Božka je pořád cool aneb Teen-hrdinky Boženy Němcové
Po online uvedení v listopadu 2020 se inscenace Tajemství, šílenství, podivnost, láska (Ženy Boženy Němcové) konečně dočkala „živé“ premiéry na malé scéně Horáckého divadla v Jihlavě. Odklad způsobil samozřejmě covid, ale také zranění v souboru. Po úspěšném Utrpení mladého Werthera (premiéra 2019) jde o druhou spolupráci jihlavského souboru s hostujícím pražským režisérem Jakubem Čermákem. Ve stylově podobné inscenaci i tentokrát vychází z kánonu povinné literatury, ovšem ikonickou českou spisovatelku Boženu Němcovou nahlíží netradičně skrze čtyři výrazné hrdinky jejích děl – Hedviku, Divou Báru, Karlu a Viktorku.
Všechny potkáváme najednou coby žačky pubertální dívčí třídy na škole pojmenované po Boženě Němcové, kde tuto autorku právě probírají. Učitelka (Lenka Schreiberová) školometsky vykládá životopisná fakta a recituje báseň Ženám českým, zatímco dívky dávají hlasitě najevo svůj nezájem. Tato výchozí situace třídy se jako rámec vrací mezi jednotlivými kapitolami, které se vždy zaměřují na jednu ze zmíněných postav, zatímco ostatní herečky se střídají v různých vedlejších rolích. Zobrazeny jsou tak čtyři příběhy jakožto svébytné a originální adaptace děl Boženy Němcové, které jsou aktualizovány do výpovědi o současných dospívajících. Zároveň se režisér nevzdává lidových motivů i úryvků z původních prací Němcové, takže se zobrazené osudy prolínají s dobou vzniku textů.
Autorka a její postavy. Lenka Schreiberová jako Božena Němcová, vzadu zleva Alexandra Palatínusová, Sára Venclovská, Svetlana Hruškociová, Šárka Býčková a Stanislava Hajduková FOTO PAVEL KLEMENT
Jako první se představuje Hedvika (Svetlana Hruškociová) se svou sestrou Johanou (Alexandra Palatínusová) jako nerozlučné raperské duo v kapitole nazvané Láska. Obě jsou to drsňačky v hip-hoperských mikinách, které se zpočátku stále drží za ruce, což ukazuje jejich silné pouto. Uvolněná atmosféra vytvořená ze začátku hip-hopovou stylizací obou postav se postupně mění v tragičnost: Hedvika otěhotní s mužem, který jí slíbil nehynoucí lásku a pak se k ní nezná. Dítě vstoupí mezi obě sestry – fyzicky je oddělí od sebe, najednou se už nedrží za ruce, ale drží mezi sebou panenku. Vše vrcholí mrazivým výjevem, v němž vidíme mrtvou Hedviku v proskleném kvádru – rakvi, na niž si pomalu lehá nahý muž, který ji opustil.
Drsňačkou je i Divá Bára (jejíž kapitola nese název Podivnost) v suverénním podání Sáry Venclovské – je to trochu punkerka, trochu emařka, která chodí na hřbitovy, kde si pouští horory a upíjí u toho pivko. Má nesmělou kamarádku Elišku, se kterou i přes vzájemné odlišnosti stále drží při sobě, a také se často dostává do konfliktu s učitelkou, především když na hodině recituje vulgárnější a také feminističtější verzi Němcové básně Ženám českým. Její část inscenace tak otevírá témata nacházení si svého místa v kolektivu, pevnost přátelství i emancipace – tato Bára si nepotřebuje vzít myslivce, aby našla svůj šťastný konec.
Hledání identity a vztah k vlastnímu tělu jsou pak tématy kapitoly s podtitulem Tajemství, inspirované povídkou Karla, v níž původně matka vychovává chlapce Karla jako dívku, aby se vyhnul vojně. V Čermákově adaptaci se jedná o transgender coming-out. Karla zažívá první večírky, experimenty s alkoholem i první známosti a do toho se vyrovnává s vlastním tělem – zatímco její matka by z ní chtěla mít krásnou holčičku, Karla stále nepůsobí tak žensky, jak by si přála. V intimních scénách, v nichž Karla zjišťuje, že je ve skutečnosti mužem, se Šárce Býčkové daří přesně odstínit křehkost těchto momentů, které zároveň dobře kontrastují s komikou večírkových scén.
