Divadelní noviny > Názory – Glosy
Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi, Henry Purcell: Dido a Aeneas
Režie Jiří Heřman, Národní divadlo Brno, premiéra 13. května 2016
Dalo by se napsat sukces mnoha měsíců, protože originální projekt se připravoval dlouho. Dominují mu famózní sborové scény, které se postupně nacvičovaly, korepetovaly a zkoušely celý rok. Už slyším operní praktiky, jak namítají – kdo si takový luxus může dovolit? Odpověď je prostá: každý, kdo ví, že něco neobyčejného se nedá připravit jako ve fabrice za šest neděl – vím, že nepřípadně glajchšaltuji, to pro názornost. Skutečný projekt ovšem vždycky začíná od myšlenky, v tomto případě od jen zdánlivě nepřípadného propojení oratoria 20. století s operou napsanou někdy před rokem 1688. Vzdálenost obou děl naopak umožňuje obsáhnout olbřímí duchovní prostor, pokud se inscenátoři nesnaží popisně obkreslit na jevišti to, co lze vyčíst na první dobrou v libretu. Jinak řečeno, inscenace je svébytným jevištním dílem, žádnou přehrávkou partitury, natož tak, jak prý to autor myslel (oblíbená fráze operních praktiků). Ale sotvakdo namítne, že inscenátoři díla zdevastovali! Prostě jim dali nový prostor k životu, uvedli je do nových souvislostí, nahlédli jinýma očima. A až úzkostlivě dali každému z nich, co bylo interpretačně potřeba. Eposu o Gilgamešovi dominuje skvostné hudební nastudování zdejšího šéfdirigenta Marka Ivanoviće, který orchestr dovedl do precizní souhry a zvukového vyladění, a dokonale sezpívané sborové party, připravené výtečným nástupcem jubilujícího sbormistra Josefa Pančíka (dodatečně gratulujeme!) Pavlem Koňárkem. A že musejí zpívat při hodně obtížných jevištních akcích. Nastudování barokní opery svěřili specialistovi Václavu Luksovi, který ze svého Collegia 1704 (operu provedli v únoru v Rudolfinu) přivedl pětici hráčů na barokní nástroje, výsledek neméně skvělý.
Inscenaci mohou klidně opomenout ti, co v operním divadle čekají na vysoká céčka pěveckých hvězd. Neměli by ji vynechat ti, co se chtějí setkat se zaujatou originální oduševnělou tvorbou. Recenzi přineseme v příštím čísle.DN
Komentáře k článku: Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi, Henry Purcell: Dido a Aeneas
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
