Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Brána Zarázu otevřena (No. 3)
Zlínská programová sekce letošního Zarázu se uzavřela reprízou inscenace Extrabuřt. V české premiéře uvedený komediální hit, který v současné době vítězně táhne velkým počtem německých profesionálních i amatérských divadel, tematicky připomíná hybrid Havelkova Společenství vlastníků a Našich Furiantů Ladislava Stroupežnického, vstoupil na komorní půdu Studia Z v řemeslně spolehlivé, zbytečně neexhibující režii pravidelného hosta MdZ, Petra Štindla.
Zlínská programová sekce letošního Zarázu se uzavřela reprízou inscenace Extrabuřt. Foto: archiv divadla
Text, za nímž stojí autorská dvojice Dietmar Jacobs a Moritz Netenjakob, využívá banální situace hlasování v provinčním tenisovém klubu k postupnému demaskování řady charakteristických rysů soudobé středostavovské společnosti. Výsledkem je moderní a veskrze současná komedie mravů, jež je vynikající příležitostí pro kvintet výborně sehraných představitelů.
Scéna Jána Mariánského synergicky kombinuje interiérovou omšelost fádní zasedačky se sytou zelení evokující sportovní svěžest, a vesnickou pompou sice naleštěných, leč v podstatě bezvýznamných pohárů, a vytváří tak ideální prostor, jenž se ze zdánlivé oázy přátelského soužití velmi rychle transformuje v semeniště sváru. Kostýmy pak pomocí jednoduchých znaků, a decentní vizuální nadsázky jednoznačně odliší dvě skupiny postav – funkcionáře a (rekreační) sportovce.
Štindlova režie výborně využívá letitých zkušeností se souborem i prostorovými specifiky Zetka, a neinvazivně, leč s adekvátní pozorností vede svůj skvostně vybraný kolektiv k precizně koncentrovanému ansámblovému výkonu, v němž není prostor pro samoúčelná sóla, či přehrávání. Z výchozí situace se postupně vyklube komplexně účinná společenská analýza, jejíž sledování funguje na principu podobně očistném, jako je návštěva zrcadlového labyrintu.
Humor zde vychází nejen ze střetu generací a funkcí ale i nenaplněných ambic a dlouhodobě potlačovaných vzájemných averzí. Ideový duel dlouholetého funkcionářského praktika, a jeho přislizle vlezlého mladšího konkurenta zde svádí Radoslav Šopík a Zdeněk Lambor, temná zákoutí manželského svazku s vytříbeným smyslem pro jevištní gradaci postupně odhalí Marie Vojtěchová a Radovan Král a sebevědomě se proti všemožným stereotypům vymezí postava tureckého sportovce a advokáta Erola v pokorném a naštěstí nekarikujícím hereckém výkonu Josefa Kollera.
Zlínský Extrabuřt je ideálním reprezentantem divácky atraktivního titulu, jenž s nadsázkou zpracovává aktuální problémy, aniž by se přitom jakkoli lacině podbízel. Komedie stejně chytře napsaná, jako inscenovaná, jíž byste zkrátka neměli minout. Tak vzhůru do Zlína!
Pokračování záhy.
Komentáře k článku: Brána Zarázu otevřena (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
Velmi souhlasím
a doporučuju českým divadlům k dramaturgickému uvažování o zařazení tohoto titulu na repertoár. Jasná, divácky přehledná, vzájemně výrazně rozlišená typologie postav, aktuální téma korektnosti s obrovským vhledem a nadhledem zpracované, chytře napsané s řadou velmi vtipných, pointovaných absurdních sitací a poměrně snadno interpretovatelné pro jakýkoli typ činoherního souboru. Dovedu si hru představit jak v podání aristokratických herců Dejvického divadla nebo Činoherního klubu, tak syrověji v ČS Ústí nebo realističtěji, jak ji zpracovali ve Zlíně, anebo maximálně autenticky v amatérských souborech. Vždy bude, věřím, fungovat. Bude bavit herce a zajímat diváky. Parádní, divácky vděčný titul!
Ze zlínské části Zarázu pro mne největší dramaturgický objev a divácký zážitek.
🙂
07.02.2023 (12.11), , Trvalý odkaz komentáře,