Čtvrtá kapitola (Šílenství) vychází z příběhu o Viktorce, z níž je instagramová influencerka v podání Stanislavy Hajdukové. Na scénu ji přiváží její fanynky na posuvném pódiu s balónky, má na první pohled dokonalý život instagramového pozlátka. Jenže ji přes Tinder začne tajemný muž posílat fotky očí, stalkuje ji a Viktorka se propadá do šílenství. Na jevišti se objevuje několikrát Stanislav Gerstner v děsivém kostýmu současného vojáka. Viktorka nakonec hledá pomoc u dospělé autority – učitelky –, která jí ale dá jen škapulíř. Je to hořký moment, kdy potřebuje podporu dospělých, ale té se jí nedostává.
Zmíněná němá mužská postava v podání Stanislava Gerstnera se v různých podobách objeví v průběhu inscenace ještě několikrát. Nemá jedinou repliku, ale jeho přítomnost působí vždy intenzivně a hrozivě. V závěru pak představuje i manžela Němcové a inscenace vrcholí prolnutím dění s životem samotné autorky. Postava učitelky je totiž definitivně ztotožněna s Němcovou a za čtení úryvků textů z povídky Čtyry doby ji pak vidíme, jak stále dokola přináší další a další tašky s nákupem – jednoduchý obraz účinně ukazuje, jak byla těžce zkoušená životem. Vidíme ji jako ženu, která do svých děl vkládala celou duši, ačkoliv pro ni psaní možná bylo také otázkou přežití a únikem z těžké reality a ubíjející každodennosti. Ukazuje to i obraz, v němž třída přichází k zhroucené Němcové, balí ji do deky a dává jí horký nápoj. Nakonec přichází její manžel a ona mu umírá v náručí. Děsivá figura se mění, vzbuzuje soucit a inscenace tak působivě poukazuje i na ambivalenci vztahu manželů Němcových, který je ostatně dodnes diskutovanou částí života spisovatelky.
Tvůrcům se daří zpochybnit zažitou představu, že dílo Boženy Němcové nemá dnešním čtenářům co říci, zároveň ale na její texty nahlížejí kriticky – hrdinky samy se vymezují například vůči motivům, které jsou z pohledu dnešní společnosti překonanými produkty doby, kdy byla ženská emancipace v počátcích. Vyzdvižen je pohled ženy-spisovatelky, která se vyrovnává s mužským světem, a inscenace otevírá dialog mezi stavem ženských práv 19. století a situací současnou.
Kromě toho Ženy Boženy citlivě reflektují témata spjatá s dospíváním – všechny nejistoty i překážky, s nimiž se lidé musí v tomto období i v současnosti vyrovnávat. Ačkoliv jsou hrdinky nejprve ztvárněny značně stylizovaně, coby zástupkyně některého současného „pubertálního typu“, zároveň se tvůrcům výborně daří tyto komické, nadsazené pubertální pózy propojit s křehkou emocionalitou a proniknout do drásavého jádra příběhu té které postavy. V každém z původních textů tak inscenátoři nacházejí něco živého, schopného oslovit současné publikum.
Horácké divadlo Jihlava – Božena Němcová, Barbora Jandová, Jakub Čermák: Tajemství, šílenství, podivnost, láska (Ženy Boženy Němcové). Režie Jakub Čermák j. h., dramaturgie Barbora Jandová, výprava Martina Zwyrtek j. h., hudba Adam Kratochvíl. Premiéra (online stream) 28. listopadu 2020 (psáno z reprízy 3. května 2022).
Komentáře k článku: Božka je pořád cool aneb Teen-hrdinky Boženy Němcové
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
