Spalující strojenost
Inscenovat Koltèsovy hry není jednoduché. Inscenovat (nejen) v Čechách Boj černocha se psy je úkol téměř heroický. A režiséru Michalu Skočovskému se v ústeckém Činoherním studiu povedl tak napůl.
Cal (Jan Plouhar) a Horn (Matúš Bukovčan) popíjejí whisky ve spalující divočině FOTO KRISTÝNA CÍSAŘOVÁ
Hra ukazuje střet dvou světů – Afrika versus Evropa, společnost postavená na rituálech versus bezvěrná civilizace, podřízenost versus moc, přirozenost versus umělost a odcizenost. Vlastně to může být téma aktuální – dnes a tady. Protože je v mnohém stále platné; Koltès pro svou zápletku využívá mýtus o Antigoně. Ale musí být z inscenace zřejmé, čím přesně je nadčasové.
Skočovskému se daří vybudovat atmosféru vyprahlé Afriky – brutálně intenzivním svícením demonstruje spalující vášně a pře čtyř postav. Diváky usazuje po třech stranách jeviště, aby byli hercům na dotek, aby sami Afriku navštívili. Jinak společně s dramaturgem K. F. Tománkem nevymýšlí žádné velké ozdoby, nechávají text zaznít mezi obrovskými větráky, které symbolizují dusivost setkání, a bednami s alkoholem, jenž je rozohňuje.
Co je však téměř nesnesitelné – je polopatické a šablonovité vystavění rolí. Jan Plouhar od začátku hraje násilnického Cala jako supertvrďáka. Zprvu vypadají jeho chlapský postoj a příšerná intonace jako parodie, později je to, bohužel, nepříjemná jistota. Léone Marty Vítů je zase pouze naivka z Paříže. Po jevišti cupitá ve vysokých podpatcích a její naříkavé či bázlivé projevy iritují, což se příliš nezmění ani po jejím přerodu – šílenství. Horn Matúše Bukovčana je ponejvíc trapný a zabedněný bohatý Evropan, nic výraznějšího se o něm nedá říci. Nejpřirozeněji tak nakonec působí Maxime Mededa (jako Albury) se svou nedokonalou češtinou a umírněným, „nehereckým“ projevem.
Škoda, že je ústecký Boj černocha se psy pouze obrázkem z Afriky. Na jednu stranu je divák do představení nápaditě vtahován, přitom se skrze herectví nastoluje distance – ukazuje se tak to, co se ho netýká.
Činoherní studio Ústí nad Labem – Bernard-Marie Koltès: Boj černocha se psy. Překlad Kateřina Lukešová. Scéna a režie Michal Skočovský, úprava a dramaturgie Karel František Tománek, kostýmy Jitka Fleisleber, hudba Ivan Acher. Premiéra 2. prosince 2017. (Psáno z reprízy 4. února 2016.)
Komentáře k článku: Spalující strojenost
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
