do dynamických situací se silným morálním apelem a jasným občanským postojem. I když především je to obrovská sranda a radost z nespoutaného herectví. Bárta stříká krokodýlí slzy z gumového balónku naplněného vodou, Bém leze po stropě jako himálajský horolezec a drží u ucha mobil, zatímco Janoušek je v sauně a ovívá se parukou. Kočí si na hlavu dává masku vlka a do ruky bere pušku, místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová je loutkou Barbie, již Bárta vyndá ze své aktovky, Radek John přichází pozdě a opilecky žvatlá se sklenkou vína v ruce. A tak dále a tak podobně. Z hlediště pak vystupují daleko větší finanční podvodníci (inženýr Pandur ad.) než ti, co vidíme na scéně, a stěžují si, že oni by si měli užívat světel médií, vždyť zpronevěřili miliardy. A když přijde řeč na to, že všechno je v p…, vstoupí na jeviště skutečný odborník – MUDr. Jan Martínek – a ve stylu Járy Cimrmana dá divákům přednášku o tom, jak to v té řiti skutečně vypadá.

    Tomáši Svobodovi a jeho týmu se cyklem Blonďatých bestií daří něco u nás zatím nevídaného. Výrazně promlouvají k aktuálnímu politickému dění, nepřiživují se však na politické satiře, aby se jen zablýskli na pěně mediálních dní, ale tato satira je součástí dlouhodobé dramaturgie A studia Rubín, jíž reflektují současný svět a jeho pokleslé, klesající či (přinejlepším) proměňující se mýty a archetypální postavy a situace. Bestie je v tomto směru nejrazantnější a nejkonkrétnější. Zatímco v prvním dílu nahlédli na aktéry samotné jako na jalové šašky a klauny a kauzu samu viděli prizmatem téměř hravé, dětinské trapnosti, druhým dílem již prosakuje temnější, varovný tón. Jako by si Svoboda a spol. uvědomili, že to až taková sranda ve skutečnosti není. Stalo se něco divného, cituje několikrát během představení Ondřej Pavelka jeden z výroků Romana Janouška. Až budu vědět co, tak vám to povím, dokončí vždy svou větu. V poslední scéně to říká v době, kdy předtím všechny postavy svázaly předsedu soudu a ústa mu přelepily leukoplastí. On se jen bezmocně dívá do diváků. Bárta, Kočí, Klasnová, všichni jedna rodina.

    A studio Rubín Praha – Tomáš Svoboda, Ondřej Pavelka, Karel Steigerwald: Blonďatá bestie II aneb Blonďatá bestie vrací úder. Režie Tomáš Svoboda. Premiéra 1. 4. 2012 (Psáno z reprízy 2. 4. 2012.)


    Komentáře k článku: Stalo se něco divného…

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,