Dobrou chuť aneb Brunch delikates
Národní divadlo v Praze vstoupilo do nové sezony gastronomickou epopejí pro gurmány plnou moderního tanečního umění, osobitě úderné hudby Ivana Achera či vizuálně atraktivních scénických formátů. Dnešní doba miluje kuchařské show, nezapomenutelné gastronomické zážitky na výjimečných místech, chuťově tematické týdny a také knihy receptů. Jídlo jako by se stalo bestsellerem současnosti. Menu surrealistické hostiny pro Novou scénu vytvořil choreograf Jan Kodet za spolupráce režisérského tandemu SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). V představení se netradičně setkávají a navzájem inspirují dvě přední tuzemská taneční tělesa – Laterna magika a Balet ND. Bon Appétit! zdařile atakuje smyslové vnímání, sice na úkor touhy po určité logické souvztažnosti, zato s řemeslnou zručností a bohatstvím imaginace. Je mistrovsky sestaveným katalogem pohybových stylů pro labužníky, kde se balet opájí modernou a běžným kořením jsou akrobatické prvky a příměs exotiky.
Aya Watanabe jako Miss Origami FOTO SERGHEI GHERCIU
Dynamické sekvence, založené na synchronizaci a jejím narušování, kdy ze souboru sálala energie, jednota a síla, na druhé premiéře střídala protrahovaná sóla. Překvapením byl taneční a především pěvecký výkon Kristiny Kornové, která jako by si vychutnávala každé vyzpívané slovo a ve fyzickém výrazu dokázala předat až záchvěvy v konečcích prstů. Dalším z originálních momentů se stal téměř rituální obřad Ayi Watanabe, jenž v sobě snoubil bravurní taneční umění, dokonalost kostýmního designu a hluboký kontakt s hudbou. Tanečnice byla nejprve navléknuta do dvou pevnějších čtvercových dílů, z nichž na principu origami, tedy zakládáním, vznikl originální kostým. Návrhářka Simona Rybáková ji zahalila do černo-bílé, zatímco Kristinu Kornovou naopak do barev ohně a vrstveného tylu. Watanabe se v choreografii spoléhala na tanečně dotaženou gestiku, fyzickou disponibilitu a bezpochyby i kouzlo své osobnosti.
Melancholii, pokušení, chvění či hladovou dravost vyvažovala komika kuchařského páru v podání francouzských tanečníků Mathiase Deneuxe a Louise Corpechot, jimž slušela nafukovací lehátka ve tvaru labutí, podtrhující jejich jinakost. Rozkošně francouzsky verbalizovaný příběh o lahodnosti a nezastupitelnosti palačinky vyzníval skutečně labužnicky a roztomile a byl tak příjemným osvěžením mezi duety o odpadcích či souboji o pomeranč. Jednotlivé kapitoly představení vytvářely řetěz jakýchsi dada asociací, které zastřešovalo jednotné téma fascinace jídlem. Vrstevnaté podoby obsese chutěmi, fast foodem – food story, šťavnatými plody, sladkostmi a teplými pokrmy – se z jeviště linuly podobně jako nekonečná fontána čokoládového fondue, která se opravdu dlouho vyjímala na scéně a stala se podnětem k mnoha akcím.
Scénografický koncept Jakuba Kopeckého vsadil na bílo-šedý háv, multifunkční stěny z plastových pásů, využitelných i jako projekční plocha, a části kovových přepravních kontejnerů. Jednolitost narušoval pouze krb. Jeviště mohlo vzdáleně připomínat potravinářskou laboratoř, mrazicí box cukrárny, sklad surovin, svět kulinářského pokušení. Prostor dále silně ovlivnilo použití zářivek v závěsných rámech, které v určitých chvílích atypicky krájely scénu na malé segmenty a ozářily detaily, které díky kontrastu s geometricky uniformním světelným designem mohly dobře vyniknout.
Bon Appétit! je na první pohled dortem z kuchyně pejska a kočičky, jenž obsahuje to nejlepší, co bylo na dosah a po chuti. Také je absurdní hříčkou současné taneční gastronomie, která může stylem servírování přivábit nové a mladé publikum. A do třetice je lákavě nenáročným exkurzem do světa lidských vášní a chutí.
Národní divadlo, Praha (Laterna magika) – Bon Appétit! Choreografie Jan Kodet, režie SKUTR, hudba Ivan Acher, scéna Jakub Kopecký, kostýmy Simona Rybáková, projekce Jakub Kopecký a Erik Bartoš. Premiéra na Nové scéně 10. září 2020 (psáno z druhé premiéry 11. září).
Komentáře k článku: Dobrou chuť aneb Brunch delikates
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
